Podle odhadů jezdí v České republice stovky tisíc vozů bez filtru pevných částic, který je podle zákona povinný pro auta s dieselovým motorem. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého jde nejen ve světle nedávných smogových regulací v podstatě o kolektivní sebevraždu. Doprava totiž spolu s průmyslem a domácími topeništi tvoři trio největších znečišťovatelů ovzduší.
„Jen automobilka Ford odhadovala, že v roce 2015 jezdí 80 tisíc jejích vozů bez filtru pevných částic. Jsou to moderní dieselové motory euro 5 a výše. Je to opravdu zvěrstvo a řekl bych i kolektivní sebevražda,“ uvedl ministr.
Sám už podle svých slov mluvil s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) i ministrem dopravy Danem Ťokem (ANO) a doufá, že díky přísnější legislativě a důslednějším kontrolám policie na silnicích se podaří už letos nepříznivý stav prolomit. „Považuji to za velký nešvar, který se děje hlavně v České republice,“ dodal Brabec.
Policisté by měli mít odvahu filtry kontrolovat
„Když platí nějaké zákony a předpisy, měla by mít policie nástroj a odvahu to kontrolovat. Nevím, proč to Rakušané dělat mohou a my ne, připadá mi to absurdní,“ zmínil stranický expert ODS pro resort životního prostředí Jan Zahradník.
Česká republika letos zažila nejvíce smogových situací za posledních sedm let. Například Moravskoslezský kraj zasáhlo hned pět vln. Podle Brabce jde o evergreen zimních měsíců na východě republiky, který si kvůli dlouhotrvající inverzi mohli zakusit také obyvatelé zbytku Česka. „Kraje v Česku letos zažily totéž, čím prochází Moravskoslezský každý rok,“ konstatoval Brabec.
Antifosilní zákon by Česko výrazně posunul. Neprošel ale v koalici
Města i stát plánují další opatření proti smogu. Patří mezi ně například omezení naftových automobilů a zvažují i zřízení nízkoemisních zón, což městům a obcím umožňuje zákon už od roku 2015. Experti se jednoznačně shodují v tom, že zdroje znečištění jsou v zásadě tři. Tedy průmysl spolu s energetikou, doprava a lokální topeniště. Míra znečištění, kterou například v Praze, ve Zlínském nebo Moravskoslezském kraji tyto zdroje způsobují, je závislá na jejich intenzitě a vzájemné kombinaci v krajině.
Předseda Zelených Matěj Stropnický poukázal na fakt, že právě současná vláda prolomila limity těžby hnědého uhlí. Brabcovi také vytkl, že nepředložil antifosilní zákon.
„Vy máte zpracovanou analýzu dopadů antifosilního zákona, který by tuhle republiku v průběhu příštích 35 let posunul naprosto zásadním způsobem dopředu v oblasti úspor energií a průmyslu. To by vedlo k nárůstu pracovních míst a podstatným pozitivním vlivům na životním prostředí,“ apeloval Stropnický na ministra s tím, že ministerstvo má dokonce i analýzu proveditelnosti.
Brabec ale tvrdí, že s návrhem narazil na neochotu koaličních partnerů. Spolu s tím dodal, že směrem ke zlepšení životního prostředí míří také plán jeho resortu na výměnu 100 tisíc nejvíce znečišťujících domácích kotlů. „Starý uhelný kotel emituje ročně minimálně metrák prachu,“ přiblížil. V první vlně se podařilo vyměnit 28 tisíc kotlů, dodal. Do druhé výzvy kotlíkových dotací už čistě uhelné kotle ministerstvo nezařadilo.
