Senát ve čtvrtek odmítl novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny mohly hradit antigenní testy na koronavirus přímo distributorům. Horní komora dále schválila novelu, která má umožnit vysokým školám i příští rok vyučovat a zkoušet na dálku a upravovat harmonogram studia. Senátoři také připravili návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákazu prodeje ve většině obchodů. Řešili mimo jiné i situaci v Radě České televize.
Senát odmítl možnost přímé úhrady testů na koronavirus
V úvodu schůze složili senátoři Helena Pešatová a Karel Zitterbart ústavou předepsaný slib a přidali se do klubu Starostů. Horní komora tak má znovu všech 81 plnoprávných členů.
Senát ve čtvrtek odmítl novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny mohly hradit antigenní testy na koronavirus přímo distributorům, kteří je rozvezou mimo jiné do domovů pro seniory. Podle odpůrců je změna zákona o veřejném zdravotním pojištění nadbytečná s ohledem na dosavadní možnosti úhrady a nezaručuje, že nebude zneužita. Novela se nyní vrátí sněmovně, která bude moci veto Senátu přehlasovat.
Horní komoru nepřesvědčilo ani ujištění ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), že poskytovatelé sociální péče budou moci užití testů doložit pojišťovnám jednoduše přes internet nebo papírovou formou. Vyhovět by to mělo i poskytovatelům terénních sociálních služeb, kteří s pojišťovnami nejsou počítačově propojeni, což části senátorů vadilo. Novela by také měla umožnit, že by si poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb testy nakoupili sami a následně je vykázali k úhradě pojišťovnám.
Někteří senátoři poukazovali rovněž na to, že distribuce dvou milionů testů od společnosti Abott už byla zahájena na základě dohody se soukromou distribuční firmou Avenier, protože má smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Společnost je součástí skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě.
Senátoři schválili vysokoškolskou novelu
Dále se zákonodárci ve čtvrtek zabývali novelou vysokoškolského zákona, kterou schválili. Vysoké školy tak budou zřejmě i příští rok moci učit a zkoušet kvůli epidemii koronaviru na dálku, upravovat harmonogram studia a termíny přijímacích zkoušek. Norma nyní čeká na podpis prezidenta.
Návrh zákona projednala Poslanecký sněmovna minulý týden zrychleně ve stavu legislativní nouze. Úprava reaguje na epidemii covidu-19, školy ji ale budou moct využít do budoucna i při jiných mimořádných situacích.
Senátoři podpořili znění zákona bez větší diskuse. Podle senátora Michaela Canova (SLK) ministerstvo mělo normu připravit dříve. Mělo na to půl roku, shrnul výhradu části senátorů.
Senátoři chtějí po Ústavním soudu zrušit uzavření většiny obchodů
Senátoři připravili návrh k Ústavnímu soudu na zrušení zákazu prodeje ve většině obchodů. Podle senátorů vláda toto opatření nedostatečně podložila. Návrh podepsalo 54 senátorů a bude předložen v případě, že poslanci rozhodnou o prodloužení nouzového stavu a vláda následně prodlouží platnost dosavadních opatření. Pod návrhem jsou podepsáni zástupci senátorských klubů ODS a TOP 09, Starostů, KDU-ČSL a frakce hnutí Senátor 21 a Pirátů.
„Vláda neodůvodňuje, proč se na půdě hypermarketů nenakazíte, ale na půdě malého kamenného krámu s obuví se nakazit můžete. Proto bychom byli velice rádi, aby toto Ústavní soud posoudil,“ uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.
„Nechceme dělat z Ústavního soudu třetí komoru Parlamentu, ale je to jediná šance, jak nenormální a protiprávní stav změnit,“ uvedl předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Pod návrhem je podle něj podepsána většina členů jeho frakce.
Sněmovna ve čtvrtek večer odsouhlasila, že nouzový stav bude moci v Česku platit do 12. prosince. Poslanci podpořili návrh KSČM. Vláda ANO a ČSSD žádala dolní komoru parlamentu o prodloužení o 30 dnů do 20. prosince.
