Praha - Už od roku 1582 zná svět gregoriánský kalendář. Ten dal řád do té doby nejednotnému datování různých kultur a platí v nezměněné formě dodnes. Zavedl přestupné roky nebo stanovil Velikonoce na první neděli po prvním jarním úplňku. Řídí se jím naprostá většina států světa, přestože třeba muslimové zároveň slaví svátky vycházející z arabského kalendáře.
Listy gregoriánského kalendáře obracíme už víc než 400 let a zřejmě to tak ještě dlouho zůstane. Lepší systém zatím nikdo nevymyslel. „Není nic proti tomu, aby třeba Číňani slavili začátek roku podle lunárního kalendáře, ale přesto všechna data píšou podle našeho,“ uvedl astronom Zdislav Šíma.
Už Julius Caesar přišel s nápadem sjednotit kalendáře, kterých existovalo mnoho a jejich rozdílnost působila zmatky. Kalendář zvaný Juliánský však nebyl bez chyb. Tropický rok má délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než juliánský kalendář (365,25 dne) předpokládal. Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 byla diference jeden den, roku 581 byl rozdíl už dva dny.
Rok 1582 byl o deset dnů kratší
Za pontifikátu papeže Řehoře XIII. byla diference již 9,809 dne. Za pomoci egyptských astronomů se tak rozhodl chyby opravit. Vynechal deset dní, takže třeba v Čechách po pondělí 6. ledna následovalo úterý 17. ledna. „To bylo v říjnu 1582 a přijaly to s většími či menšími problémy všechny státy světa,“ doplnil Šíma. Dnes takový problém nenastane díky tomu, že každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší.
Naopak o celých jedenáct dní kratší je arabský rok, proto se třeba muslimský ramadán každý rok slaví o něco dřív. „Muslimové slaví ramadán, který je založen na měsíci. Náš kalendář je tzv. lunisolární, takže je založen jak na Měsíci, tak na Slunci,“ vysvětlil Šíma. Díky tomu můžeme zhruba jednou do měsíce vidět na nebi úplněk anebo se spolehnout na pravidelné střídání čtyř ročních období.
