Praha - Kvůli ukrajinské krizi posiluje NATO obranu aliančních zemí. Česko jakožto člen Severoatlantické aliance nabízí čtyři gripeny a tři stovky vojáků, kteří jsou vyčleněni do sil rychlé reakce. Pokud dojde k aktivaci hotovostních sil NATO, tak by čeští vojáci mohli být nasazeni v rámci cvičení v zemích, které sousedí s krizovým regionem. Bude ale záležet na případném veliteli, zda si Čechy vůbec vybere.
Síly rychlé reakce jsou vytvořeny právě k tomu, že jsou i v míru ve vysokém stupni pohotovosti a jsou připraveny k řešení různých krizí. Od vydání rozkazu k aktivaci se první jednotky mohou začít přesunovat zhruba do týdne, ty další přibližně do jednoho měsíce. Případné cvičení by se mohlo odehrát v Polsku, Rumunsku, Bulharsku či na Slovensku.
„Cvičení slouží k tomu, aby ujistila naše spojence na východních hranicích NATO o tom, že článek 5 funguje,“ vysvětlil náčelník generálního štábu Petr Pavel. Tento článek tvoří základ Severoatlantické smlouvy a podle něj útok na jednoho člena NATO je chápán jako útok na všechny členské země.
Česko je rovněž připraveno vyčlenit vojenskou protichemickou jednotku. Pavel to řekl serveru Aktuálně.cz. Nasazení 300 specialistů v Pobaltí, Polsku nebo Rumunsku by podle něj stálo zhruba 200 milionů korun za měsíc.
Okamžité posílení obrany aliančních zemí oznámil ve středu v Bruselu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Posílení ochrany východních členů NATO má podle něj demonstrovat sílu alianční solidarity. Třeba Německo prozatím přispěje k ochraně východních členů NATO vojenskou zásobovací lodí a vysláním až šesti stíhaček Eurofighter.
NATO udává, že Rusko umístilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. Rasmussen Moskvu vyzval, aby přestala destabilizovat Ukrajinu a distancovala se od podpory proruských separatistů.
