Praha - Vláda schválila návrh, který slibuje změnu v péči o ohrožené děti. Počet těch, které zůstávají v ústavech, by se měl snížit. Naopak by mělo přibýt sociálních pracovníků a prevence. Organizace, které hájí práva dětí, jsou spokojené. Zároveň ale upozorňují, že Česko je poslední v Evropě, které s transformací začalo.
Česko trpí dlouhodobě nedostatkem terénních sociálních pracovníků, na jednoho z nich připadá 350 až 500 ohrožených rodin. A právě navýšení jejich počtu slibuje nový návrh způsobu péče o ohrožené děti. Nechce už ani rozbíjet rodiny - navrhuje sociální bydlení a konkrétní pomoc rodinám. Navíc přinese spolupráci odborníků různých disciplín. Ta je teď roztříštěná mezi sociální pracovníky, psychology, lékaře, školská zařízení, policii a soudy.
„Každý tak trochu pracuje sám za sebe, aniž by se na počátku řešení případu stanovily jasně postupy, aby skutečně bylo konáno v zájmu dítěte,“ uvedla ředitelka dětského krizového centra Zora Dušková.
Česko za zkostnatělý systém dlouhodobě sklízí kritiku ze zahraničí od mezinárodních organizací hájící lidská práva, včetně OSN. Spíše než chvála je proto slyšet, že byl nejvyšší čas udělat první krok na dlouhé cestě. Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas přiznává, že je obtížné překonat setrvačnost starého systému, který tady je po desítky let v nezměněném stavu.
V ústavních zařízeních v Česku žije skoro 22 tisíc dětí. Z toho přes devět tisíc tam umístil soud. Zcela konkrétní úkoly transformace péče o ohrožené děti, včetně termínů jejich splnění, ale bude obsahovat až národní akční plán. Ten ministr Nečas předloží vládě do půl roku.
