Na dálnici D2 začíná další období komplikací. Mezi 24. a 18. kilometrem ve směru na Brno bude až do konce května probíhat oprava vozovky a na Brno zůstane řidičům k dispozici pouze jeden jízdní pruh. V pondělí taky podepsali zástupci přerovské radnice a Ředitelství silnic a dálnic smlouvu na výkup jedné z nemovitostí, které dlouho blokují stavbu dálnice D1 v úseku Přerov-Říkovice.
Na dálnici D2 začala uzavírka, D1 doufá v dostavbu
Události: Oprava dálnice D2; výkup pozemků pro D1 u Přerova (zdroj: ČT24)
Přestože symbolem dopravních komplikací a nepředvídatelných zdržení na cestě je dálnice D1, bratislavská dálnice D2 jí zdatně sekunduje. Poslední únorový den na ní začíná nová etapa oprav. Až do 29. května bude probíhat rekonstrukce cementobetonové vozovky ve směru na Brno mezi 24. a 18. kilometrem.
Během prací se jezdí obousměrně v jednom jízdním pásu. Na rozdíl od oprav na D1 se na polovinu profilu dálnice D2 nevejdou čtyři jízdní pruhy, a tak je ve směru na Brno k dispozici jenom jeden.
Ve směru na Bratislavu sice zůstávají dva pruhy, ale jednak s rychlostí omezenou na 80 km/h, jednak je v levém pruhu povolen vjezd pouze vozidlům s maximální šířkou 2,2 metru. Řidiči kamionů přitom nemohou uvažovat ani o tom, že by objeli dálnici po souběžné silnici, protože do obcí na ní je nákladním vozidlům vjezd zakázán.
Přehled oprav dálnice D2 v roce 2016
Ředitelství silnic a dálnic zahájilo celkovou opravu D2 v roce 2013, tedy zhruba souběžně s rozsáhlou modernizací dálnice D1. Oproti ní probíhá relativně rychleji, čemu pomáhá i podstatně kratší délka opravované trasy.
ŘSD chce z D2 postupně odstranit problémové cementobetonové úseky. Letos bude postupně opravovat čtyři úseky včetně kritické části mezi třetím a nultým kilometrem ve směru do Brna. Začátek první letošní etapy načasovalo ŘSD tak, aby připadla na dobu jihomoravských jarních prázdnin. To však neplatí pro celou dobu opravy, proto musí řidiči v příštích týdnech a měsících počítat s možným zdržením.
- směr Brno:
- 0. km (Brno-jih) – 3. km (Chrlice)
- 12. km (Blučina) – 18. km (odpoč. Velké Němčice)
- 18. km (odpoč. Velké Němčice) – 24. km (Hustopeče) - směr Bratislava:
- 10. km (severně od křiž. Blučina) – 16. km (severně od odpoč. Velké Němčice)
Dálnice D1 je o krůček blíže dokončení
D2 je jednou z mála dálnic, které jsou zcela dokončené. Je tomu tak i přesto, že dálnice D1 je starší. Stále však čeká na dokončení dvou úseků na Přerovsku. K tomu, aby se i ona zařadila mezi zcela hotové dálnice, se ale nyní blíží o další krok. Přípravu stavby od Říkovic, kde zatím končí část D1 od Prahy, k Přerovu, dlouho brzdily spory o pozemky.
Podle zmocněnce pro dostavbu D1 Antonína Prachaře se za poslední rok podařilo situaci výrazně změnit. „V květnu loňského roku jsme byli na úrovni necelých padesát procent. V současné době je na katastru zapsáno 88 procent, a to jsou pozemky bez vlastnictví v majetku měst, obcí a státu. Reálně je stav kolem 94 procent,“ vyčíslil.
Nově se podařilo přemluvit i některé dosud váhající obyvatele přerovské části Dluhonice, kteří proti navržené trase D1 kolem města vždy protestovali. V pondělí podepsali smlouvu na prodej své nemovitosti manželé Nesbyhovi.
Jak Jaroslav Neshyba konstatoval, poprvé se u nich o stavbě dálnice začalo mluvit už v listopadu 2001. A že svůj dům prodají, se prý tito manželé rozhodli už kolem roku 2008. Proces výkupu jejich nemovitosti ale brzdilo to, že se měnili ministři dopravy. To potvrdil i Antonín Prachař, sám bývalý ministr dopravy. Příprava stavby u Přerova se podle něj zastavila v roce 2010 za Víta Bárty.
Jiní obyvatelé Dluhonic ale nemovitosti prodat nechtějí
Předseda dluhonického osadního výboru ovšem řekl ČT, že se na výhradách většiny místních proti trasování D1 u Přerova nic nemění. V Dluhonicích je totiž vykoupena jen zhruba polovina potřebných parcel.
Obyvatelům se nelíbil záměr zbourat kvůli stavbě dálnice několik domů či část sportoviště a chtěli trasu dopravní tepny posunout dál od obce. Lidé tvrdí, že dálnice u obce, kolem níž vede železniční koridor, zvýší hluk a zhorší kvalitu ovzduší. Někteří proto nechtějí svoje nemovitosti stále prodat. Aby tak učinili, požadují víc peněz, než ŘSD nabízí.
