Poslanci vydali exprimátora Svobodu k trestnímu stíhání

Praha – Poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Policie ho obvinila spolu s dalšími radními v případu městské karty opencard. Sám Svoboda s vydáním ke stíhání souhlasil – obvinění ale považuje za nesmyslné. Pro vydání hlasovalo 101 ze 175 poslanců.

Vydání Svobody doporučil v lednu mandátový a imunitní výbor. Policie ho chce stíhat kvůli případu Opencard, ve kterém kriminalisté obvinili deset současných a bývalých pražských radních včetně současného primátora Hudečka z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku ve spolupachatelství. Městu prý způsobili škodu zhruba 25 milionů korun.

Obvinění se týká zakázky s firmou Haguess, se kterou Praha uzavřela smlouvu v dubnu 2012. Na objednávku ale podle žalobce nevypsala otevřenou soutěž. Rada obvinění odmítá, smluvní vztahy podle ní vytvořilo dřívější vedení města.

„Já jsem přesvědčen o tom, že obžaloba je naprosto nesmyslná, že je na politické zadání. Já jsem také dostal dopředu informaci od těch, kterým jsem sáhl na jejich zdroje příjmů, že se pomstí a že budu obžalován z něčeho, že něco najdou, což se skutečně stalo,“ řekl Svoboda novinářům po hlasování. "Je potřeba, aby nezávislý soud rozhodl, jak to ve skutečnosti
bylo," dodal.

Bývalý primátor při včerejší debatě připomínal, že u začátku projektu Opencard nestál, radní rozhodovali o zakázce na základě řady posudků. Projekt vznikl za Svobodova předchůdce Pavla Béma (ODS). „Rozumím tomu, že budu vydán, souhlasím s tím, nemám s tím problém,“
řekl poslancům Svoboda. Podle něj stáli radní před rozhodnutím z hodiny na hodinu zrušit projekt, který už používalo 800 tisíc lidí, nebo smlouvy prodloužit.  

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta však po jednání mandátového a imunitního výboru uvedl, že policisté si za svými argumenty stojí. Výbor doporučil Svobodovo vydání těsně o jeden hlas.

  • „Nejsem členem mandátového a imunitního výboru, tudíž jsem neměl přístup do spisu. Mohl jsem se seznámit pouze s výstupem našich kolegů z výboru. Takže detaily neznám, ale myslím si, že pro rozhodování není důležité znát ty detaily – sněmovna by neměla nahrazovat soud,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
  • „Ten případ, jak ukázala i debata ve sněmovně, vzbuzuje řadu pochybností. Je otázka, jestli tady bezpečnostní složky nejsou používány k politickému boji. V každém případě je potřeba, abychom ten případ dál bedlivě sledovali,“ upozorňoval předseda ODS Petr Fiala. Podle něj tady dochází k určité kriminalizaci politického rozhodnutí, což je věc, která prý musí všechny zneklidňovat.

Soud řeší i původní smlouvy, které měly být pro Prahu nevýhodné, tady ale na lavici obžalovaných skončili jen úředníci. Žalobkyně viní bývalého šéfa odboru informatiky Ivana Seyčka a další čtyři muže z toho, že v letech 2006 a 2007 uzavřeli pro Prahu nevýhodné smlouvy a městu tím způsobili škodu v řádu desítek milionů korun. Obžaloba tvrdí, že porušili závazná pravidla hospodářského styku a povinnosti při správě cizího majetku. Všichni vinu odmítají. Praha po pětici žádá přes 70 milionů korun.

U soudu jako svědek vypovídal i bývalý primátor Pavel Bém. Ten při příchodu na jednání novinářům řekl, že projekt elektronické karty považuje za dobrý a že jednou bude na opencard Praha pyšná. Před soudem pak prohlásil, že projekt nebyl předražený a že městu nevznikla žádná škoda.

Ústavní soud (ÚS) nevyhověl stížnostem, které podali současní i bývalí pražští radní proti zahájení stíhání v kauze Opencard. Jednu stížnost soudu adresovala skupina pěti politiků včetně nynějšího primátora Tomáše Hudečka (TOP 09), druhou pak samostatně podala radní Eva Vorlíčková (TOP 09). Oba podněty skončily odmítnutím, uvedl mluvčí ÚS Vlastimil Göttinger. Exprimátor Bohuslav Svoboda mezi stěžovateli nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 16 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.