Praha - Státní zástupkyně dnes navrhla pražskému městskému soudu, aby uznal vinnými a potrestal uprchlého podnikatele Tomáše Pitra a Michala Zouhara v kauze podezřelých obchodů s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny z roku 2000. Pitrovi by měl soud podle žalobkyně vyměřit trest v dolní polovině trestní sazby, která činí dva až osm let vězení. Pro Zouhara navrhla trest podmíněný. Podle advokátů obou mužů by měl ale trestní senát jejich klienty osvobodit nebo zastavit jejich stíhání kvůli promlčení. Verdikt vynese soud v pátek.
Prvoinstanční senát pod vedením Evy Brázdilové dnes vyslechl poslední svědky a uzavřel dokazování. Obhajoba ještě předtím navrhovala vytvoření dalšího znaleckého posudku, soud ale návrh zamítl s tím, že by to bylo nadbytečné. Nevyhověl ani Pitrovu advokátovi Danieli Tetzelimu, který navrhoval výslech jeho klienta prostřednictvím internetového telefonování Skype. Podle Brázdilové by neoficiální výslech bez spolupráce úřadů nebyl v souladu s trestním řádem. Nikdo by totiž podle ní například nemohl ověřit, že soud mluví opravdu s Pitrem.
Navrhuji, aby oba obžalovaní byli uznáni vinnými dle podané obžaloby, uvedla státní zástupkyně. Dokazování při hlavním líčení podle ní nepřineslo „nic moc nového“ oproti důkazům, které byly provedeny v přípravném řízení. Zouhar stejně jako při zahájení procesu obžalobu odmítl. „Musím na závěr říct, že se necítím vinen a že tady měl stát úplně někdo jiný,“ řekl.
V procesu se jedná o stovky milionů
Oba muži podle obžaloby uzavřeli koncem června 2000 smlouvy o prodeji akcií Setuzy a Milo Surováren z majetku společnosti Agrocredit firmě Invest Oil Bohemia (IOB) celkem za 750 milionů korun (402 549 akcií Setuzy za 120 milionů korun, 589 akcií Mila za 630 milionů korun). Smlouvy za kupující společnost podepsal podle spisu Zouhar, který byl v představenstvu IOB, a za prodávající firmu předseda představenstva Agrocreditu Pitr.
IOB měla peníze uhradit do 60 dnů, to se ale podle obžaloby nestalo. Následně bylo ke smlouvám podle spisu vydáno několik dodatků, kterými se podle žalobců odsouval termín splatnosti, postupně až na konec roku 2000. Dva měsíce po převodu cenných papírů, 29. srpna, byl Zouhar podle spisu zvolen jediným členem představenstva Českomoravské finanční a leasingové (ČMFL), která Agrocredit vlastnila. O den později pak byla podle obžaloby uzavřena dohoda, podle níž měly akcie ČMFL sloužit jako záruka v případě, že by IOB Agrocreditu za cenné papíry Setuzy a Milo Surováren nezaplatila.
Agrocredit nakonec od IOB podle spisu obdržel místo tři čtvrtě miliardy korun akcie ČMFL, které měly v té době podle žalobkyně tržní hodnotu maximálně 1,2 milionu korun. „Ze strany obviněných došlo k záměrnému a cíleně vedenému vyvedení hodnotného majetku společnosti Agrocredit do společnosti IOB prakticky bez jakékoliv reálné protihodnoty,“ uvedla v červenci při čtení obžaloby státní zástupkyně Ivana Komárková. Oba muži tak podle ní způsobili Agrocreditu, a tedy i její mateřské firmě ČMFL, škodu přesahující 704 milionů korun.
