Praha - Prezident Miloš Zeman zváží, zda přijme rezignaci ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Uvedl, že ji může odmítnout. Před rozhodnutím se chce sejít s kandidátem na post ministra Robertem Pelikánem a se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, který Pelikána navrhl. Babiš ale uvedl, že mu Zeman potvrdil, že bude respektovat koaliční dohodu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) míní, že by Zeman měl respektovat rozhodnutí Válkové skončit. Rovněž ústavní právníci se shodují, že by měl Zeman rezignaci Válkové přijmout.
Zeman uvedl, že ho demise Válkové překvapila, protože dlouho říkala, že chce ve své práci pokračovat. Také poznamenal, že prezident může rezignaci ministryně odmítnout. „Ještě předtím, než tuto demisi přijme, musí pan prezident rezignaci zvážit a zároveň se sejít s novým kandidátem na ministra spravedlnosti,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Po příletu z návštěvy Spojených arabských emirátů Zeman novinářům řekl, že se ohledně Válkové s Andrejem Babišem dohodl. „Já jsem zvyklý vždy dodržovat dohody, které s někým uzavřu. V tom problém nevidím,“ poznamenal. „Problém vidím v tom, že teprve po setkání s paní ministryní Válkovou jsem získal přesnější informace o přesnějších důvodech a okolnostech její rezignace. A poněkud lituji, že tyto informace si neopatřil pan premiér Sobotka, třebaže povinností premiéra je zabývat se osudy všech ministrů jeho vlády bez ohledu na to, z jaké politické strany přicházejí,“ myslí si prezident.
Podle Sobotky by ale měla hlava státu respektovat právo ministryně z funkce odejít. „Především je to rozhodnutí paní ministryně Válkové, která už nechce dále vykonávat funkci ministryně spravedlnosti, a v takovémto případě by prezident republiky měl respektovat rozhodnutí ministra. Myslím si, že nelze proti vůli ministra nutit k tomu, aby setrvával v úřadě, který nechce zastávat,“ řekl ministerský předseda. Nepočítá s tím, že by se kvůli tomu měl se Zemanem sejít.
- „Ano, prezident se chce potkat s panem Pelikánem. O tom mě v pondělí informoval. Je to jeho právo. Zároveň mi potvrdil, že bude respektovat koaliční dohodu,“ řekl Babiš.
Válková, která podala demisi v úterý, dlouhodobě čelila kritice kvůli skluzu legislativních prací i své personální politice. Opozice ale poukazuje na to, že za současný stav resortu nese odpovědnost i první náměstek Válkové Pelikán.
Zeman by měl rezignaci Válkové přijmout, shodují se právníci
Podle právníků je odchod z vlády rozhodnutím ministryně, kterému by prezident neměl bránit. Samotné odmítání rezignace ale podle nich ústava nevylučuje. Odborník na ústavní právo Jan Wintr řekl, že případným odmítáním rezignace se může prezident snažit ministrovi jeho krok rozmlouvat. V minulosti se to podle něj také dělo. Připomněl Zemanova předchůdce Václava Havla, který v roce 1997 odmítl přijmout rezignaci minstra vnitra Jana Rumla (tehdy ODS). Ten rozhodnutí akceptoval a ve funkci zůstal.
Podle dalšího experta Vladimíra Balaše bude muset prezident rezignaci ministryně přijmout. „Myslím si, že když za ním předseda vlády (s demisí) přijde, tak nemůže udělat nic jiného,“ řekl Balaš. Prezident by neměl nechat ministryni ve funkci proti své vůli, když se sama rozhodla rezignovat. Nyní jde prý ze strany Zemana spíše o politické gesto, kterým může naznačovat své pochybnosti nad výměnou v čele resortu spravedlnosti. „Možná si myslí, že je to menší zlo než její případný nástupce,“ podotkl Balaš. Teoreticky by prý ale mohl Zeman odchod ministryně oddalovat podobně jako loňské jmenování vlády. Tím by třeba mohl dát prostor premiérovi, aby zvážil všechna „pro a proti“.
-
„Situace, kdy prezident demise odmítá, jsou spíše situace, kdy je to součástí nějakého politického vyjednávání, nebo je ministr k demisi dotlačen a sám s ní nesouhlasí,“ uvedl ústavní právník Marek Antoš.
Ústavní právník Jan Kysela soudí, že prezident sice má teoreticky možnost odchod Válkové odmítnout, je to ale prý těžko představitelné. „Pokud je demise vážně míněná a podpořená stanoviskem předsedy vlády, těžko si lze představit, že by ji prezident nepřijal, jakkoliv striktně vzato to ústava nevylučuje,“ uzavřel Kysela.
Válková na sebe upozornila už loni v březnu, když pro zpravodajský server Echo.24 prohlásila, že za protektorátu se Čechům „zas tolik nedělo“. Kvůli tomu to ostře schytala od opozice - podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska necitlivě urazila oběti okupace.
Počátkem dubna odvolala Válková generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala. Svůj krok vysvětlovala tím, že prý ztratila důvěru v jeho schopnost vykonávat funkci a zajistit nezbytnou reformu vězeňství.
K další personální změně došlo na ministerstvu spravedlnosti počátkem června, kdy po několikaměsíčních sporech s Válkovou rezignovala její první náměstkyně Hana Marvanová. Ve funkci tak působila jen čtyři měsíce. Přitom to byla Válková, jež Marvanovou na ministerstvo přivedla.
Loni v červnu skončil na ministerstvu také náměstek pro vězeňství Pavel Štern. Vyhrotily se tím spory okolo tendru na elektronické náramky pro domácí vězně, který Válková zastavila. Právě po odvolání Šterna přišlo varování od premiéra Sobotky: „Paní Válková má podle mého názoru poslední šanci, aby prokázala, že je schopna bez opakované negativní medializace řídit ministerstvo a plnit vládní program.“ Hnutí ANO i jeho šéf Andrej Babiš se ale za Válkovou postavili.
Na Válkovou se snesla kritika také kvůli připravovanému zákonu o státním zastupitelství, který měl být podle legislativního plánu Sobotkovy vlády předložen loni v červenci. Válková ho nakonec představila v listopadu a schytala kvůli němu kritiku ze strany státních zástupců, opozice i dalších koaličních stran.
