Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.
Ruské síly v noci na čtvrtek ostřelovaly přehrady u jihoukrajinského Kryvého Rihu. Výsledkem byla záplava oblasti pod přehradou. Podle Jiřího Šedivého to mělo vojenský smysl. „Pokud se Rusům podařilo tím, že poškodili přehradu, zatopit určitou část území, tak nejenomže poškodili výrobní procesy, opravárenské závody, možná skladové zásoby, ale i schopnost manévrů v této oblasti,“ poukázal.
Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru a stínového ministra zahraničí za ANO Jaroslava Bžocha je ale útok na přehradu hlavně projevem vzteku. „Dělají to z čiré pomsty. Očividně nečekali, že by se mohla Ukrajina takto bránit,“ uvedl. Jeho kolega z výboru, poslanec vládní KDU-ČSL Hayato Okamura rovněž hovoří o snaze Rusů pomstít se. „Vypadá to jako pomsta, projev zlosti těch, kteří kremelskému vojsku velí, projev nespokojenosti s vojenským neúspěchem,“ řekl.
Jiří Šedivý ovšem interpretuje útoky na kritickou infrastrukturu také tak, že Rusové nově již nepočítají s tím, že by ji mohli v budoucnu využít. To je oproti minulým měsícům války změna. „Svědčí to o tom, že Rusové zjišťují, že není potřeba chránit kritickou infrastrukturu uvnitř Ukrajiny, protože předpokládají, že se do takové hloubky nedostanou a tuto kritickou infrastrukturu nebudou potřebovat. V úvodní fázi té takzvané speciální operace bylo zřejmé, že Rusové chrání hlavní komunikační uzly, výrobní provozy, administrativní a hlavně průmyslová centra pravděpodobně s vidinou toho, že pokud ovládnou Ukrajinu, budou je využívat ke svému prospěchu. To už dnes neplatí,“ poukázal.
Na ukrajinské protiofenzívě v Chersonské a Charkovské oblasti ho nepřekvapilo to, že proběhla, ale hlavně to, jak se Ukrajincům v charkovském směru vydařila, respektive jak zkolabovala ruská obrana. „Bylo to překvapení spíš z toho, jak rychle se zhroutily velitelské systémy. Říkám úmyslně velitelské systémy ruské armády, protože především velitelé zklamali,“ konstatoval někdejší náčelník generálního štábu.
Peking přihlíží
Rusko válčí proti Ukrajině již téměř sedm měsíců a kromě nečekaně schopného vojenského protivníka čelí i západním sankcím a mezinárodní izolaci. V posledních dnech ale ruský prezident Vladimir Putin podstoupil několik jednání. Telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem a osobně jednal mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Po jednání hovořil Putin o „vyrovnaném postoji“ Pekingu ke konfliktu na Ukrajině. Čínskou podporu Kremlu ale čeští politici nepřeceňují.
„Bere to velice pragmaticky. Protože co dnes Putin neprodá Evropě a západnímu světu, si od něj může Čína levně nakoupit. Využívá situace a bude říkat Putinovi, že podporu od nich má. Ale je to spíše – řekl bych – vyčůranost čínského režimu. (…) Čína je velká mocnost, jak ekonomická, tak co se týče výzbroje. Pokud bude mít Rusko jako malého, hodného partnera, tak to Číně vyhovuje,“ komentoval vztah Bžoch.
Hayato Okamura se domnívá, že Moskva a Peking považují západní svět za „společného soupeře“. Ale není to bezvýhradně tak, že by nepřítel nepřítele byl nejlepší přítel. „Pekingské vedení ve své čínské tradici jedná velmi racionálně, velmi rozvážně, svoje kroky plánuje ne na dny, týdny nebo měsíce, ale spíše na desetiletí,“ podotkl.
Šedivý očekává, že na mobilizaci dojde. Putin podle Bžocha chybu neuzná
Rusku se v boji nedostává hlavně živé síly, což by mohla zvrátit mobilizace – čemuž se Vladimir Putin dosud bránil. „Buď udělá rozhodnutí, že zastaví celou tu takzvanou speciální operaci – a potom prohrál. Prohraje celé Rusko a bude to mít na Rusko obrovské negativní dopady. Anebo provede mobilizaci, se kterou vytvoří tak velký kontingent, který bude moci jeho úkol splnit,“ shrnul možnosti, které Putin má, Jiří Šedivý. Sám očekává, že „dřív nebo později Putin k nějaké mobilizaci, ať bude výběrová, nebo částečná, přistoupí“.
Ačkoli se Hayato Okamura domnívá, že „nikdo si nepřeje tak strašnou válku, aby trvala donekonečna“, podle Jaroslava Bžocha nelze od Putina očekávat faktickou kapitulaci. „Přál bych si to, ale po tom, co Putin už předvedl, si těžko dokážu představit, že předstoupí před Rusko a řekne ‚udělal jsem chybu a teď se dohodneme na mírovém uspořádání, stáhneme všechny vojáky‘. To na Putina bohužel nesedí,“ zdůraznil.
