Rusko poslalo do Prahy nótu žádající konec dodávek zbraní na Ukrajinu. Johnsonovi zakázalo vstup

Rusko zaslalo do Prahy diplomatickou nótu, ve které tvrdí, že Česko nesmí poskytnout třetím zemím techniku sovětské výroby bez svolení Moskvy. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) takové tvrzení odmítl. Moskva také zakázala vstup do země britskému premiérovi Borisi Johnsonovi a dalším členům jeho vlády.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Rusko v diplomatické nótě upozornilo českou stranu, že bez jeho souhlasu nesmí poskytovat třetím zemím zbraně sovětské provenience. Sdělil to ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„MZV obdrželo nótu, že zbraně sovětské provenience údajně nesmíme poskytovat třetím zemím bez svolení Ruska. MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ řekl ministr Lipavský.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ sdělila ministryně obrany Černochová.

„Nepředvídatelné důsledky“

Rusko v tomto týdnu diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést „nepředvídatelné důsledky“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v pátek řekla, že podobné vzkazy ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu Moskva zaslala „všem zemím“, čímž měla zřejmě na mysli státy NATO. Česko je členem NATO od roku 1999.

„Ruský velvyslanec na začátku března oznámil náměstkovi MZV ČR, že Rusko očekává na Ukrajině teroristické útoky proti konvojům se západními zbraněmi. To jasně interpretujeme jako výhrůžky, že Rusko samo chystalo a chystá sabotážní akce. Ruská strana oznámila, že těmto akcím nebude moci nijak zabránit, což my chápeme jako další z řady výhrůžek ze strany Ruska. Podobné vzkazy předávali Rusové dalším našim spojencům z EU a NATO,“ uvedl ministr Lipavský. Dodal, že Kreml se obecně od začátku své agrese snaží odradit země EU a NATO od pomoci Ukrajině.

Česká strana poskytuje Ukrajině zbraně i další vojenský materiál. Celková hodnota darovaného materiálu představovala k 6. dubnu 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Podle serveru Echo24 poslalo Česko na Ukrajinu také samohybné houfnice Dana a salvové raketomety RM-70 Grad československé výroby. List The Wall Street Journal minulé úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP), předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat.

Varování také pro USA

Rusko také formálně varovalo před dodávkami zbraní USA, a to ve chvíli, kdy se v médiích začaly objevovat zprávy o tom, že USA chystají další velkou zásilku pro ukrajinskou armádu. Jen několik hodin po zaslání varování americký prezident Joe Biden oznámil, že USA věnují Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě asi 800 milionů dolarů (18 miliard korun) včetně houfnic a dalších systémů, které dosud východoevropské zemi k obraně před ruskou invazí neposkytly. 

Nejmenovaný vysoce postavený americký činitel o sdělení Ruska řekl, že by mohlo být vnímáno jako přiznání, že vojenská pomoc USA a dalších zemí Severoatlantické aliance má kýžený efekt a způsobuje ruské armádě potíže na bojišti.

První část nové americké dodávky zbraní by měla na Ukrajinu dorazit v příštích několika dnech. Biden řekl, že má výbava pomoci ukrajinské armádě při obraně proti očekávané nové ofenzivě na východě země, kde Rusko soustřeďuje svoje jednotky poté, co se nedávno stáhlo ze severu Ukrajiny.

Spojené státy od začátku konfliktu poskytly Ukrajině zbraně již za víc než tři miliardy dolarů (67,7 miliardy korun).

Britský premiér má zákaz

Rusko kromě toho zakázalo vstup do země britským politikům včetně premiéra Borise Johnsona. Na seznamu je rovněž britský ministr spravedlnosti Dominic Raab či ministr financí Rishi Sunak. „Tento krok byl učiněn s ohledem na bezprecedentní kroky britské vlády, zejména pokud jde o uvalení sankcí na vysoké ruské představitele,“ citovala z prohlášení diplomacie agentura Reuters.

Ruské ministerstvo má prý v plánu tento seznam brzy rozšířit o další politiky a poslance, kteří „rozdmýchávají protiruskou hysterii a tlačí Západ k tomu, aby v dialogu s Moskvou používal jazyk plný hrozeb“. Jak ministerstvo dodalo, klíčoví členové britské vlády mají zakázán vstup do Ruska „kvůli rozpoutání bezuzdné informační a politické kampaně, jejímž cílem je mezinárodně izolovat Rusko a dusit naši ekonomiku“.

„Británie, stejně jako naši mezinárodní partneři, odsuzuje zavrženíhodné chování ruské vlády na Ukrajině a vyzývá Kreml k zastavení války,“ reagoval na krok Moskvy mluvčí britské vlády. „Jsme i nadále odhodlaní podporovat Ukrajinu,“ dodal mluvčí Johnsonova kabinetu.

Rusko již v březnu zakázalo vstup do země americkému prezidentu Joeu Bidenovi a 12 dalším americkým představitelům. Jsou mezi nimi mimo jiné ministr zahraničí Antony Blinken, ministr obrany Lloyd Austin, ale i bývalá americká první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová a syn nynějšího šéfa Bílého domu Hunter Biden. 

Zelenskyj: Mohou být podepsány dva dokumenty

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V Kyjevě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko by rádo vidělo jednu smlouvu, která by zahrnovala vše, ale ne všechny země jsou připraveny si sednout s Rusy za jeden stůl po Buči, Borodjance,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj. Dodal, že tak mohou nakonec vzniknout dokumenty dva. Jeden o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a druhý by byl přímou dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj v minulosti upozorňoval, že po zvěrstvech okupantů v Buči, v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, která šokovala také Západ, se šance na jednání s Ruskem zmenšila.

Kreml se již dříve vyjádřil, že vyhlídky na pokračování osobních jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou spíše nereálné. Vyjádřil také přání vrátit rozhovory zpět do Běloruska.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou posílila také zpráva o zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily. Ukrajinské úřady uvedly, že loď zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun. Posádka křižníku se pak zřejmě utopila, ačkoliv Moskva oficiálně o osudu více než pěti stovek námořníků dosud neinformovala. Podle ukrajinské pohraniční služby záchrannou akci a evakuaci posádky znemožnily povětrnostní podmínky.

Zelenskyj dle BBC také prohlásil, že likvidace ukrajinských bojovníků v jižním přístavním městě Mariupol ukončí rozhovory s Ruskem. S odkazem na město u Kyjeva, které bylo zničeno těžkým ostřelováním, řekl Zelenskyj zpravodajskému webu Ukrajinska pravda: „Mariupol by mohl být jako deset Borodjanek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 3 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 4 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 8 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 10 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 15 hhodinami
Načítání...