Praha - Dnešním dnem se rozjíždí sociální program pro zahraniční pracovníky, kteří v ČR vinou finanční a hospodářské krize ztratili zaměstnání. Po podání žádosti mohou získat letenku zpět do své vlasti, a navíc kapesné na cestu 500 eur. Ministerstvo vnitra tím reaguje na hrozbu přesunu propuštěných cizinců do ilegality, což by mohlo vést k masivnímu nárůstu kriminality a organizovaného zločinu. Pro řadu z nich je ale i tato nabídka naprosto nedostatečná. Mnozí se kvůli cestě do Česka zadlužili u bankovních institucí ve svých rodných zemích. V nedávné době navíc vyšlo najevo, že desetitisíce zaměstnanců původem z dálného východu, kterým práci zprostředkovaly tzv. pracovní agentury, nedosáhnou na žádnou sociální dávku. Reportéři ČT přinesli důkaz na konkrétní příkladu cizinců, kteří se ocitli v sociální i finanční krizi.
Počátkem letošního února se podle informací Cizinecké policie zdržovalo na území ČR 6 tisíc imigrantů z Mongolska. K pracovním příležitostem je z jejich domoviny přilákaly nabídky agentur, kterým za zprostředkování především manuální práce zaplatily vysokou částku. Absolvent ulanbátarské průmyslové školy Samdan Bayer z Mongolska pro Reportéry ČT řekl, že na zaplacení cestovních výdajů a poplatků pro agenturu si musel vypůjčit zhruba 200 tisíc korun. O práci v továrně ale přišel a v současnosti nemá z čeho platit ani ubytování pro sebe a svou rodinu, ani nemůže splácet svůj dluh v Mongolsku.
Zprostředkovatelské agentury vybírají od zájemců enormní sumy
„Práce, práce, práce…“:
Mongolský imigrant Sandman Bayer na otázku Reportérů ČT, co bude dělat poté, co ztratil práci a jeho dluh roste
Agentury často slibují zájemcům mnohem vyšší výdělky, než pak dělníci reálně dostanou. Z jejich mzdy si totiž agentura strhává realtivně vysokou částku za tlumočení, za ubytování další služby. Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky říká, že základ agenturou nabízené služby tkví v příslibu, že poté, „co si (zájemce) někde vypůjčí na to, aby jí zaplatil extrémní peníze, bude v dohledné době schopen dluh splatit.“ Splácení dluhu ale bývá mnohem složitější a o úplatek prý nejde. „To je součást uzavřeného obchodu,“ konstatuje Haišman.
Sandman Bayer zpočátku dostával mzdu 7000 korun, později se částka snižovala. Po odečtu nákladů na bydlení zbývalo na obživu jemu, manželce a tříměsíčnímu synovi zhruba 4000 korun. Se zprostředkující agenturou AB Techno byl v kontaktu pouze při podpisu smlouvy. O ukončení pracovního poměru ho informoval šéf dílny firmy Valeo, kde pracoval.
Agentura AB Techno, která zprostředkovává práci pro Mongoly, měla informovat úřady práce, že cizince propustila, ale to se nestalo. I přesto má Bayerova rodina nárok na sociální dávky, protože ale agentura nesídlí na adrese uvedené v obchodním rejstříku, nemůže Sandman nijak doložit odpracované období. Agentura, která se již dříve potýkala s nedodržováním zákonného postupu, se brání tím, že musela propustit personál a pozastavit činnost.
Kvůli nemožnosti spojit se s agenturou, aby předala panu Bayerovi doklady nutné k žádostem o sociální podporu, se ocitla rodina ve finanční krizi. Letenka domů a příspěvek 500 euro zdaleka nepokryjí jejich dluh u banky v Ulanbátaru. Bezvýchodnou situaci hodlá propuštěný mongolský dělník řešit setrváním v ČR a hledáním práce. Cizinců z východu, kteří se ocitli ve stejné situaci, je u nás v současnosti celá řada.
