Praha - V prvním pololetí tohoto roku zavolaly na protikorupční telefonní linku 199 tři tisíce lidí. Z toho se řeší kolem tisícovky případů. Čísla odpovídají loňskému roku, kdy se na linku dovolalo 6 500 lidí, dva tisíce případů se pak řešilo. Praxe ukazuje, že největším úskalím u oznámených případů podezření na korupci je jejich důsledné vyšetření až do konce. Právníci se shodují v tom, že potřebná je i větší ochrana oznamovatelů.
Jeden příklad za všechny - radnice v Žamberku se na jaře rozhodla vybudovat pěší zónu. Vypsala tendr. Pak ho ale zrušila, vypsala jiný a namísto ceny začala preferovat splatnost faktur nebo délku záruky. Lidé v Žamberku se domnívají, že bylo vše zmanipulováno pro předem vybraného uchazeče, a proto vše oznámili na protikorupční linku. Vedení města pochyby odmítá. Kauzu teď šetří policie a antimonopolní úřad.
Došetřených oznámení je ale minimum. Loni označili právníci Transparency International 270 případů, u kterých měli podezření na korupci, letos už tomu tak bylo u bezmála 400 případů. V roce 2009 podali právníci organizace čtyři trestní oznámení, která jsou stále v šetření, letos dvě. „V okamžiku, kdy věc předáme policii, tak ztrácíme přehled o tom, co se dál děje,“ uvedl Petr Jansa z Transparency International.
Kde podle Čechů nejvíce dochází ke korupci?
- při nakládání s obecním majetkem
- u veřejných zakázek
- při přidělování dotací
- změny územního plánu
Pro oznamování nekalostí se v zahraničí vžil výraz whistle-blowing, což zhruba znamená „zapískání na píšťalku“. Podle Transparency International se ale lidé v Česku korupci oznámit bojí - třeba proto, aby pak nečelili šikaně od zaměstnavatele nebo trestnímu oznámení. „Potřebovali bychom, aby byli tito lidé lépe chráněni, aby i úředníci státních, polostátních firem měli možnost upozornit na takové jednání, aniž by byli postiženi,“ myslí si Jansa. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Veroniky Ludvíkové jsou ale oznamovatelé korupce a svědci obecně českým právním řádem chráněni dostatečně, jen o této právní ochraně nevědí.
Protikorupční linka funguje už tři roky. Stát ročně přijde její provoz na 2,5 milionu korun.
