Na výplatu penzí si bude muset vláda příští rok půjčit rekordních 63 miliard korun. Právě o tolik podle ministerstva financí převýší výdaje důchodového systému jeho příjmy. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu. Hlavním důvodem jsou rychle rostoucí penze, které zvedá vysoká inflace. Kvůli prohlubujícímu se schodku penzijního systému začínají politici znovu mluvit o důchodové reformě. Měla by zaručit důstojné penze dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům.
Na důchody si vláda musí půjčit rekordních 63 miliard. Politici začínají opět mluvit o penzijní reformě
Události: Důchodová reforma začíná být znovu důležitým tématem (zdroj: ČT24)
Jen letos dostali důchodci přidáno kvůli inflaci třikrát. V lednu vzrostla průměrná penze o 805 korun, pak přišlo dvojí mimořádné přidání – v červnu o víc než tisícikorunu a v září o sedm set korun. Od Nového roku pak stát zvýší penze znovu v průměru o 825 korun. Jenže příjmy důchodového systému i přes jejich výrazný růst přestávají tomuto zvyšování stačit.
Zatímco loni byl důchodový účet jen v mírném dvoumiliardovém schodku, příští rok už si musí stát na penze z jiných daní půjčit skoro 63 miliard korun. To je nejvíc v novodobé historii.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím v příštím roce s žádným mimořádným zvýšením důchodů nepočítá. I přesto mají v roce 2023 vzrůst celkové výdaje na penze o 93 miliard korun. Dál budou důchody růst automaticky i v dalších letech – podle inflace i zvyšování mezd.
O nutnosti reformy panuje shoda
„Tohle znamená opravdu dát co nejrychleji důchodovou reformu, která nabídne řešení pro další léta a pro další generace,“ komentuje nastalou situaci ministr dopravy Martin Kupka (ODS). S tím souhlasí i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Ten problém je velký a bude dlouhodobý, proto je třeba najít jasné systémové řešení, což musí být penzijní reforma,“ říká.
„To, že se ta práce trochu zastavila, není dáno leností, ale tím, co se tenhle rok děje,“ vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vláda chce s důchodovou reformou přijít v příštím roce. Konkrétní plán, jak zajistit dost peněz na udržení současné reálné výše penzí, zatím nemá. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale připustil, že Fialův kabinet by mohl během tohoto volebního období znovu posoudit třeba maximální věk odchodu do důchodu.
Politici už v roce 2010 rozhodli, že věk odchodu do penze bude pro většinu lidí postupně růst automaticky do roku 2030 až na 65 let. Pak stát toto zvyšování zastaví. Ani rok od loňských sněmovních voleb ale diskuse mezi vládou a opozicí o penzijní reformě nezačala.
„Je to složité. S námi nikdo nemluví, a jestli bude někdy nějaká důchodová reforma, tak to samozřejmě nevím,“ poznamenal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Za důležité téma považuje důchody i předseda poslaneckého klubu druhé opoziční strany SPD Radim Fiala. „Důchody musíme řešit, ony se za poslední dobu zvedly o 100 miliard. Řekl bych, že včera už bylo pozdě,“ zdůraznil.
Vláda se s opozicí zatím shodne na tom, že penzijní reforma má smysl jen v případě, že se na ní společně domluví.