Po policistech zveřejnila podrobný sled událostí z loňského 21. prosince také Univerzita Karlova. Upozornila mimo jiné, že když policisté přišli hodinu a půl před střelbou hledat podezřelého mladíka, který později zastřelil čtrnáct lidí, hovořili v hlavní budově Filozofické fakulty s vrátnými a některými dalšími zaměstnanci, nikoli však s děkankou. Policie nicméně tvrdí, že se domnívala, že v hlavní budově fakulty získala relevantní informace, které nasměrovaly její pátrání do Celetné ulice.
Filozofická fakulta nabídla vlastní chronologii útoku z 21. prosince
Podle časového sledu událostí z 21. prosince, který zveřejnila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, přišli policisté do hlavní budovy školy na Palachově náměstí poprvé v době, kdy zasedalo kolegium děkanky. Hovořili s vrátnými, na studenta, o němž se domnívali, že by mohl být nebezpečný, se také ptali na sekretariátu ústavu světových dějin, s děkankou Evou Lehečkovou ale nemluvili. Proděkan Daniel Berounský uvedl, že sice policisty upozornil, že mohou s vedením fakulty hovořit, ale „policista na tuto nabídku nijak nereagoval“.
Policejní mluvčí Jan Daněk však postup policistů hájil. „Hlídka získala relevantní informace od relevantních osob – zaměstnanců fakulty. Ty hovořily o tom, že jde o studenta fakulty, jehož studium probíhá výhradně v Celetné ulici,“ uvedl. „Prostor ke zlepšení“ podle něj spočívá v tom, že se k vedení fakulty nedostala informace o tom, že hlídka pátrá po mladíkovi, který hrozí sebevraždou a může být nebezpečný.
Podle popisu událostí zveřejněných školou také reagovala policie nedůvěřivě na první volání na tísňovou linku, když útok v hlavní budově začal. „Reakce operátora linky byla nedůvěřivá, kolegyně musela vysvětlovat, že si neděláme legraci,“ popsala děkanka Lehečková.
Mluvčí Daněk to však odmítl. „Hovory (...) jsme si poslechli a prověřili správnost postupu operátora. Můžeme konstatovat, že postup operátora tísňové linky byl správný a nebyl nedůvěřivý,“ prohlásil.