Česká justice má nejméně nevyřízených případů od roku 2008, kdy začaly být zveřejňovány podrobné statistiky. U okresních soudů klesl za posledních šest let počet nedodělků o třetinu. V horší situaci jsou krajské soudy, kterým narostla práce v souvislosti s rozšířením osobních bankrotů. Ty umožnila novela zákona, která funguje od letošního června. V trestních kauzách dlouhodobě navíc ubývá nových obžalob – o třetinu za posledních pět let.
Soudy letos hlásí pokles nevyřízených případů. V trestních kauzách navíc ubývá obžalob
Události: Soudní bilance za rok 2019 (zdroj: ČT24)
I díky poklesu počtu nových obžalob se tak v letošním roce soudům podařilo pravomocně ukončit několik známých vleklých případů.
Justice například po šesti letech a více než dvou měsících potvrdila sedmiletý trest pro exhejtmana Davida Ratha nebo po zhruba stejně dlouhé době zprostila obžaloby bývalou šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou.
Úředníci a znalec, kteří se podíleli na privatizaci OKD, se dočkali zprošťujícího verdiktu po čtyřech a půl letech.
Naopak ani po čtyřech letech od podání obžaloby nepadl u Obvodního soudu pro Prahu 6 ani nepravomocný rozsudek v případu nákupu letounů CASA, kvůli kterému je obžalovaná bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Její stíhání přitom začalo už v roce 2012 – ještě v době, kdy byla poslankyní. Délku procesu kritizoval i prezident Miloš Zeman, který nutnost zrychlení soudního rozhodování zdůrazňuje při každém jmenování soudců.
Naposledy tak prezident učinil letos v prosinci při předávání dekretu novému předsedovi pražského vrchního soudu Luboši Dörflovi.
„Možná spíš jde o to některé věci trošku jinak organizovat, než o to, aby lidé pracovali více,“ vyjádřil se k situaci Dörfl, který z pozice krajského předsedy dokázal v minulých letech zrychlit severočeskou justici. To se projevilo i na zlepšování celostátních statistik.
Pokles nevyřízených případů i u správních sporů
Nevyřízených případů letos poprvé po šesti letech ubylo i u správních sporů – například s úřady nebo zdravotními pojišťovnami. Ty sídlí nejčastěji v Praze nebo Brně – a proto tamní správní soudci řeší přes polovinu všech žalob. V Brně tak například zůstává přes dva tisíce nevyřízených sporů.
„Při současném personálním obsazení nejsme schopni tyto nedodělky snižovat,“ řekl správní soudce Petr Pospíšil, který působí jako místopředseda Krajského soudu v Brně.
Noví soudci sice přicházejí, ale jiní naopak odcházejí – buď do důchodu nebo k Nejvyššímu správnímu soudu.
Nevyřízené správní žaloby
Výroky Ústavního soudu
Důležité výroky má letos za sebou také Ústavní soud, který kromě běžných stížností řeší také návrhy na zrušení zákonů a dalších předpisů. Takových rozhodnutí letos vyhlásil sedmnáct a většinu návrhů zamítnul.
Ve třech případech ale zasáhl – a to do zdanění církevních restitucí, do osobních bankrotů a do advokátního tarifu. Z vyhlášky Postoloprt na Lounsku zase vyškrtl zákaz sezení mimo lavičky.
Průměrná délka čekání na rozhodnutí Ústavního soudu o zákonech nebo vyhláškách byla kolem roku a čtvrt. Mezi jednotlivými případy jsou ale rozdíly.
Když například pravicoví senátoři chtěli zrušení zákazu svátečního prodeje v obchodech, zamítavý výrok přišel po více než dvou letech od podání návrhu. Jiná skupina senátorů a poslanců podala letos v květnu návrhy, aby Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí. Vyhověl jim za čtyři měsíce.
Ústavní soudci mají v současnosti na stole 43 nerozhodnutých případů. Nejstarší jsou z roku 2016. Téměř tři roky čeká na rozhodnutí například prezident Miloš Zeman, který napadl zákon o střetu zájmů přezdívaný „lex Babiš“.
Zlomový červen pro insolvenční soudce
Pro insolvenční soudce byl letos zlomem první červen. Tímto dnem se totiž otevřela možnost osobního bankrotu i lidem s nižšími příjmy nebo třeba důchodcům. To se projevilo nárůstem přihlášek do oddlužovacího procesu o dva tisíce měsíčně. Nejvíc na severní Moravě.
„Třeba zaměstnanci přihláškového oddělení měli několik pracovních sobot, aby to opravdu obrovské množství přihlášek zvládli,“ popsal insolvenční soudce Viktor Břeska, který působí jako pověřený místopředseda Krajského soudu v Ostravě.
Insolvenční oddělení stále čekají na dokončení digitalizace – tak, aby úředníci nemuseli ručně přepisovat data z formulářů do počítačového systému – a na to, jestli od ministerstva spravedlnosti dostanou peníze na další administrativní síly.