Rakušan hájil před bezpečnostním výborem sněmovny zásah policie proti střelci na fakultě

9 minut
Studio ČT24: Ministr vnitra Rakušan k policejnímu zásahu při prosincovém útoku střelce na Filozofické fakultě
Zdroj: ČT24

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dosud nezahájila trestní řízení v souvislosti s policejním zásahem při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) loni v prosinci, řekl ve čtvrtek poslancům z bezpečnostního výboru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého byl postup policie i dalších složek záchranného systému profesionální. Zásah už zkoumala vnitřní kontrola, pochybení nezjistila. Na jednání měl emotivní vystoupení jeden z poslanců, jehož dceru útočník postřelil. Vytkl policii i vedení školy styl komunikace. Sněmovní výbor projednávání po zhruba třech hodinách bez přijetí závěrů či úkolů přerušil na neurčito.

„V této chvíli podle mých informací nezahájila Generální inspekce bezpečnostních sborů žádné trestní řízení, které by bylo vedeno proti nějakému příslušníkovi či služebnímu postupu, který v té chvíli Policie České republiky zvolila,“ sdělil Rakušan. Policie podle něj už přístupem prvních hlídek zabránila mnohem větší tragédii, která mohla nastat. Byly ušetřeny životy a zdraví dalších lidí, kteří se nacházeli v budově fakulty, dodal. Jednání ve sněmovně o zásahu policie začalo minutou ticha.

Kvůli zásahu na univerzitě se objevila kritika, že policie situaci podcenila. V den tragického činu, při kterém na fakultě střelec zabil čtrnáct lidí a dalších 25 zranil, měla informace o tom, že čtyřiadvacetiletý útočník, student fakulty ze středočeské obce Hostouň, odjel do Prahy s tím, že si chce vzít život. V jeho bydlišti potom našla mrtvého otce hledaného.

„Veškeré otázky, které ve veřejném prostoru jsou, jsou legitimní a policie se na ně pokouší odpovídat,“ podotkl Rakušan. „Chtěl bych policii ocenit, že od první fáze se pokoušela informovat velmi otevřeně a transparentně v limitech toho, o čem Policie České republiky v této fázi informovat může,“ dodal. Upozornil ale na to, že jde o takzvané živé trestní řízení a na některé otázky není možné odpovědi poskytovat.

Vnitřní kontrola policejního prezidia označila zásah za správný, a to při střelbě i při předchozím pátrání po podezřelém. Úřad ale doporučil zlepšit krizovou komunikaci se zástupci institucí či akcí, kde by se podobný útok mohl příště odehrát. V souvislosti s ochranou takzvaných měkkých cílů pokládají zástupci ministerstva vnitra za zásadní to, aby si vysoké školy vypracovaly vlastní hodnocení ohroženosti. Varovali před přijímáním plošných opatření a před „zbrklým“ nákupem technických zařízení bez předešlých řádných analýz rizik a hrozeb.

Richter: Nikdo se neozval

Zástupcům policie pokládali otázky i poslanci. Vůbec nejemotivnější vyjádření před výborem pronesl poslanec ANO Jan Richter, jednou z postřelených byla jeho dcera, uvedl reportér ČT Jakub Pacner.

Richter popsal, že útočník jeho dceru zasáhl při druhém ze tří proniknutí do učebny, kde střílel. Podle poslance poté ležela v učebně vedle umírající kamarádky. Stěžoval si, že policisté po poskytnutí první pomoci jeho dceru nechali nějaký čas v přepravním vaku ležet na chodníku před fakultou. Převezena prý byla do nemocnice až po hodině a čtyřiceti minutách od útoku. Rakušan slíbil prošetření.

2 minuty
Zpravodaj Pacner komentuje jednání sněmovního bezpečnostního výboru
Zdroj: ČT24

Poslanci vadilo to, že na sebe nechal intervenujícím policistům kontakty na čtyřech různých místech, nikdo se mu ale neozval s nabídkou pomoci. Policie jeho dceru, pro kterou musel zajistit psychologickou pomoc, pouze druhý den po útoku přijela vyslechnout a zajímala ji pouze osoba střelce, řekl Richter. Nedostal ani informaci o tom, kde skončily dceřiny osobní věci. „Nikdo se mi neozval ani z fakulty,“ dodal poslanec.

Rektorka Milena Králíčková tvrdí, že Richtera ujistila, že se na ni může „kdykoliv obracet“. Univerzita Karlova později konstatovala, že dosud nezískala seznam zraněných od policie ani složek záchranného systému, ačkoliv o něj podle mluvčího UK Václava Hájka žádala. Policie se prý odkázala na ochranu osobních údajů zraněných. „Univerzita dostala dříve k dispozici pouze seznam obětí. UK si dokázala vlastními silami zjistit jména zraněných pedagogů,“ napsal Hájek.

3 minuty
Události: Jednání bezpečnostního výboru
Zdroj: ČT24

„Považujeme za nutné zdůraznit, že ve veřejném prostoru vedení UK a vedení FF UK pravidelně vyzývá rodiny zraněných a pozůstalé, aby se s UK a FF UK, pokud to bude v jejich silách, spojili na kontaktech, které byly zveřejněné a dostupné a byly pravidelně medializovány,“ upozornil.

Policie k Richterem kritizované prodlevě týkající se jeho dcery uvedla, že musela nejprve prověřit, zda je budova po sebevraždě střelce bezpečná a zda v ní není nastražená bomba. Teprve poté prý mohla ke zraněným vpustit záchranáře. „Policisté jim (zraněným, pozn. red.) opravdu koupili čas k tomu, abychom je my potom mohli ošetřit a aby měli šanci přežít,” sdělila mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Poslanec ANO Jiří Mašek se nechal slyšet, že policie podle některých informací věděla, že střelec je psychicky narušený a může být nebezpečný. Pozastavil se nad tím, že policisté nevyklidili nebo nezajistili všechny budovy fakulty v Praze. Pražský policejní ředitel Petr Matějček se hájil tím, že policisté měli informaci, že střelec chce spáchat sebevraždu. Také upozornil na to, že ani potom, co byl útočník na fakultě zneškodněn, nebylo jisté, zda neměl spolupachatele. Policie navíc podle něho obdržela během zásahu informace o dalších dvou místech, kde se údajně mělo střílet.

Další poslanec ANO Hubert Lang chtěl vědět, zda měl střelec zbraně u sebe při cestě do Prahy, nebo je měl schované v budově fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokud je tam měl uschované, policejní hlídky, které střelce před jeho příjezdem na fakultě hledaly, mohly podle něj možná tragédii zabránit, pokud by na místě zůstaly.

Dotazy měl například i poslanec Radek Koten (SPD), který se ptal, zda policie využila možnost rozesílání hromadných SMS zpráv.

Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v Událostech, komentářích prohlásil, že výbor definitivní závěr teprve učiní. Zásah podle něj zajistil, že střelec nemohl naplnit celé své plány. „Chtěl pokračovat,“ sdělil. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve stejném pořadu uvedla, že všechny otázky ohledně zásahu musí být zodpovězeny. Ona i Žáček ocenili pohled Richtera, podle Mračkové Vildumetzové nekritizoval zákrok policie jako takový. 

Po útoku na fakultě spáchal střelec sebevraždu. Podle policie měl na svědomí také dvojnásobnou vraždu v Klánovickém lese, v němž o několik dnů dříve zastřelil muže a jeho dvouměsíční dceru.

21 minut
Události, komentáře: Kde se verze policie a fakulty rozcházejí?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 1 hhodinou

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 2 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 2 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
16:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 11 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 14 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 14 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 15 hhodinami
Načítání...