Praha – Dávky nemocenské by znovu mohly být vypláceny i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. O návrhu budou odbory jednat s vládou a zaměstnavateli. Změnu podporuje ČSSD a také hnutí ANO; lidovci ji předem neodmítají. Pravicová opozice naproti tomu návrh, který by se mohl dotknout až čtyř milionů zaměstnanců, kritizuje.
Odbory chtějí bezplatnou nemocenskou zrušit. A tlačí na to, aby pacienti znovu dostávali peníze i v prvních třech dnech nemoci – tak jako tomu bylo do roku 2007. „Zaměstnanci, kteří se cítí být nemocní, si berou dovolenou a místo toho, aby si odpočinuli, tak léčí své neduhy,“ argumentuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Podle odborářů by měli zaměstnanci dostávat 25 % mzdy. Pokud by návrh prošel, pracovník s průměrným příjmem 25 000 hrubého by za první tři nemoci inkasoval 555 korun čistého. Změna by v případě politické shody mohla začít platit od roku 2016.
ČMKOS plánuje projednat vrácení prvních tří placených dnů s vládou a zástupci zaměstnavatelů v listopadu na tripartitě. Firmy jsou však k návrhu odborů skeptické. „Zaměstnanci toho budou zase zbytečně zneužívat a zhorší to produktivitu,“ obává se prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Podvody nebo porušování léčebného režimu nejsou nijak výjimečné. Česká správa sociálního zabezpečení letos proto posílila kontroly. Za první pololetí jich bylo skoro 74 692, o dávky nebo jejich část přišlo 1 255 lidí.
Ve Strakově akademii mají nicméně odboráři důležitého spojence: premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Já si nemyslím, že je fér, aby byli lidé první tři dny úplně bez peněz,“ říká předseda vlády. K jednání o štědřejší nemocenské jsou připraveny i další dvě koaliční strany ANO a KDU-ČSL – definitivně se chtějí rozhodnout podle dopadů na státní rozpočet.
Právě rozpočtovými úsporami argumentuje pravicová opozice. Zatímco v roce 2007 – tedy před zavedením tří neplacených dnů – šlo ze státní kasy na nemocenskou 28 miliard, loni to byla ani ne polovina. „Za tu dobu, co to funguje, jsme vysoko překročili hranici deseti miliard úspor, aniž by se nějak zhoršil zdravotní stav obyvatelstva,“ míní bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
