Praha - Senátoři z klubů Starostové a KDU-ČSL vyzvali prezidenta Miloše Zemana, aby příští týden dorazil do horní parlamentní komory vysvětlit a obhájit své kontroverzní výroky a postoje. K veřejné výzvě využili projednávání nominace místopředsedy České advokátní komory Davida Uhlíře na ústavního soudce, kterou místo Zemana přišel obhajovat jeho kancléř Vratislav Mynář. Zemanovi příznivci v řadách senátorů to pokládali za zneužití projednávaného bodu. Senát se nakonec odmítl požadavkem na pozvání hlavy státu zabývat.
Zda jejich výzvu vyslyší, Zeman na jižní Moravě přímo neřekl. Pouze senátorům vzkázal, že si jeho vysvětlení mohou najít v médiích.
Předseda senátorského klubu Starostové a nezávislí Jan Horník požaduje, aby prezident „vysvětlil a obhájil svá vyjádření a postoje, jež v minulých dnech a týdnech znepokojily tolik občanů České republiky“. Připojil se k tomu šéf senátorů KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Podle něj některé Zemanovy kroky „pobuřují naši společnost“. Co konkrétně by měl Zeman obhajovat a vysvětlovat, nijak neupřesnili. Své poznatky ale zformulovali do dopisu, který na Hrad pošlou.
Místopředseda horní komory Zdeněk Škromach (ČSSD) oběma senátorům vytknul, že výzva zazněla mimo rámec projednávané nominace. Návrh prý měli přednést nejdřív na jednání organizačního výboru, který bude program příští schůze připravovat. Za to se postavil předseda Strany práv občanů Jan Veleba.
Senátor Jan Horník:
„Jsme stejně jako veřejnost znepokojeni některými kroky a zejména výroky našeho pana prezidenta a samozřejmě bychom jako ústavní činitelé neměli k jeho krokům mlčet. (…) Požádali jsme Senát, aby pověřil předsedu pana Štěcha, aby pozval mezi nás pana prezidenta na příští jednání 10. 12. Nakonec došlo k hlasování a to vyšlo v náš neprospěch. Výsledek nakonec nebyl tak špatný, kvórum bylo 34, nakonec 30 senátorů a senátorek hlasovalo pro pozvání pana prezidenta na plénum Senátu.“
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že návrh obou klubů by měl být případně projednáván jako samostatný bod a měl by být předložen písemně, aby o něm bylo možné hlasovat. Horník tomu vyhověl, pro toto doplnění programu nynější schůze ale hlasovalo jen 30 z 66 přítomných senátorů. Kromě Starostů a lidovců návrh podpořili ještě občanští demokraté, členové bývalého klubu zelených a šéfka senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová.
O Zemanových postojích k Rusku s ním chce mluvit premiér
V minulých dnech na prezidentovy výroky týkající se rusko-ukrajinského konfliktu reagovali i premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, kteří hlavu státu vyzvali k jednání o jeho zahraničněpolitických aktivitách. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček odmítá, že by se prezident republiky svými výroky odkláněl od zahraniční politiky vlády. Sobotka by se s prezidentem měl sejít 10. prosince a podle jeho slov si chce „v klidu popovídat o tom, co se odehrávalo v posledních týdnech z hlediska komunikace navenek“.
Nad Zemanem se pozastavují už i v americkém Kongresu
Znepokojení nad Zemanovými slovy a postojem vůči Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi vyslovil v polovině listopadu i vlivný americký republikánský senátor John McCain. Podle McCaina by Západ měl na ruskou agresi na Ukrajině reagovat mnohem razantněji, měl by Kyjevu dodávat zbraně a postavit se ruské propagandě. „Vidíme výroky českého prezidenta, které jsou velmi pozoruhodné,“ podotkl McCain a konstatoval, že „je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem.“
Ohrožení vztahu se spojenci by podle ústavního právníka Jana Kysely dávalo důvod k ústavní stížnosti. Současný nesoulad mezi prezidentem a vládou není přitom ojedinělý. Miloš Zeman se například loni přel se svým původně prezidentským konkurentem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09) o jména velvyslanců. O ústavní stížnosti se mluvilo i v souvislosti se Zemanovým předchůdcem Václavem Klausem.
Ústavní soud bude opět kompletní - senátoři dnes hladce schválili nominaci Davida Uhlíře. Dalo mu hlas 49 ze 71 hlasujících senátorů. Prezident ho do funkce jmenuje ještě do konce roku.
Současný místopředseda České advokátní komory má zkušenosti i jako insolvenční správce, vyučuje na Právnické fakultě UK a je odborník na občanské právo. Právě této oblasti se chce Uhlíř věnovat. Předpokládá, že sporů zde bude přibývat. „Je to zejména ochrana soukromí, listovního tajemství, což jsou osobní svobody, které dnes nejsou vůbec brány vážně,“ řekl České televizi.
