Praha – Občanský demokrat Petr Nečas měl coby předseda vlády vyměnit svůj podpis pod novoroční amnestií Václava Klause za prezidentův souhlas s konsolidačním balíčkem, který připravila někdejší koalice. S odkazem na odposlechy pořízené v kauze Nagyová to tvrdí zpravodajský server Aktuálně.cz. Informaci prý potvrdil jeden z advokátů, kteří byli obeznámeni s policejním spisem. Bývalý premiér v rozhovoru pro deník Právo tyto informace popřel. Podobně jako Nečas se dnes vyjádřil i Institut Václava Klause, bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Ladislav Jakl.
Nečasův politický deal. Amnestii měl vyměnit za Klausův souhlas s daněmi
Dohodnutí novoroční amnestie vysvětloval Petr Nečas do telefonu šéfce svého kabinetu a své tehdejší milence Janě Nagyové vpodvečer 5. ledna. Podle policejního spisu, který cituje Aktuálně, měl uvést, že „šlo o podpis za podpis“ a že “amnestie je strašný průšvih".
Nečas měl generální pardon, jejž Václav Klaus udělil ku příležitosti 20. výročí vzniku České republiky, kontrasignovat výměnou za prezidentův souhlas s daňovým balíčkem, jehož prosazení paralyzovalo středopravicovou koalici loni na podzim. S odkazem na dodržování principů programové čistoty totiž zvýšení DPH odmítli podpořit tři rebelové z ODS – Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř. Oporu nacházeli právě v hlase prezidenta, jenž tehdy prohlašoval, že zvyšování daní je v čase hospodářské recese ekonomická sebevražda a že Nečas dělá fatální chybu (čtěte víc).
Nečas: O ničem takovém jsme nemluvili
Bývalý premiér dnes ale pro deník Právo popřel jakoukoliv dohodu mezi ním a Klausem. O těchto dvou tématech prý nikdy v žádné souvislosti ani nehovořili. Věty z odposlechů jsou podle Nečase vytržené z širšího kontextu rozhovoru, prý nepopisují nic jiného než pocit, že nepodepsat amnestii by nebylo férové.
„Jde o pocitové konstatování, ve kterém říkám, že nevidím jediný důvod, když prezident, přestože nesouhlasil s konsolidačním balíčkem a podepsal ho, tak bych viděl já jako lidsky nefér, kdybych začal svůj krok podmiňovat anebo kolem toho dělat nějaké cavyky,“ řekl někdejší předseda ODS deníku Právo.
Expremiér Petr Nečas pro deník Právo:
„Musím popřít, že existovala jakákoli dohoda mezi mnou a panem prezidentem Klausem o tom, že takzvaně za podpis konsolidačního balíčku já kontrasignuju amnestii. Dokonce mohu říct, že jsme nikdy o konsolidačním balíčku a amnestii v nějaké souvislosti nemluvili společně s panem prezidentem Klausem.“
Nečas si navíc na zmiňovaný rozhovor se současnou manželkou ani nevzpomíná. „Samozřejmě netuším, zda je ten odposlech autentický, nebo není, protože samozřejmě vzpomenout si na to, o čem všem jsem si téměř před rokem povídal přes telefon se svou ženou, je prakticky vyloučeno,“ uvedl.
Institut VK dohodu popírá, Jakl a Hájek o ničem neví
Jakoukoliv dohodu s Klausem odmítal Nečas už v čase po vyhlášení amnestie, mj. v rozhovoru pro Mladou frontu DNES. „Takový politický obchod mohu vyloučit. U podpisu vládního balíčku převládl zodpovědný přístup prezidenta, který nechtěl zemi zbytečně vystavit chaosu, který by nastal v opačném případě,“ citovala ho MF Dnes 9. ledna, tedy čtyři dny po zachyceném rozhovoru s Janou Nagyovou.
Informaci o výměnném obchodu popřeli také bývalý Klausův tajemník Petr Hájek i dřívější šéf politického odboru Klausovy kanceláře Ladislav Jakl. „Ne, tu informaci jsem neměl a u ničeho takového jsem nebyl. Slyším to poprvé,“ řekl serveru Hájek. „Takovou dohodu vylučuji,“ uvedl Jakl.
Samotný Institut Václava Klause pak uvedl, že žádná taková souvislost neexistuje. „Prezident Klaus podpisem balíčku daňových změn pouze ukončil nejistotu, v níž se před koncem roku nacházeli všichni čeští plátci DPH. Vztah tohoto úkonu k amnestii byl nulový,“ přiblížil Klausovo stanovisko Petr Macinka z institutu.
Prezident Václav Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok. Na základě jeho rozhodnutí propustily věznice zhruba 6 400 odsouzených. Hlava státu také odpustila krátké podmíněné a veškeré alternativní tresty a ukončila trestní stíhání v kauzách trvajících déle než osm let se sazbou do deseti let. Právě poslední část amnestie se dočkala ostré kritiky, protože se dotkla některých sledovaných případů týkajících se korupce či závažné hospodářské kriminality.