S odposlechy Kroupa u soudu neuspěl. Jeho stížnost zamítli

Ústavní soud zamítl stížnost novináře Janka Kroupy, jenž měl podezření na to, že ho tajně odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit zdroj informací v korupční kauze kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Ve stížnosti poukazoval také na formalistický přístup Nejvyššího soudu, po kterém neúspěšně žádal přezkoumání zákonnosti odposlechů.

Kroupa ve stížnosti poukázal na porušení práva na ochranu zdroje. Zároveň se domnívá, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nesplnil svou povinnost informovat jej o provedeném odposlechu. Zvolený výklad trestního řádu označil za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, ale přesto jí prokazatelně disponují, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů.

Kroupa požádal soud také o zrušení části trestního řádu. Soud mu nevyhověl, ale připustil, že pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany Nejvyššího soudu mohou vyvstat zejména v situacích, kde trestní řízení trvá příliš dlouho. Zákonodárce by měl kritické připomínky zvážit a eventuálně právní úpravu zdokonalit, například stanovit maximální dobu, po kterou lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat.  

Právo na ochranu zdroje „nemůže být bezbřehé“

Trestní řád přitom předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k Nejvyššímu soudu.

Nahrávám video

Investigativní žurnalista se už loni obrátil na Nejvyšší soud a žádal ho o přezkoumání zákonnosti odposlechů. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého mobilního telefonu měl totiž Kroupa jen neoficiální informace. Odmítavé usnesení vyvolalo mediální pozornost i kvůli pasáži, která naznačuje, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit. 

Slovy Nejvyššího soudu, ochrana „nemůže být bezbřehá“. Jde například o situace, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách. O to v tomto konkrétním případu ale podle Kroupy nešlo. Dále uvedl, že rozsudek čekal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 2 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 3 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 4 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 4 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 14 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 14 hhodinami

Nejen powerbanky a tekutiny. Cestující se pokoušeli vzít do letadla i meč nebo vzduchovku

Bezpečnostní kontrolou na letišti lidé nejčastěji neprojdou kvůli powerbankám s příliš vysokou kapacitou nebo tekutinám, které překračují povolený objem. Při letošních letních kontrolách ale objevili zaměstnanci letišť i kurióznější předměty – například meč, šavli, vodní pistoli nebo vzduchovku. České televizi to řekli oslovení mluvčí letišť v Praze, Brně a Ostravě.
včera v 08:00

VideoDuševní potíže se týkají až každé páté rodičky, ministerstvo chce plošný screening

Až každá pátá rodička zažívá duševní potíže a u každé osmé je zvýšené riziko příznaků deprese, vyplynulo ze screeningu, do kterého se loni zapojilo osmnáct tisíc žen. Pilotní program Národního ústavu duševního zdraví má být součástí všech porodnic. Jeho zavedení teď připravuje mezioborová skupina na ministerstvu zdravotnictví. Dosud se zapojila téměř padesátka porodnic, přičemž v patnácti mají i koordinátorku podpory, která nabízí konzultace.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.