Pseudokoalice jsou evergreenem, vzbuzují ale nejasnosti, míní experti

Nahrávám video

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle různých soudů jsou takzvané skryté koalice buď jen něco, co se dělalo vždy, nebo obcházení zákona, či rovnou jeho porušení. Ve výsledku všechna uskupení, ať už se nazvala jakkoli, letos kandidovat mohou.

Ačkoli rozdílné přístupy soudů k přiznávání koalic vzbuzují nejasnosti, Šimka upozorňuje na to, že právo vždy nedává jednoznačné odpovědi a záleží na detailní argumentaci a posouzení. K tomu v případě rozhodnutí krajských soudů a jejich zdůvodnění dle jeho názoru došlo.

Nahrávám video

„Jsem spokojen s tím, že všechna rozhodnutí jsou velmi přesvědčivě vyargumentována a je vidět, že správní soudnictví i ve volebních věcech má velmi vysokou úroveň, která se projevuje i v tom, že rozsudky citují různé zahraniční prameny a jdou třeba i do volební politologie,“ shrnul Šimka.

Ne všechno musí řešit soudy, říká Antoš

Podle Rychetského všechna rozhodnutí spojuje „vědomí určité zdrženlivosti“. „Volby jsou velice důležitým okamžikem ve společnosti, v historii každé země. Zasahování soudu do voleb je přece jen krok, který svým způsobem jde proti většinově vyjádřené vůli,“ uvedl bývalý předseda Ústavního soudu s tím, že výraznější zásahy soudů do voleb připadají v úvahu jen ve skutečně mimořádných situacích.

Podle Antoše je namístě si klást otázku, zda se soudy takovou záležitostí mají vůbec zabývat. „Praxe, která je teď některými soudy označovaná jako protizákonná, je setrvalá a svůj původ má v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1996,“ upozornil. To podle ústavního právníka stanovilo, že „koalicí je ten, kdo se tak sám označí, a že nikdo nemá pravomoc to přezkoumávat.“

„Je otázka, jestli je fér se o tom dnes bavit, jestli není od soudů překvapivé, že nyní přichází s novou interpretací,“ uvažoval Antoš a poukázal na skutečnost, že doposud soudy danou praxi politických uskupení akceptovaly.

„Ne všechno musí řešit soudy a ne všechno mají řešit soudy. Kladl bych si otázku, jestli je protiústavní, pokud se parlament rozhodne nechat kandidovat subjekty v různých nepřiznaných koalicích nebo slepencích, nebo není. Mně se to protiústavní nezdá. Je na parlamentu, aby se rozhodl, jestli to tak chce, nebo nechce,“ dodal ústavní právník.

Stávající praxe vytváří nebezpečnou situaci, míní Dvořáková

Nejednoznačnost situace ohledně možností spojovat různé strany do jedné kandidátky je podle Šimky odrazem vývoje po roce 1989. „Snaží se skloubit neslučitelné. Na jedné straně dosažení koncentrace politických stran tak, abychom neměli parlament složený ze třiceti stran, ale i velmi širokou svobodu kandidujícím subjektům tak, aby to nemusela být jenom striktně jedna strana,“ vysvětlil Šimka.

Je to právě tato kombinace přístupů, jež dle jeho názoru vedla k určitým nejasnostem, které se projevily letos při registrování kandidujících stran.

Podle Šimky je na zákonodárcích, zda budou v této praxi pokračovat. „Dovedu si velmi dobře představit, že prostě budeme žít v tom starém modelu a všichni si na to zvykneme. Už je to zažité, nějak to funguje, byť někdo na to může nadávat,“ řekl Šimka.

Pokud by mělo dojít k určitému omezení volnosti kandidujících subjektů, bylo by podle Šimky nutné „definovat koalice daleko precizněji a důkladněji a nalézt nějaký testovací mechanismus, jestli to je už nějaká skrytá koalice, nebo jestli to pořád je kandidující jedna strana s pár dalšími členy na kandidátce“.

Politoložka Dvořáková ovšem upozorňuje, že stávající praxe, kdy v některých případech bývají na jedné kandidátce spojeni představitelé různých stran a hnutí, vytváří „nebezpečnou situaci“. „Vzniklo velké množství pseudokoalic. Bude tam mnoho politických stran, které by se jinak nedostaly, a které se budou chtít do příštích voleb zviditelnit,“ říká Dvořáková. Vlivem zastoupení různých názorových proudů na jedné kandidátce může dle jejího názoru volič v konečném důsledku podporovat něco, s čím se plně neztotožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 4 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 5 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 6 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 6 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 9 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 10 hhodinami
Načítání...