Praha – Po více než dvou letech u moci a obměně ve složení koalice se Nečasův kabinet dohodl na zásadní revizi programového prohlášení. Nová koaliční smlouva, která má být hotová do konce roku, by měla obsahovat to, co chtějí vládní strany stihnout ještě do vypršení mandátu v roce 2014. Zatímco například důchodovou reformu vláda prosadila, vysoké školy nebo státní zaměstnanci stále čekají na nová pravidla.
K čemu se vláda zavázala v roce 2010:
- Snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP
- Reforma důchodového systému
- Reforma vysokoškolského vzdělávání
- Vyřešit vyrovnání státu s církvemi
- Boj s korupcí, změna v pravomocích státního zastupitelství
- Schválení koncepce pro politiku ČR v EU
Boj o rozpočet
Deficit veřejných financí činil v roce 2010, kdy Nečasova vláda nastoupila k moci, 4,8 procenta HDP. Pro rok příští, tedy 2013, počítala s deficitem pod 3 % HDP, tak, aby se do roku 2016 zdejší veřejné výdaje vyrovnaly a ztráta dosáhla nuly.
Byť vláda kvůli nedávno přijatým daňovým změnám teprve předloží návrh státního rozpočtu na příští rok, a přesto, že se česká ekonomika už tři čtvrtě roku topí v recesi, ministerstvo financí i nadále předpokládá schodek ve výši 2,9 procenta HDP, tedy pod slíbenými třemi procenty. Pro rok 2014 pak má být schodek 1,9 procenta HDP. Udržení maximální tříprocentní hranice je nezbytné pro přijetí eura.
Co se vládě podařilo:
Schválit církevní restituce. Poslanci počátkem listopadu přehlasovali senátní veto, zákon nyní čeká na podpis prezidenta. Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Prosadit důchodovou reformu, a to opět přes prezidentovo veto. Reforma zavádí od příštího roku druhý důchodový pilíř, který je dobrovolný. Lidé si budou moci z 28 % hrubé mzdy odváděné dosud na státem spravované sociální pojištění - první pilíř - převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši nejméně dvou procentních bodů ze svého.
Co vláda dosud nesplnila:
Nečasův kabinet plánoval posílit postavení a nezávislost státního zastupitelství. Klíčový zákon, který by rušil vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci a zřizoval útvar pro boj s korupcí, vláda schválila v říjnu. Norma, na které se podílel bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) mimo jiné počítá se vznikem protikorupčního superúřadu, kde by speciální tým žalobců řešil trestné činy spojené výhradně s korupcí. Ministři ale dali k návrhu čtyři připomínky. Premiér zdůraznil, že rozhodující teď bude debata nad paragrafovým zněním, které má být předloženo do konce března příštího roku.
Zákon o úřednících, který by mimo jiné měl odpolitizovat státní správu. Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) už připustila, že jde o jeden z restů vládní protikorupční strategie. Podoba přípravy zákona není podle ní uspokojivá, proto už prý s ministrem vnitra Janem Kubicem pracuje na změnách. „Nyní není jasně daná dělící linie mezi politicky nominovanými lidmi na jednotlivých ministerstvech a tím aparátem, který tam má kontinuálně zůstávat i při změně politické reprezentace,“ vysvětlila Peake. Z vládní protikorupční strategie, která má 88 úkolů, bylo podle Peake k polovině listopadu splněno 67.
Reforma terciárního vzdělávání. Ministr školství Petr Fiala v létě stáhl z vlády zákon o vysokých školách z dílny jeho předchůdce Josefa Dobeše. Byť to mnozí školští experti ocenili, panuje mezi nimi obava, že předložit nový zákon už kabinet nestihne. Premiér nedávno prohlásil, že za nejdůležitější téma v rámci vysokých škol považuje diverzifikaci univerzit do tří kategorií. „Vědecko-výzkumné univerzity, vzdělávací univerzity a profesně zaměřené vysoké školy. Znamená to více se zaměřit na bakalářské obory,“ uvedl Nečas s tím, že systém, kdy 80 procent bakalářů jde na magisterské studium, není funkční. Měly by se podle něj zpřísnit i poplatky za překročení délky studia. Otázka zavedení školného v programovém prohlášení není, uvažuje se však o zápisném.
Vláda se také zavázala k vytvoření Koncepce působení ČR v EU. Ta měla definovat základní rámec a priority, na jejichž základě by česká vláda formulovala svoji evropskou politiku. Kvůli kritice úvodního náčrtu koncepce ze strany ODS však byla odložena na neurčito.