Spor o dozorčí komisi Rady České televize
Senát se také zabýval odvoláním dozorčí komise Radou České televize minulý týden. Má za to, že nebylo v souladu se zákonem o České televizi. Po čtvrtečním dvouhodinovém dopoledním jednání přijal usnesení, ve kterém dále požádal volební výbor Poslanecké sněmovny, aby se na své nejbližší schůzi pochybeními rady zabýval. V případě potvrzení by pak výbor měl podle senátorů zvážit odvolání radních, kteří se chyby dopustili.
Volební výbor sněmovny bude zřejmě jako plénum Senátu reagovat i na skutečnost, že se k odstoupení z funkce rozhodl předseda rady René Kühn. Na svůj post místopředsedy Rady ČT rezignoval i Jaroslav Dědič. Oznámili to na středečním mimořádném zasedání Rady.
Podle autorů senátního usnesení nepostupovala Rada transparentně, odvolání členů dozorčí komise řádně nezdůvodnila a nepostupovala podle zákona, když odvolala dozorčí komisi jako celek, nikoli pouze její jednotlivé členy.
Návrh usnesení konzultovali podle senátora Václava Chaloupka (klub STAN) se spoluautorkou zákona o České televizi Hanou Marvanovou a právníkem Jiřím Kučerou z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Podle senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) už byla dozorčí komise jako celek odvolána v roce 2010, tehdy rozhodnutí rozporováno nebylo.
Plénum Senátu nevyslyšelo návrh lidovce Jiřího Čunka, aby horní komora k věci přistoupila zdrženlivěji a jednání odročila na příští zasedání. O vyslyšení druhé strany žádala bezpartijní senátorka Jitka Chalánková.
Členové komory naopak přijali návrh úpravy usnesení od senátora Tomáše Třetiny (TOP 09) vyzývající sněmovnu, aby zvážila odvolání těch členů Rady České televize, kteří prý porušili zákon. Sněmovní volební výbor ale přerušil projednávání situace v Radě České televize a bude v diskusi pokračovat 8. prosince. Na jednání měli členové ve čtvrtek totiž jen půl hodiny kvůli pokračující schůzi Poslanecké sněmovny.
Rada ČT dozorčí komisi odvolala minulý týden. Podle místopředsedy Rady Pavla Matochy měla vážné výhrady k práci komise jako poradního orgánu Rady. Novou dozorčí komisi by mohla volit už příští týden. Většina radních byla podle Matochy s prací komise dlouhodobě nespokojena, což dávali komisi opakovaně najevo. Další radní Hana Lipovská uvedla, že odvolání komise nepřišlo jako blesk z čistého nebe, ale schylovalo se k němu podle ní bezmála rok. Komise podle ní pracovala laxně, odmítavě a pasivně a bylo nezbytné ji odvolat.
Odvolání dozorčí komise předcházela dlouhá debata o tom, zda má ČT odkoupit pozemek pod ostravským studiem ČT, na který má předkupní právo a kterého se původní vlastníci rozhodli zbavit spolu s dalšími nemovitostmi. Požadovaná cena 1,5 milionu byla zhruba o půl milionu vyšší než znalecký posudek. Místopředseda Rady Matocha označil postup dozorčí komise v této věci za diletantský. Ve středu nicméně Rada na mimořádném jednání podle části senátorů na základě stejných podkladů nákup schválila.
Den památky vyhlazených obcí
Senát navrhl uzákonit 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Stal by se šestnáctým významným dnem v českém kalendáři, pokud s tím bude souhlasit také sněmovna, které horní komora novelu zákona o státních svátcích poslala k projednání.
Na uvedené datum připadá výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku, kterou vyhladili nacisté v roce 1942 v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha. Návrh iniciovala předsedkyně sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, podle níž by návrh přispěl ke kultivaci české historické paměti.
„Z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí jsou dnes v České republice formou významného dne připomínány pouze Lidice. Ostatních vesnic a sídel s podobným osudem je vzpomínáno pouze na regionální či lokální úrovni,“ uvedla Horská. Ve stínu lidických událostí tak podle senátorky zůstávají nejen Ležáky, ale i další místa, která se stala obětí nacistické brutality za druhé světové války.