OBRAZEM: Vzpomínky na holocaust na vlastní kůži

Praha - Z železniční stanice Praha-Bubny bylo mezi lety 1941 až 1945 deportováno téměř padesát tisíc Židů na smrt. Památník ŠOA představuje od 12. června v nádražní hale výstavu s názvem Kadiš, která má za cíl nejen připomenout události kolem transportů smrti, ale především otevřít dialog o zřízení trvalého muzea holocaustu v areálu bubenského nádraží. Součástí programu budou i setkání a diskuze s pamětníky. Jedním z nich je akademická malířka paní Helga Weissová-Hošková, která na své osobní zážitky z transportů, židovských ghett a koncentračních táborů vzpomíná v následující fotoreportáži.

  • Paní Helze Weissové-Hoškové bylo na podzim roku 1941 dvanáct let. Tři dny po pořízení sváteční fotografie v jednom z pražských ateliérů (vlevo) dostala její rodina povolávací rozkaz. Jak dnes (vpravo) paní Helga vzpomíná na transporty z pražských Bubnů a vše, co po nich následovalo? autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477565.jpg
  • Žlutá Davidova hvězda, kterou musela od počátku německé okupace nosit na hrudi jako symbol zostuzení, byla pouhou předzvěstí pozdějších událostí. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477567.jpg
  • Počátkem prosince byla nucena s rodiči opustit jejich libeňský byt a s několika osobními věcmi se v časných ranních hodinách dostavit zde - do tehdejšího Radiopaláce (na místo dnešního Parkhotelu) ve Veletržní ulici. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477568.jpg
  • Zhruba v těchto místech dostala rodina Weissových přidělen bílý čtverec na podlaze o straně 2m, tedy asi dvakrát tolik než je kostka, na níž teď paní Hošková odpočívá. Čekali tři dny. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477569.jpg
  • V Radiopaláci se také z více než čtyřiceti tisíců Židů staly bezejmenné tváře. Každá z nich se svým pořadovým číslem čekala v tichosti na pokyn k transportu. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477570.jpg
  • Ten přišel v případě Weissových 7. prosince v pět hodin ráno. V padesátičlenných skupinách odchází tisíc účastníků transportu L na bubenské nádraží. Weissovi mají číslo 518 a 519, malá Helga 520. V dětském kufru si vezla svůj deník, pastelky a blok na kreslení. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477571.jpg
  • Na nádražní halu, kolem které prošly desítky tisíc Židů při své cestě do koncentračních táborů, si vůbec nevzpomíná. „Šli jsme rovnou na nástupiště, kde nás naložili do vlaku.“ autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477572.jpg
  • „Kolem budovy jsme prošli tudy, bylo mrazivé ráno. Tady končila naše poslední procházka Prahou s hvězdami a čísly na kabátech,“ vzpomíná po letech. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477573.jpg
  • „Byl to shon, přicházely další a další skupiny, všechny v rychlosti nakládali do vlaku. Pamatuji si jen směsici zvuků, kašlání, chraptění, dětský pláč, posouvání vlaků, bublání esesáckých motorek…“ autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477574.jpg
  • „.. a hlášení čísel z tlampačů. Každé číslo mělo ve vlaku své místo. My jsme jeli jako jedni z prvních - starými osobními vagony. Pro pozdější transporty už používali jen dobytčáky…“ autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477575.jpg
  • Z tohoto místa bylo během hodiny naloženo všech tisíc Židů transportu L. Pro další tisícovku, a další vlak, sloužilo písmeno M. Transportní abeceda byla v Česku od října roku 1941 otočena téměř čtyřikrát. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477576.jpg
  • Po dvou hodinách čekání ve vlaku za neustálého popojíždění sem a tam vlak nabírá rychlost a směr Terezín. „Bylo nám řečeno, že jedeme do nového kraje, abychom mohli začít nový život. A tak i když jsme byli na plané sliby už zvyklí, nezbývalo než hledět vpřed, přestože jsme tušili, že nás nic hezkého nečeká.“ autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477577.jpg
  • Po příjezdu do ghetta byla rodina rozdělena. Otce viděla naposled 1. října 1944 při nástupu do mužského, údajně pracovního transportu. Nesnažil se mu vyhnout: „Vždyť by místo mne musel jet někdo jiný,“ řekl tehdy. Helga vzpomíná na jeho poslední křečovitý úsměv a na slova: „Maluj, co vidíš.“ autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477578.jpg
  • O tři dny později byly na východ deportovány také Helga s matkou. V Osvětimi stanuly na rampě před dr. Mengelem. Prošly selekcí a po několika dnech v osvětimském pekle pokračovaly do Freiburgu pracovat v letecké továrně. Slova otce si navždy vzala k srdci. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477580.jpg
  • Její dětské kresby z Terezína, Freiburgu i Mauthausenu jsou jedním z mála obrazových svědectví o životě ve válečných židovských ghettech a koncentračních táborech. Na snímku: Po koupeli v Osvětimi. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477581.jpg
  • Výkresy a deník malé Helgy se dochovaly díky strýci, který vše v jejím dětském kufru zazdil ještě před transportem do Osvětimi ve stěnách terezínského ghetta. Až po válce se k ní kufr i s původním transportním číslem dostal zpět. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477582.jpg
  • Své vzpomínky a pocity doplnila hned po návratu do libeňského bytu, kde se mezitím na pár let zabydlel německý letecký oficír. Z původního vybavení zůstaly dodnes jen úchyty pro dětskou houpačku v dveřní zárubni. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477583.jpg
  • Deník Helgy vyšel nakonec v 17 světových jazycích. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477584.jpg
  • Na nádraží, kde započal její strastiplný příběh, se od roku 1941 nepodívala. Až teď. Zcela jiné vlaky vozí dnes bezstarostné cestující buštěhradskou spojkou na Kladno. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477585.jpg
  • V nacistických lágrech a na kolejích při transportech prožila Helga Weissová-Hošková nejděsivější období svého života. Je proto jednou z bojovnic o zřízení stálé expozice holocaustu právě zde - na nádraží v Praze-Bubnech. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477586.jpg
  • Více o osudu jejím a tisíců dalších Židů z transportů smrti se můžete dozvědět na právě probíhající výstavě v hale bubenského nádraží, která má za cíl totéž - budoucí muzeum holocaustu. Čtěte na www.pspbubny.cz. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4776/477587.jpg

Helga Hošková-Weissová je česká akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holocaustu. Mimo jiné je autorkou kreseb z terezínského ghetta. Kromě České republiky vystavovala na četných výstavách v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 obdržela Medaili Josefa Hlávky a 28. října 2009 ji prezident Klaus udělil Medaili Za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 4 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 5 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 8 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozvědka bude mít nového šéfa

V čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) vystřídá od 1. října Vladimíra Posoldu diplomat Miroslav Toman. Po jednání vlády to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Dodal, že Posolda mu minulý týden předal rezignační dopis a vláda souhlasila s jeho návrhem na nové obsazení funkce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.