Praha - Lidé se zdravotním postižením by mohli od ledna vydat měsíčně za poplatky ve zdravotnictví, doplatky na léky a zdravotnické pomůcky v průměru zhruba 800 a více korun. Spočítala to Národní rada osob se zdravotním postižením. Letos zaplatil handicapovaný za doplatky na léky a za pomůcky měsíčně průměrně 638 korun. Vyplynulo to z výzkumu, který rada provedla mezi 819 postiženými v osmi krajích ČR.
Od ledna zaplatí lidé za návštěvu lékaře 30 korun. Stejnou částku dají za lék na receptu. Den v nemocnici bude stát 60 korun, návštěva pohotovosti 90 korun. Roční limit činí 5000 korun. Přeplatek zdravotní pojišťovny vrátí. Rada připravuje proti poplatkům ústavní stížnost. Chce ji podat v příštím roce a doložit příklady dopadů.
Kvůli doplatkům na léky sáhl handicapovaný letos v jednom měsíci do peněženky průměrně pro 277 korun. Kompenzační pomůcky ho stály 361 korun. Podle předsedy rady Václava Krásy člověk s postižením užívá v průměru čtyři až pět léků. Pokud by si nechal předepsat balení na jeden měsíc, od ledna by za recepty měsíčně zaplatil 150 korun.
Radě se nelíbí, že by poplatky měli hradit všichni. „Nikde v zahraničí není uplatněn systém plošně jako u nás. V každém takovém systému je skupina osob, které jsou osvobozeny. Patří mezi ně malé děti, invalidé nebo důchodci,“ řekl Krása.
Tělesně postižený vydal letos měsíčně za doplatky na léky v průměru 318 korun, za pomůcky 374 korun. Lidé s kombinovaným postižením za ně utratili 1330 korun za měsíc, sluchově handicapovaní 507 korun a zrakově 634 korun. Seniory letos lékové doplatky a pomůcky měsíčně stály zhruba 398 korun, mentálně postižené 292 korun. Ostatní handicapovaní vydali za měsíc v průměru 327 korun. Podle autorů výzkumu mohou být ale částky ve skutečnosti vyšší. Někteří lidé totiž výdaje za pomůcky neupřesnili. Tým v takových případech počítal s nulou, což mohlo průměrný výsledek ovlivnit.
Handicapovaný podle rady v průměru za doplatky na léky a kompenzační pomůcky letos vydal 7656 korun. Od ledna to bude podle Krásy kvůli poplatkům víc. „Nejsme proti poplatkům, ale proti tomu, že některým lidem kvůli nim není možné zajistit důstojný život zaručený ústavou,“ řekl Krása. Dodal, že právě zajištění důstojného života se bude týkat připravovaná ústavní stížnost.
Podle Krásy například děti do šesti let mají menší životní minimum, než kolik by měsíčně stál jejich pobyt v nemocnici. Zatímco jejich třicetidenní hospitalizace si od ledna vyžádá 1800 korun, jejich životní minimum činí 1600 korun, uvedl předseda rady.
Výzkumu, který se kromě plateb ve zdravotnictví zaměřil i na zaměstnávání, rada poskytne ministerstvům zdravotnictví a práce i vládě. Výsledky doplní doporučení ke změně situace.
