Praha – Ve čtvrtek skončily třídenní rozhovory českých a amerických představitelů o jedné z dohod, která upravuje podmínky pro případnou stavbu radarové základny v České republice. Jednání o umístění radaru na našem území, která začala letos v září a budou pokračovat ještě následující měsíce, lze označit za úspěšná. Průlom naopak nepřineslo tento týden setkání zástupců Spojených států a Ruska, kde záměr zřízení amerického obranného systému v Česku vyvolává negativní reakce. Mezi českými obyvateli počet odpůrců radaru mírně stoupl.
Předmětem rozhovorů na ministerstvu obrany byl text bilaterální smlouvy SOFA - takzvané vedlejší smlouvy -, která upravuje právní rámec pro pobyt amerických vojáků v České republice. Jednání přinesla pokroky v otázce trestního práva, zajištění bezpečnosti a nově oproti předchozím rozhovorům se projednávala ochrana životního prostředí v okolí základny.
Rozhovory budou v nejbližších dnech pokračovat diskusí mezi americkými a českými diplomaty o hlavní smlouvě. Součástí budou jednání například o velikosti základny, vymezení kontroly operací a účelu zřízení radaru. Na ně pak naváže další kolo rozhovorů mezi oběma zeměmi, jeho termín ale není ještě stanovený.
Zatímco jednání v Praze by se dala označit za úspěšná, rozhovory mezi ruskými a americkými experty v Budapešti, které také probíhaly tento týden, žádný zvláštní průlom neznamenaly. Americký vyjednavač John Rood se snažil rozptýlit obavy Ruska o svou bezpečnost ujištěním, že protiraketový obranný systém má být zaměřen proti státům, jako je Írán nebo Severní Korea.
Radar v Česku zdaleka není jistý, počet jeho odpůrců přesto stoupá
Úspěšnost rozhovorů neznamená, že radarová základna na našem území bude skutečně stát. Legislativa přijatá tento týden v americkém Kongresu určuje, že Česko a Polsko musejí dát USA konečný souhlas k jakékoli dohodě o vybudování obrany na jejich území. Definitivní rozhodnutí by měla Česká republika Washingtonu oznámit až příští rok.
Výsledky listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění ukázaly, že počet odpůrců základny mírně stoupl. Radar odmítá 68 procent lidí. Souhlas či nesouhlas s referendem se v porovnání s předchozím výzkumem významně nezměnily, pro možnost rozhodnout o umístění radaru je 70 procent dotazovaných.
