Na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vstoupila vojska na území Ukrajiny. Rozhodl tak v pondělí večer krátce poté, co uznal nezávislost tamních východních regionů. Světové země oznámily sankce. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) by se měly naplno přijmout až v případě ruského útoku. Debatovali o tom v Událostech, komentářích.
„Až dojde k bombardování nebo bude náš stát rozstřílen nebo už nebudeme mít hranice, ekonomiku a části naší země budou okupovány, už nebudeme vaše sankce potřebovat,“ prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ještě před pondělní večerní ruskou invazí na ukrajinské území.
Ministryně Černochová pevně věří, že není prorokem. „Takto semknutou Evropu a všechny státy NATO jsme dlouho neviděli,“ uvedla. Na setkání aliančních ministrů obrany minulý týden podle ní proběhly videocally s Ukrajinou i Gruzií. Zazněla na nich slova ubezpečení, že se jim dostane pomoci. „K tomuto mezinárodní společenství už mlčet nemohlo,“ dodala k ruskému vpádu na východ Ukrajiny.
Podle Lipavského se Západ nechystá na válku. „Chystá se na to, aby byl schopen bránit své území,“ řekl.
Sankce proti Rusku a podpora Ukrajiny
Černochová uvedla, že Putinův pondělní projev na ni působil jako z éry Sovětského svazu. „Rétorika jak v pondělí, tak v úterý je stejně diktátorská a stejně agresivní jak vůči Ukrajině, tak jiným zemím, které se rozhodly, že nechtějí být závislé na Rusku, chtějí tvořit součást jiné kolektivní obrany, než byla Varšavská smlouva,“ řekla. Obdivuje klid Ukrajinců, kteří nevyvolávají konflikty, nechovají se agresivně a nemají takovou ani rétoriku.
„Nesmíme nechat Ukrajinu padnout. Po Krymu jsme si také říkali, sankce, bude tady celá řada opatření, ale pak to nějak vyšumělo,“ míní. Po letech si podle ní zase začínáme uvědomovat rozpínavost Vladimira Putina a to, že se nikdy nesmířil s rozpadem Sovětského svazu.
Podle Lipavského stojí pomoc Ukrajině v tuto chvíli na dvou základních pilířích. Prvním jsou sankce proti Rusku, druhým podpora Ukrajiny. „V pondělí jsme na radě ministrů zahraničí schválili makroekonomickou pomoc Ukrajině ve výši 1,2 bilionu eur,“ připomněl. Pokud by Unie Ukrajině touto formou nepomohla a nezapojila se také například Mezinárodní světová banka, Putin by podle něj mohl svého cíle dosáhnout i bez přímé vojenské konfrontace.
Naplno bychom k sankcím neměli podle Lipavského zatím přistoupit, protože se útok ještě neudál. Černochová souhlasí. „Odveta na útok je až krajní řešení,“ míní ministryně obrany. Podle ní je zásadní přimět Putina, aby zasedl ke kulatému stolu.
„Silné politické odhodlání a jednota pokračovat v případných sankcích, pokud bude Rusko pokračovat v eskalaci a agresi, to je klíčové sdělení, které musí vnímat v Moskvě,“ řekl Lipavský o reakci Unie, která vyplynula z úterního jednání unijních ministrů zahraničí v Paříži. Současné sankce, které budou za Unii přijaty, se podle něj pohybují v rámci, který již Unie přijala po Krymu v roce 2014. Na balíku hlavních ekonomických sankcí se podle Lipavského stále pracuje.
Černochová: Nesmíme dovolit, aby se Putin dál zakousával do Ukrajiny
Černochová uvedla, že si dlouhou dobu myslela, že ruskému prezidentovi stačí zaplňovat titulní strany. „Že mu stačí mediální pozornost, jak se pravidelně informuje o počtu vojáků, kteří lemují hranice s Ukrajinou,“ vysvětlila.
Teď je přesvědčena, že pro Putina je nejzásadnější mít k dispozici okupované území, které chce získat pod nadvládu. „Aby počet obyvatel v této lokalitě, kteří budou stejného smýšlení jako on, narostl. A možná se bude v dalších časových horizontech zakousávat do Ukrajiny víc a víc, a to nesmíme dovolit,“ zdůraznila ministryně.
„Tady bude zásadní, jakým způsobem se bude rozhodovat Čína, jestli se přidá na jeho stranu, nebo ne,“ míní ministryně. Na to podle ní Putin spoléhal, nicméně ruské strany se zatím zastal jen velmi omezený okruh států.
