Praha - Premiér Mirek Topolánek v souvislosti se začátkem nového akademického roku vyzval k zahájení diskuse o zavedení školného. Přitom představitelé vládní koalice se v koaliční smlouvě uzavřené v prosinci zavázali, že školné zavádět nebudou. O školném jako doplňkovém zdroji financování se uvažuje již dlouho. Se zatím nejpřesnějším návrhem přišli před třemi lety pravicoví senátoři. Počítal s tím, že vysokoškolští studenti by platili ročně až 8.000 korun. Výši školného měla určovat sama vysoká škola. Nicméně návrh ve sněmovně neprošel, zablokovala jej levice.
Se zavedením školného pravděpodobně ani v budoucnu nebudou souhlasit zástupci levice a ani v samotné koalici nebude vyjednávání jednoduché, neboť Zelení to v programu nemají. Ministerstvo uvažuje, že školné by mohlo být zavedeno nejdříve v roce 2009, opoziční expert Jiří Havel (ČSSD) se domnívá, že pokud vůbec, tak po roce 2013.
Premiér je přesvědčen, že kdyby se platilo školné, vysoké školy by mohly přijmout víc studentů a nakoupit lepší vybavení. Státní pokladna na to podle něj nemá peníze a ani v budoucnu se nedá očekávat, že se situace výrazně zlepší. K placení školného se kladně staví i rektoři. Podle nich by tyto dodatečné finanční prostředky pomohly zlepšit výzkum a výuku. Navíc podle senátora a děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Jiřího Zlatušky zavedení školného by zlepšilo přístup studentů ke škole. Nicméně upozorňují i na možné problémy. „Školné je možné, ale je nezbytné hledat vhodné formy tak, aby vzdělání bylo přístupné všem sociálním vrstvám,“ přibližuje možné důsledky zavedení školného na českých vysokých školách předseda České konference rektorů Jan Hron.
Ministerstvo školství podle poradkyně ministryně Simony Weidnerové uvažuje o zavedení školného podle australského modelu. Školné podle něj splácí absolvent, nikoli student, a to až z nadprůměrného příjmu. Při zavedení australského modelu však existuje možnost, že někteří absolventi, kteří nedosáhnou nadprůměrných příjmů, školné splácet nebudou, a tudíž jejich vysoké školy budou i nadále hospodařit pouze s veřejnými prostředky.
„Systém by měl být nastaven na australský model, ale student bude mít možnost splácet i přímo. Ale vzhledem k tomu, že přímá platba vychází z možností rodiny, ministerstvo školství staví na australském modelu, kde je student nezávislý na své výchozí rodině,“ dodala v Událostech a komentářích Weidnerová.
Při zavedení školného ministerstvo nepočítá se snížením dotace na studenta z veřejných prostředků, naopak tyto dotace budou dlouhodobě plánovány. Peníze, které by byly vybrány ze školného, by byly peníze navíc, s nimiž by školy mohly volně hospodařit. Takovou situaci vítají rektoři. Jiří Havel se nicméně domnívá, že zavedení školného by mohlo vyvíjet tlak na nižší dotace z veřejných prostředků.
V zahraničí se školné běžně kryje z bankovních půjček. Podobné půjčky již existují i v České republice. Využívají je hlavně studenti soukromých škol.
Ve Francii a v Itálii považují školné za šanci ke zlepšení situace špatně financovaného školství. Naopak v Německu se obávají, že je školné připraví o nadějné studenty.
Ze sousedních zemí platí školné pouze Rakušané. Jeho zrušení si vybrali sociální demokraté v předvolebním boji jako jeden z bodů jejich volebního programu. Přesto, že socialisté ve volbách zvítězili, nepodařilo se jim zrušení školného prosadit v koaliční smlouvě s lidovci. Tato koaliční dohoda vyvolala počátkem roku bouřlivé demonstrace vysokoškoláků, kteří musejí za každý semestr zaplatit zhruba 360 eur.
