Rittig, Nagyová, Rampula: Příznak jménem Bradáčová

Praha - Obviněný podnikatel Ivo Rittig se měl před dvěma lety pokusit zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní, píše dnešní vydání deníku MfD. Rittig měl o věci jednat s tehdejší šéfkou kabinetu expremiéra Nečase Janou Nagyovou (dnes Nečasovou) a tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Danielem Volákem. Po těchto rozhovorech byl podle deníku ještě před jmenováním Bradáčové odvolán ministr Jiří Pospíšil.

Rittig zřejmě dopředu tušil, jaké nebezpečí mu jmenování Bradáčové může způsobit, a podle policejních odposlechů se proto v létě 2012 pokoušel zabránit jejímu jmenování. Podle informací z policejních kruhů byl Rittig v kontaktu s předchůdcem Bradáčové Vlastimilem Rampulou a jeho náměstkem Liborem Grygárkem, kteří byli zase v kontaktu s tehdejší šéfkou Nečasova kabinetu Janou Nagyovou.

Vlastimil Rampula vedl Vrchní státní zastupitelství v Praze zhruba pět let. Od jeho příchodu v roce 2007 si tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil sliboval razantnější boj s korupcí a hospodářskou kriminalitou. O pět let později ten samý ministr o jeho odchod skoro rok zápasil. K jeho pádu s cejchem zametače kauz podle kritiků i návrhů na odvolání přispěly hlavně sporné kroky ve vyšetřování kauz Gripen, Mostecká uhelná nebo IPB.

Poté, co museli Rampula s Grygárkem své funkce opustit, rozhodl se tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy za ODS) jmenovat do funkce právě Lenku Bradáčovou. Koncem června 2012 ale Petr Nečas Pospíšila zničehonic odvolal a ten tak neměl čas jmenování Bradáčové podepsat. Nečas odvolání ministra odůvodňoval „manažerským nezvládnutím resortu“, z policejní dokumentace ale vyplývá, že se v té době opět rozjela čilá komunikace mezi Nagyovou a Rittigem, kteří podle policie konzultovali, jak překazit jmenování Lenky Bradáčové. Rittig ale policejní verzi odmítá.

Lenka Bradáčová
Zdroj: ČT24

Bradáčová se nakonec vrchní státní zástupkyní opravdu stala, na jejím jmenování trval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a posvětil ho i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který nahradil Pospíšila. Pod vedením Bradáčové zastupitelství obvinilo řadu osobností propojených s nejvyššími patry politiky od spolupracovníka expremiéra Topolánka Marka Dalíka až po Nečase, Nagyovou a nově i Rittiga.

Ivo Rittiga zatkli a obvinili policisté v souvislosti s výrobou jízdenek pro pražský Dopravní podnik ve čtvrtek ráno. Nadační fond proti korupci (NFPK) loni tvrdil, že z každé prodané jízdenky putuje část peněz přes firmy v daňových rájích právě k Rittigovi.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

K Rittigovi měly jít peníze přes Panenské ostrovy

Podle dokumentů NFPK měl lobbista z jízdenek prostřednictvím firmy na Panenských ostrovech získat desítky milionů korun. Jízdenky pro DPP tiskla společnost Neograph. Podle zjištění protikorupčního fondu ale získala zakázku jen pod podmínkou, že polovinu z ceny každého lístku odvede na Panenské ostrovy firmě Cokeville Assets. Smlouva mezi Cokeville Assets a Ivo Rittigem potom podle NFPK naznačovala, že by měsíčně měly čtyři miliony korun končit právě u pražského lobbisty s trvalým bydlištěm v Monaku.

Policie je přesvědčena, že obvinění fungovali jako organizovaná skupina, která ovládala papírnu Neograph již od roku 2007, tedy v době podepsání nevýhodné smlouvy s dopravním podnikem. Vedle Rittiga, Janků, Kmetě a právníka advokátní kanceláře MSB Legal Davida Michala jde o právníka téže advokátní kanceláře Marka Stubleyho. Muži chtěli údajně ovládnout valnou hromadu firmy a prodloužit smlouvu s dopravním podnikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 2 hhodinami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 3 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 9 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 11 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 13 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.