Rusko poslalo do Prahy nótu žádající konec dodávek zbraní na Ukrajinu. Johnsonovi zakázalo vstup

Rusko zaslalo do Prahy diplomatickou nótu, ve které tvrdí, že Česko nesmí poskytnout třetím zemím techniku sovětské výroby bez svolení Moskvy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) takové tvrzení odmítl. Moskva také zakázala vstup do země britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a dalším členům jeho vlády.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. Sdělil to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„MZV obdrželo nótu, že zbraně sovětské provenience údajně nesmíme poskytovat třetím zemím bez svolení Ruska. MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ řekl ministr Lipavský.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ sdělila ministryně obrany Černochová.

„Nepředvídatelné důsledky“

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi MZV ČR, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ uvedl ministr Lipavský. Dodal, že Kreml se obecně od začátku své agrese snaží odradit země EU a NATO od pomoci Ukrajině.

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Celková hodnota darovaného materiálu představovala k 6. dubnu 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Podle serveru Echo24 poslalo Česko na Ukrajinu také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. List The Wall Street Journal minulé úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP), předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat.

Varování také pro USA

Rusko také formálně varovalo před dodávkami zbraní USA, a to ve chvíli, kdy se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že USA chystají další velkou zásilku pro ukrajinskou armádu. Jen několik hodin po zaslání varování americký prezident Joe Biden oznámil, že USA věnují Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun) včetně houfnic a dalších systémů, které dosud východoevropské zemi k obraně před ruskou invazí neposkytly. 

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel o sdělení Ruska řekl, že by mohlo být vnímáno jako přiznání, že vojenská pomoc USA a dalších zemí Severoatlantické aliance má kýžený efekt a způsobuje ruské armádě potíže na bojišti.

První část nové americké dodávky zbraní by měla na Ukrajinu dorazit v příštích několika dnech. Biden řekl, že má výbava pomoci ukrajinské armádě při obraně proti očekávané nové ofenzivě na východě země, kde Rusko soustřeďuje svoje jednotky poté, co se nedávno stáhlo ze severu Ukrajiny.

Spojené státy od začátku konfliktu poskytly Ukrajině zbraně již za víc než tři miliardy dolarů (67,7 miliardy korun).

Britský premiér má zákaz

Rusko kromě toho zakázalo vstup do země britským politikům včetně premiéra Borise Johnsona. Na seznamu je rovněž britský ministr spravedlnosti Dominic Raab či ministr financí Rishi Sunak. „Tento krok byl učiněn s ohledem na bezprecedentní kroky britské vlády, zejména pokud jde o uvalení sankcí na vysoké ruské představitele,“ citovala z prohlášení diplomacie agentura Reuters.

Ruské ministerstvo má prý v plánu tento seznam brzy rozšířit o další politiky a poslance, kteří „rozdmýchávají protiruskou hysterii a tlačí Západ k tomu, aby v dialogu s Moskvou používal jazyk plný hrozeb“. Jak ministerstvo dodalo, klíčoví členové britské vlády mají zakázán vstup do Ruska „kvůli rozpoutání bezuzdné informační a politické kampaně, jejímž cílem je mezinárodně izolovat Rusko a dusit naši ekonomiku“.

„Británie, stejně jako naši mezinárodní partneři, odsuzuje zavrženíhodné chování ruské vlády na Ukrajině a vyzývá Kreml k zastavení války,“ reagoval na krok Moskvy mluvčí britské vlády. „Jsme i nadále odhodlaní podporovat Ukrajinu,“ dodal mluvčí Johnsonova kabinetu.

Rusko již v březnu zakázalo vstup do země americkému prezidentu Joeu Bidenovi a 12 dalším americkým představitelům. Jsou mezi nimi mimo jiné ministr zahraničí Antony Blinken, ministr obrany Lloyd Austin, ale i bývalá americká první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová a syn nynějšího šéfa Bílého domu Hunter Biden. 

Zelenskyj: Mohou být podepsány dva dokumenty

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V Kyjevě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko by rádo vidělo jednu smlouvu, která by zahrnovala vše, ale ne všechny země jsou připraveny si sednout s Rusy za jeden stůl po Buči, Borodjance,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj. Dodal, že tak mohou nakonec vzniknout dokumenty dva. Jeden o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a druhý by byl přímou dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj v minulosti upozorňoval, že po zvěrstvech okupantů v Buči, v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, která šokovala také Západ, se šance na jednání s Ruskem zmenšila.

Kreml se již dříve vyjádřil, že vyhlídky na pokračování osobních jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou spíše nereálné. Vyjádřil také přání vrátit rozhovory zpět do Běloruska.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou posílila také zpráva o zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Posádka křižníku se pak zřejmě utopila, ačkoliv Moskva oficiálně o osudu více než pěti stovek námořníků dosud neinformovala. Podle ukrajinské pohraniční služby záchrannou akci a evakuaci posádky znemožnily povětrnostní podmínky.

Zelenskyj dle BBC také prohlásil, že likvidace ukrajinských bojovníků v jižním přístavním městě Mariupol ukončí rozhovory s Ruskem. S odkazem na město u Kyjeva, které bylo zničeno těžkým ostřelováním, řekl Zelenskyj zpravodajskému webu Ukrajinska pravda: „Mariupol by mohl být jako deset Borodjanek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 38 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 8 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 11 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 23 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánovčera v 17:49

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.