Vláda v pondělí změnila odměňování zaměstnanců v hygienické službě, výrazně víc budou mít hygienici v klíčových pozicích a zvýší se zvláštní příplatky. Růst platů ve veřejné sféře ale jinak vláda neřešila. Kabinet jednal o poslaneckém návrhu ČSSD na dřívější odchody do starobního důchodu pro lidi v náročných profesích, ministři zaujali neutrální stanovisko. Schválili plán proti klimatickým změnám, na programu měli i nařízení o letním čase nebo zvýšení letošního rozpočtu Státního fondu podpory investic o 1,8 miliardy korun na 5,24 miliardy korun.
Ohodnocení hygieniků se změní, rozhodla vláda. Jednala i o dřívějším důchodu v náročných profesích
Podle takzvané systemizace bylo letos na začátku roku v hygienických stanicích zhruba dva tisíce míst ve státní službě a další tři stovky běžných míst. Lékaři z hygien ve státní službě měli zvláštní tarifní stupnici, která změnou nařízení zanikla. Podle ministerstva zdravotnictví se neosvědčila. Hygienici budou mít nově stejné tarify jako ostatní lékaři. Tyto částky jsou ale nižší. Novela zaručuje, že si nynější pracovníci dosavadní plat na svém místě ponechají a neklesne jim.
Nařízení má naopak od příštího roku umožnit, aby se z některých míst v hygienické službě staly posty klíčové. Pracovníci na nich by mohli pobírat až dvojnásobek stanoveného tarifu. Zvýšit se mají také příplatky pro lidi, kteří pracují v terénu. Místo 500 až 1300 korun by nově mohli od ledna mít od 750 do 2500 korun. O výši příplatku rozhodne vedení hygienické stanice.
Hygienická služba se dlouhodobě potýká s personálními problémy. Situaci zhoršila covidová epidemie, kdy role hygieniků vzrostla. Podle ministerstva zdravotnictví by změny v odměňování mohly pomoci stav stabilizovat. Na odměny hygieniků uvolní vláda 125 milionů korun, další dva miliony půjdou na odměny do Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
O navýšení platu státních zaměstnanců v koalici nepanuje shoda
O požadavcích na zvýšení platů ve veřejném sektoru ale vláda v pondělí nejednala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání řekla, že bude o požadavku odborů na růst o 3 tisíce korun měsíčně jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) během tohoto týdne, později v koalici. Na návrhu zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3 tisíce korun se počátkem září shodli odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček a ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD).
„Já bych si velmi přála, abychom pro ty státní zaměstnance, kteří stáli v první linii v pandemii, tak abychom jim skutečně pomohli. Za mě nepřichází v úvahu, aby lidé, kteří celou pandemii oddřeli, aby dostali za odměnu snížení platu,“ uvedla Maláčová.
Hnutí ANO ale takový skok odmítá. Premiér připouští růst maximálně o inflaci, která má napřesrok dosáhnout tří a půl procenta. Ministryně financí pak nechce přidávat nikomu kromě učitelů. „Je to zhruba 20 miliard korun, plus mínus, 18 až 20 (miliard korun – pozn. redakce), takže samozřejmě musí potom sociální demokraté říct, komu je vezmeme, protože rozhodně takový prostor není v rozpočtu. Schodek zvyšovat nebudeme,“ řekla Schillerová.
O platech státních zaměstnanců chce koalice rozhodnout do konce září, kdy musí poslat do sněmovny i návrh rozpočtu na příští rok. Zvýšení výdělků tak mají zatím jisté jen učitelé, a to o tři procenta. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ale České televizi řekl, že pokud dostanou přidáno všichni státní zaměstnanci, bude pro pedagogy žádat pětiprocentní růst.
Pracovníci v náročných profesích by mohli dříve do důchodu
Neutrální stanovisko vláda zaujala k návrhu na dřívější odchody do starobního důchodu pro lidi v náročných profesích. Důchodová novela předpokládá, že pracovníci v náročných povoláních by mohli odejít do penze bez sankce až o pět let dříve. Zaměstnavatel by hradil za každého takového zaměstnance o pět procent vyšší odvody. „Pokud dochází při práci k likvidaci zdraví, tak je adekvátní platit vyšší odvody (…) Mohli by odejít za každých deset odpracovaných let o jeden rok dřív do důchodu bez toho, aniž by se jim krátil,“ uvedla ministryně Maláčová.
