Nachlazený kolega vadí 70 procentům lidí. Do práce však chodí s kapesníkem každý třetí

Třetina Čechů a Slováků chodí podle průzkumu do práce, i když je nachlazená. V Česku se to nejčastěji týká mladých do 30 let. Přitom téměř 70 procentům respondentů vadí, když jejich kolegové chodí do práce nemocní. Uvedla to agentura STEM/MARK.

Zatímco v Česku pracují i nemocní nejčastěji mladí lidé, tak na Slovensku je to věková kategorie mezi 30 a 44 lety. Zhruba polovina lidí v průzkumu uvedla, že nejdou do práce při horečce. Osm lidí ze sta pak neodradí ani teplota vyšší než 38 stupňů Celsia, naopak čtyři procenta zůstávají doma už při rýmě.

„Je to závislé na tom, jestli firma poskytuje sick days nebo jaké jsou aktuální podmínky hrazení nemocenské,“ uvedl ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Sick days, neboli placené volné dny poskytované zaměstnavatelem, může využívat asi čtvrtina zaměstnanců, většinou ve větších městech.

Koalice ANO a ČSSD už ve sněmovně prosadila zrušení karenční lhůty, kdy by lidé měli proplacené i první tři dny nemocenské. Podle řady kritiků totiž její zrušení vedlo k tomu, že lidé chodí do práce i nemocní. Senát sice zákon vrátil, pro sociální demokraty jde ale o jednu z priorit, sněmovna tak zřejmě veto přehlasuje. 

Ze statistik vyplývá, že průměrný dospělý v Česku stoná asi čtyřikrát do roka, děti pak asi osmkrát. Nachlazení řeší Češi většinou bez pomoci lékaře, sami si naordinují čaj, vitaminy nebo volně prodejné léky.

„Každá nemoc je pro lidský organismus zátěží vyžadující velkou dávku energie. Nachlazení je infekční virové onemocnění způsobené celou řadou respiračních virů. Jelikož má zpravidla pomalejší nástup a kratší dobu rekonvalescence než chřipka, člověk má tendenci ho přecházet,“ řekl primář Kliniky ušní, nosní a krční II. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol Michal Jurovčík.

Přecházení nachlazení může vést až k zánětu srdečního svalu či obličejových nervů

Přecházení nechlazení podle něj ale může vést k dalším komplikacím, jako jsou záněty dutin, středního ucha, v krajním případě i srdečního svalu nebo problémy nervové, například záněty obličejových nervů.

Chřipka se od běžné virózy či nachlazení liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je podle odborníků vyhnout se kontaktu s nemocnými a pravidelné mytí rukou mýdlem, například po cestování hromadnou dopravou. Přecházení chřipky může podle odborníků nemoc prodloužit až dvojnásobně.

Plošná chřipková epidemie zatím do Česka nedorazila, v některých státech zejména jižní a severní Evropy už vypukla. Počet případů ale podle Státního zdravotního ústavu v druhém kalendářním týdnu letošního roku rostl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.