Praha - Extrémní výkyvy klimatu jsou stále častější, koncentrace CO2 v ovzduší se zvyšuje. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu je podíl člověka na těchto změnách zřejmý. Ředitel českého Centra výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Michal Marek vidí hlavní hrozbu budoucnosti v dlouhodobém suchu. Lidstvo podle něj bude postaveno před otázku, zda se dokáže uživit. „Domnívám se, že bez geneticky modifikovaných rostlin se neobejdeme,“ dodává sobotní host Hyde Parku Civilizace Michal Marek.
Svět se mění, měnil se vždycky, říká ředitel českého výzkumného centra. Vliv působení člověka ale nepodceňuje. „Z člověka se stává jeden z významných fenoménů ovlivňování současného světa,“ říká Marek s tím, že se naše činnost odráží ve využívání krajiny, kácení pralesů nebo v intenzivním zemědělství na obrovském množství půdy. Mezivládní panel pro změnu klimatu připisuje člověku dokonce 50 procent veškerých změn na Zemi. Lidstvo v důsledku svého chování musí převzít odpovědnost za planetu, dodává Marek.
Planeta bude muset řešit problémy v důsledku sucha
Jako jeden z hlavních problémů do budoucna vidí ředitel centra dlouhotrvající sucha a s nimi spojený nedostatek vody a potravinový problém. „Tak, jak ten fenomén nastupuje, tak za 20–30 let bude tento problém velmi, velmi závažný,“ říká Marek. V ČR trpí suchem například jižní Morava. Nástup je velmi razantní, tak razantní, že nás až zaskočil, dodává. Sucho bude podle něj spojené s velkou nerovnoměrností. Pravděpodobně můžeme čekat střídání vln velkých such a velkých a krátkodobých dešťů. „Může to tak rozkolíbat celkovou produkční stabilitu ekosystému, jeho produkční schopnost, že skutečně můžeme mít problémy, a to už nemluvím o škodách v důsledku such či povodní,“ dodává host.
Bez geneticky manipulovaných rostlin se zřejmě neobejdeme
Podle ředitele výzkumného centra je s budoucím vývojem na planetě Zemi spojená i otázka přístupu k využívání geneticky modifikovaných rostlin. Podle něj je lidstvo v tomto směru velmi daleko a bude jen třeba tuto změnu přijmout. Z geneticky upravených rostlin obavy nemá. Šlechtění rostlin, ke kterému dochází již dnes, je podle něj srovnatelným zásahem. „Například cukrová řepa by nemohla v přírodě ani existovat, natolik je to pozměněný organismus,“ dodává Marek, podle něj dojde postupně ke změně struktury výroby i spotřeby potravin. Na produkci rostlin má vliv i koncentrace CO2, která se v průběhu let zvyšuje. Na jednu stranu podle výzkumů zvyšuje jejich odolnost vůči suchu, na druhou může způsobovat pokles bílkovin, a tedy i kalorické hodnoty.
Duben 2014 – první měsíc v historii, kdy koncentrace C02 neklesla pod 400 ppm
Letošní duben byl měsícem, kdy každý den překročila koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře hodnotu 400 ppm (pozn. red: jednotka ppm (parts per milion) vyjadřuje počet částic CO2 na 1 milion ostatních částic). Za bezpečnou se přitom považuje hranice do 350 ppm CO2 v atmosféře.
Zdroj: Aliance pro energetickou soběstačnost
Frekvence extrémních výkyvů se zvyšuje
Podle Marka frekvence výskytu klimatických extrémů postupně narůstá, což můžeme sledovat v Česku například na povodních. V případě velkých katastrof způsobených extrémními výkyvy Marek varuje i před možným rozpadem hierarchie ve společnosti. Jako příklad uvádí hurikán v New Orleans, kde se podle něj během několika dnů rozpadla sociální struktura vyspělé společnosti. „Takováto katastrofa skutečně může způsobit až úplný rozpad struktury společnosti, bezpečnostních systémů apod. (…) Věřím ale, že se společnosti podaří vytvořit mechanismy, jak si i s takovými výraznými rázy a ataky na společnost umět poradit. (…) Otázka je spíš, jestli se lidstvo dokáže uživit,“ dodal Marek. Extrémní změny mohou podle něj přinést i problémy energetické a ekonomické, například v souvislosti s pojistným plněním u následků povodní.
Energie se ukládá do oceánu, nárůst teplot v atmosféře proto není výrazný
Planeta Země se ohřívá, do kosmu vysílá méně tepla, než přijímá, nemůžeme ale říct, jestli je hlavní příčinou člověk, říká Marek. Problém je podle něj komplikovaný. Za celé století je zaznamenaný nárůst teplot o osm desetin. To, že za poslední roky nebyl nárůst teplot v atmosféře tak výrazný, je podle Marka způsobeno tím, že se takzvaně nabíjí oceány – tzn. ohřívají se spodní vrstvy oceánů. Do oceánů se ukládá zhruba 90 procent veškeré energie. Zbytek tepla pro atmosféru je menší, to ale neznamená, že trend jejího oteplování se zastavil nebo zpomalil, dodává Marek.
Centrum výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe zkoumá 3 základní okruhy – změny v atmosféře a klimatu, z nich plynoucí vývoj v ekosystémech a také důsledky pro společnost a ekonomiku. Své laboratoře má po celém Česku, nově i v Brně. V rámci CzechGlobe pracuje 270 zaměstnanců, z toho asi 170 vědců, na projektech se podílí i zahraniční profesoři a studenti.