Výhrady k vyšším odvodům má však jak ANO, tak opozice. Stranám se navíc nelíbí, že sociální demokraté prosazují kvůli blížícím se volbám zrychlené projednávání novely. „Takovéhle věci se nedělají poslaneckým návrhem (…) Zvyšuje se sociální (pojištění) pro zaměstnavatele, a to je pro mě v této pokrizové době nepřijatelné,“ řekla Schillerová.
Události: Vláda jednala o platech státních zaměstnanců a dřívějších důchodech (zdroj: ČT24)
„Byť je to věc určitě prospěšná, tak zkrátka nejde prosazovat ve zrychleném řízení, bez toho, aniž bychom mohli dát pozměňovací návrhy, prodiskutovat. Má to obrovský zásah do systému,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Podporujeme dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, nicméně abychom neměli možnost se vyjádřit, podat pozměňovací návrh, tak to je pro nás nepřijatelné,“ doplnil Jan Hrnčíř (SPD).
Obdobnou předlohu podali sociální demokraté již dříve, sněmovna ji dosud neprojednala. Nyní zahrnuje také zdravotnické záchranáře a záchranáře horské služby. Možnost předčasného důchodu pro ně prosadili v jiné novele poslanci ANO. Ukázalo se však, že ustanovení nebude možné v praxi využít a žádosti bude správa sociálního zabezpečení zamítat.
Plán proti klimatickým změnám počítá se 139 miliardami korun
Opatření, která vzejdou z Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, budou do roku 2025 stát odhadem 139 miliard korun. Z národních zdrojů by měly zhruba jít tři pětiny, financování z Evropské unie tvoří 52 miliard korun, vyplývá z aktualizovaného plánu adaptace, který schválila vláda. Odsouhlasila také strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR do roku 2030.
Podle předkládací zprávy by mělo jít na příslušná opatření z národních zdrojů 86,5 miliardy korun. Zpráva však také uvádí, že peníze jsou z 46 procent na daná opatření už vyčleněny. „Požadavky na nové národní zdroje tak tvoří celkem 46 miliard korun,“ píše se ve zprávě.
Strategie shrnuje pozorovaný i očekávaný vývoj klimatu ve světě i v ČR a výsledky analýz zranitelnosti, rizik a možných dopadů změny klimatu na Česko. Jako hlavní projevy změny klimatu v Česku strategie uvádí dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, vydatné srážky, zvyšování teplot a extrémně vysoké teploty, extrémní vítr a požáry vegetace.
Čas se bude střídat dalších pět let
Kabinet se zabýval i nařízením, které stanovuje data pro přechod na letní čas a zpět v příštích pěti letech. Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu, schválila vláda. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.
Tornádová pomoc zvedla rozpočet fondu na podporu investic
Výdaje Státního fondu podpory investic (SFPI) pro letošní rok stoupnou o 1,8 miliardy korun na 5,24 miliardy korun. Dodatečné peníze jsou určeny na pomoc lidem v obcích postiženým červnovým tornádem na jižní Moravě a také v obci Stebno na Lounsku. Výdaje budou plně hrazeny ze státního rozpočtu, schválila na návrh ministerstva pro místní rozvoj vláda.
Na základě kvalifikovaného odhadu mohou vlastníci, případně společenství vlastníků postižených objektů čerpat na obnovu obydlí dotaci až do dvou milionů korun, v případě rozsáhlejších škod mohou obnovu dofinancovat prostřednictvím nízkoúročeného úvěru až za tři miliony korun. O podporu je možné žádat do dvou let od živelní pohromy. Podle předběžných informací je poškozených nemovitostí k bydlení zhruba 1600.
Na programu měli ministři i dva návrhy na schválení investiční pobídky, jejich schválení pro společnosti STV Technology a CVP Galvanika by mělo vést k vytvoření 81 pracovních míst. Vláda se vyslovila i pro pokračování každoročního poskytování daru ve výši 30 tisíc eur (zhruba 760 tisíc korun) Radě Evropy na Cenu Václava Havla za lidská práva.
Ministři se zabývali i funkcí finančního arbitra, na další období kabinet jmenoval Moniku Nedelkovou, která na pozici působí od roku 2011. Zabývá se mimosoudní řešením sporů mezi spotřebiteli a finančními společnostmi.