Rakušan hájil před bezpečnostním výborem sněmovny zásah policie proti střelci na fakultě

Nahrávám video

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

„V této chvíli podle mých informací nezahájila Generální inspekce bezpečnostních sborů žádné trestní řízení, které by bylo vedeno proti nějakému příslušníkovi či služebnímu postupu, který v té chvíli Policie České republiky zvolila,“ sdělil Rakušan. Policie podle něj už přístupem prvních hlídek zabránila mnohem větší tragédii, která mohla nastat. Byly ušetřeny životy a zdraví dalších lidí, kteří se nacházeli v budově fakulty, dodal. Jednání ve sněmovně o zásahu policie začalo minutou ticha.

Kvůli zásahu na univerzitě se objevila kritika, že policie situaci podcenila. V den tragického činu, při kterém na fakultě střelec zabil čtrnáct lidí a dalších 25 zranil, měla informace o tom, že čtyřiadvacetiletý útočník, student fakulty ze středočeské obce Hostouň, odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život. V jeho bydlišti potom našla mrtvého otce hledaného.

„Veškeré otázky, které ve veřejném prostoru jsou, jsou legitimní a policie se na ně pokouší odpovídat,“ podotkl Rakušan. „Chtěl bych policii ocenit, že od první fáze se pokoušela informovat velmi otevřeně a transparentně v limitech toho, o čem Policie České republiky v této fázi informovat může,“ dodal. Upozornil ale na to, že jde o takzvané živé trestní řízení a na některé otázky není možné odpovědi poskytovat.

Vnitřní kontrola policejního prezidia označila zásah za správný, a to při střelbě i při předchozím pátrání po podezřelém. Úřad ale doporučil zlepšit krizovou komunikaci se zástupci institucí či akcí, kde by se podobný útok mohl příště odehrát. V souvislosti s ochranou takzvaných měkkých cílů pokládají zástupci ministerstva vnitra za zásadní to, aby si vysoké školy vypracovaly vlastní hodnocení ohroženosti. Varovali před přijímáním plošných opatření a před „zbrklým“ nákupem technických zařízení bez předešlých řádných analýz rizik a hrozeb.

Richter: Nikdo se neozval

Zástupcům policie pokládali otázky i poslanci. Vůbec nejemotivnější vyjádření před výborem pronesl poslanec ANO Jan Richter, jednou z postřelených byla jeho dcera, uvedl reportér ČT Jakub Pacner.

Richter popsal, že útočník jeho dceru zasáhl při druhém ze tří proniknutí do učebny, kde střílel. Podle poslance poté ležela v učebně vedle umírající kamarádky. Stěžoval si, že policisté po poskytnutí první pomoci jeho dceru nechali nějaký čas v přepravním vaku ležet na chodníku před fakultou. Převezena prý byla do nemocnice až po hodině a čtyřiceti minutách od útoku. Rakušan slíbil prošetření.

Nahrávám video

Poslanci vadilo to, že na sebe nechal intervenujícím policistům kontakty na čtyřech různých místech, nikdo se mu ale neozval s nabídkou pomoci. Policie jeho dceru, pro kterou musel zajistit psychologickou pomoc, pouze druhý den po útoku přijela vyslechnout a zajímala ji pouze osoba střelce, řekl Richter. Nedostal ani informaci o tom, kde skončily dceřiny osobní věci. „Nikdo se mi neozval ani z fakulty,“ dodal poslanec.

Rektorka Milena Králíčková tvrdí, že Richtera ujistila, že se na ni může „kdykoliv obracet“. Univerzita Karlova později konstatovala, že dosud nezískala seznam zraněných od policie ani složek záchranného systému, ačkoliv o něj podle mluvčího UK Václava Hájka žádala. Policie se prý odkázala na ochranu osobních údajů zraněných. „Univerzita dostala dříve k dispozici pouze seznam obětí. UK si dokázala vlastními silami zjistit jména zraněných pedagogů,“ napsal Hájek.

Nahrávám video

„Považujeme za nutné zdůraznit, že ve veřejném prostoru vedení UK a vedení FF UK pravidelně vyzývá rodiny zraněných a pozůstalé, aby se s UK a FF UK, pokud to bude v jejich silách, spojili na kontaktech, které byly zveřejněné a dostupné a byly pravidelně medializovány,“ upozornil.

Policie k Richterem kritizované prodlevě týkající se jeho dcery uvedla, že musela nejprve prověřit, zda je budova po sebevraždě střelce bezpečná a zda v ní není nastražená bomba. Teprve poté prý mohla ke zraněným vpustit záchranáře. „Policisté jim (zraněným, pozn. red.) opravdu koupili čas k tomu, abychom je my potom mohli ošetřit a aby měli šanci přežít,” sdělila mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Poslanec ANO Jiří Mašek se nechal slyšet, že policie podle některých informací věděla, že střelec je psychicky narušený a může být nebezpečný. Pozastavil se nad tím, že policisté nevyklidili nebo nezajistili všechny budovy fakulty v Praze. Pražský policejní ředitel Petr Matějček se hájil tím, že policisté měli informaci, že střelec chce spáchat sebevraždu. Také upozornil na to, že ani potom, co byl útočník na fakultě zneškodněn, nebylo jisté, zda neměl spolupachatele. Policie navíc podle něho obdržela během zásahu informace o dalších dvou místech, kde se údajně mělo střílet.

Další poslanec ANO Hubert Lang chtěl vědět, zda měl střelec zbraně u sebe při cestě do Prahy, nebo je měl schované v budově fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokud je tam měl uschované, policejní hlídky, které střelce před jeho příjezdem na fakultě hledaly, mohly podle něj možná tragédii zabránit, pokud by na místě zůstaly.

Dotazy měl například i poslanec Radek Koten (SPD), který se ptal, zda policie využila možnost rozesílání hromadných SMS zpráv.

Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v Událostech, komentářích prohlásil, že výbor definitivní závěr teprve učiní. Zásah podle něj zajistil, že střelec nemohl naplnit celé své plány. „Chtěl pokračovat,“ sdělil. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve stejném pořadu uvedla, že všechny otázky ohledně zásahu musí být zodpovězeny. Ona i Žáček ocenili pohled Richtera, podle Mračkové Vildumetzové nekritizoval zákrok policie jako takový. 

Po útoku na fakultě spáchal střelec sebevraždu. Podle policie měl na svědomí také dvojnásobnou vraždu v Klánovickém lese, v němž o několik dnů dříve zastřelil muže a jeho dvouměsíční dceru.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...