Tisková konference: Prodej pozemků a nemovitostí na výstavbu dálnice D1 u Přerova (zdroj: ČT24)
Jak uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl, aby se mohlo začít stavět, musí být ve vlastnictví státu veškeré potřebné pozemky, respektive nemovitosti, které v trase plánované dálnice stojí. „Tato smlouva na výkup jedné stavby byla tedy klíčová, stejně jako všechny ostatní,“ dodal Rýdl.
Na trase, kterou nyní připravujeme, nám chybí vypořádat ještě zhruba 150 listů vlastnictví, a zhruba u deseti předpokládáme, že by mohlo dojít k úvahám, že bychom vyvlastňovali.
„Podle mých informací připravujeme zhruba deset návrhů na vyvlastnění. Uběhly u nich lhůty a podle našeho názoru se to nikam nehýbe,“ uvedl ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. Jedním dechem ale upozornil, že stále je ještě prostor pro jednání s vlastníky, avšak čas se krátí.
„Vydal jsem pokyn, že nezahájíme takové řízení bez toho, aniž bych konkrétního vlastníka osobně viděl a probral s ním situaci. Chci se přesvědčit, že jsme udělali maximum, abychom uzavřeli dohodu a předešli sporu,“ řekl Fiala.
Podle Antonína Prachaře jsou v Dluhonicích stále problémy s výkupem dvou rodinných domů, sportoviště a některých parcel, které jsou vedeny jako orná půda. „Věřím tomu, že do poloviny roku se posuneme dál a pokud samozřejmě už nezůstane jiný prostor pro řešení, tak jsme připraveni zahájit i vyvlastňovací řízení,“ řekl Prachař.
Ministerstvo dopravy obyvatelům Dluhonic jako kompenzaci slíbilo nové sportoviště či protihlukové stěny. Přerovská radnice plánuje investovat do nové cyklostezky.
Prachař: D1 je potřeba kvůli průmyslové zóně v Bochoři
Bývalý ministr dopravy propaguje dálnici D1 u Přerova i jako klíčovou stavbu pro průmyslovou zónu, která má vzniknout na bývalém vojenském letišti v Bochoři. Upozornil, že zóna bez kapacitního dopravního napojení jen těžko přitáhne investory.
Rozvoj dálnice, rozvoj průmyslové zóny znamená zvýšení zaměstnanosti v regionu, zvýšení potenciální kupní síly a prosperitu malých a středních podnikatelů.
Platí to ale i naopak. „Pokud by nebyla průmyslová zóna, tak dokončení úseku dálnice kolem Přerova (…) by nemělo takovou razanci,“ poznamenal. V současnosti přitom platí usnesení vlády, podle kterého má ministr dopravy zajistit dokončení stavby do konce září 2019.
Pro Přerov je dostavba D1 důležitá i kvůli intenzivní dopravě v centru města. Řidiči, kteří městem projíždějí, musí stát v dlouhých frontách a kličkovat mezi kamiony.
Kvůli výkupům loni v Přerově vznikla speciální kancelář, která slouží jako zázemí nejen pro majitele parcel, ale i pro ostatní subjekty, kterých se dostavba klíčové tepny týká. Jak konstatoval primátor Přerova Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov), právě vznik kontaktního centra výkup pozemků pro dálnici výrazně urychlil.
Dálnice u Přerova čeká na stavbu přes půl století
Kromě úseku Říkovice – Přerov má prázdný prostor, který stále zeje uprostřed dálnice D1, zaplnit části Přerov – Lipník nad Bečvou. Její stavba je podstatně dále, než je tomu u jižního úseku, neboť již fakticky probíhá. Podle Antonína Prachaře slibuje dodavatel, že práci zvládne o rok dříve, než má ve smlouvě, první řidiči by se tedy po D1 na jih od lipnické křižovatky mohli projet již napřesrok.
Stavba dálnice kolem Přerova byla součástí již dálniční koncepce z roku 1963, která se po desetiletích zmařených projektů i staveb stala tou, ze které se začala rodit skutečná síť dálnic. Původně ale kolem Přerova na hranice s Polskem u Bohumína neměla vést dálnice D1, nýbrž D47.
D1 totiž měla vést od Vyškova zhruba po trase silnice I/50 na Slovensko a od Trenčína dále přes Žilinu, kolem Tater a do Košic. D47 měla představovat odbočku směrem na Ostravu zhruba po současné trase D1 (ovšem bez „esíčka“ u Hulína).
Po rozpadu Československa – kdy byla D1, resp. D47, hotová z Prahy do Vyškova – začalo Ředitelství dálnic trasy páteřních cest upravovat. D1 se začala posunovat na sever do trasy zamýšlené D47, nejprve ji přejala do Kojetína, resp. Hulína (stále s plánovaným pokračováním na Slovensko), později až do Lipníka nad Bečvou.
Od roku 2005 spadl celý projekt D47 pod dálnici D1, takže se z dávno zvolené trasy D1 Praha – Brno – Košice (– hranice se SSSR) stala trasa Praha – Brno – Ostrava (– hranice s Polskem). Územní rozhodnutí pro úsek k Přerovu bylo hotové již o rok později. Ani nyní, po deseti letech, se ale nestaví.