Muzejníci a galeristé se bojí, že zloději v registru smluv zjistí, kde se zrovna nacházejí vzácné exponáty, případně jaká je jejich odhadovaná cena. Proto chtějí výjimku tak, aby nemuseli zveřejňovat informace o výpůjčkách a jiná citlivá data.
Muzea a galerie pro sebe chtějí výjimku z registru smluv. Bojí se vyzrazení citlivých informací o dílech a možných krádeží.
Například před devíti lety půjčilo Národní technické muzeum na výstavu do Vídně jeden ze svých nejcennějších exponátů – limuzínu Tomáše Garigua Masaryka z poloviny 30. let minulého století. Cestu Tatry 80 do Rakouska tehdy dokonce schvalovala vláda.
Kdyby se na takový výlet limuzína vydala teď, muselo by muzeum podle zákona o registru smluv zveřejnit zápůjční smlouvu. „Potenciální darebáci by se mohli dovědět o tom, kdy a kam ten exponát bude cestovat. Měli by náskok před ochranou toho předmětu,“ upozornil ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.
Registru se vyhnula sněmovna i Senát
Ministerstvo vnitra namítá, že citlivé údaje nemusí muzejníci a galeristé zveřejňovat ani teď. „Podle našeho názoru je možné určité části smlouvy anonymizovat a tím pádem je vyloučit z uveřejnění,“ uvedla mluvčí ministerstva Martina Němcová.
Jenže to muzejníkům nestačí. I po začernění by se podle Asociace muzeí a galerií dalo zjistit, kde a za jakých okolností vzácná věc bude. Národní technické muzeum zveřejnilo v registru například smlouvu o výpůjčce replik středověkého beranidla a jeřábu. Na veřejnost se tak dostala i jejich cena – 1 183 tisíc.
Už teď nemusí smlouvy v registru zveřejňovat Poslanecká sněmovna, Senát nebo Ústavní soud. O dalších výjimkách z registru teď jednají poslanci. Muzea však mezi nimi nejsou.
