Praha – Ministr dopravy Antonín Prachař se dnes obrátil na jednotlivé kraje, aby se vyjádřily k dalšímu rozvoji veřejné dopravy na svém území. „K relevantním závěrům potřebujeme znát konkrétní priority krajů v oblasti veřejné dopravy, včetně jejího očekávaného rozsahu a rozvoje až do roku 2020,“ řekl Prachař. Z jejich odpovědí a připomínek bude vytvořen konečný materiál, takzvaná Bílá kniha, která bude určovat další směr veřejné dopravy na území České republiky, včetně jejího financování a legislativního zakotvení.
Materiál Zelená kniha – Koncepce veřejné dopravy má sloužit především k diskuzi s partnery, jako jsou například jednotlivé kraje či odborná veřejnost. „Vnímám jako velmi důležité, aby budoucí koncepce veřejné dopravy byla založena na co nejširším konsensu a aby řešení koncepčních otázek probíhalo v úzké spolupráci s územní samosprávou. Věřím, že společné úsilí na vyřešení koncepčních otázek v oblasti veřejné dopravy bude v konečném důsledku pozitivně vnímáno nejen všemi kraji, ale také ze strany cestujících při pravidelných cestách veřejnou dopravou v České republice,“ řekl Prachař.
Zelená kniha dopravy ke stažení zde
Prachař uklízí na dopravě: Audit na ŘSD a nová dozorčí rada Českých drah
Ministr dopravy Antonín Prachař zahájil změny ve vedení Ředitelství silnic a dálnic stejně jako ve vedení Českých drah. „Situace na ŘSD není jednoduchá,“ připustil Prachař s tím, že v posledních dnech došlo ke kompletní personální obměně oddělení vnitřního auditu, jehož kontroly už přinesly první výsledky. Zjistil například, že majetkové komise, které měly kontrolovat rozhodnutí generálního ředitelství, místo něj rozhodovaly o některých zakázkách na stavby silnic. (Více o situaci na ŘSD čtěte zde.)
To platilo například pro majetkovou komisi pro D47, která byla kompletně vyměněna. V novém složení už nejsou její součástí zástupci externích právních společností. Ministerstvo je totiž podezřívá, že účasti v komisi zneužívali ve vlastní prospěch. Přestože komise slouží jako poradní orgán generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), měla právo uzavírat smlouvy včetně smluv na úkony externích právníků. „Je tady podezření, že některé úkony, které mohla zadávat dřívější komise za účasti zástupců právních kanceláří, mohly být ve prospěch těchto právních kanceláří,“ uvedl Prachař. Toto podezření bylo podle něj hlavním důvodem pro současné změny. Součástí komise se mají podle ministra stát zástupci právního oddělení a odboru kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic, dva externí odborníci na kontrolu kvality mostů a liniových staveb a zástupce ministerstva dopravy.
Komise k D47 vznikla jako poradní sbor při soudních sporech státu se stavebními firmami, které stojí za stavbou zvlněné dálnice u Ostravy. Spor o vady na zhruba devítikilometrovém úseku dálnice v Ostravě vypukl v roce 2011, kdy ŘSD na poškozených úsecích nechalo provést kontrolní vrty. Podle ŘSD zhotovitel, společnost Eurovia, nedodržel domluvený postup stavby a většina vad vznikla použitím nekvalitního podkladového materiálu. Eurovia to odmítá s tím, že použitý materiál si objednalo ŘSD. Kvůli poškozování dobrého jména na něj v minulosti podala žalobu.
V Českých drahách zase začal fungovat nový řídící výbor, který včera vyměnil několik členů dozorčí rady s cílem posílit kontrolu ekonomických procesů. Nový řídící výbor Českých drah, jehož předsedou se stal náměstek ministra dopravy Karel Dobeš, zvolil nové členy dozorčí rady Českých drah, z devíti členů dozorčí rady na svých místech zůstali pouze čtyři. Výrazně tak byla v dozorčí radě posílena role ekonomů. Došlo také ke změně stanov Českých drah, kdy již všechny smlouvy budou muset podepisovat dva členové představenstva, nikoli jen předseda, jak tomu bylo doposud. „Tak, aby byla mnohem větší kontrola nad podpisy důležitých smluv,“ řekl Prachař.
(O dalších změnách ve vedení Českých drah čtěte zde)
Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe k ledu nemíří
„Tento projekt jsme nedali mimo zřetel ministerstva dopravy,“ řekl Prachař, který ale zároveň upozornil, že stavba se netýká jen území České republiky a dále do ní investovat má cenu pouze při konsensu všech zúčastněných zemí. „Česká republika by neměla vytvářet zbytečné úsilí,“ uvedl Prachař a připomněl, že od roku 1998 si české úřady nechaly udělat 42 studií, náklady na ně byly 20 milionů.
Podle bývalého ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) by měl projekt, o němž se hovoří už 110 let zůstat u ledu. „Já myslím, že některé sny mají zůstat sny,“ řekl Stanjura. Při platné legislativě podle něj nelze stavbu kvůli velkému zásahu do území realizovat. „Nejme schopní získat stavební povolení ani na mnohem menší stavby,“ poukázal Stanjura, podle něhož by se navíc vodní cesta nevyplatila ani ekonomicky.
„V 21. století bychom neměli stavět hladové zdi,“ oponoval Stanjura argumentaci prezidenta Miloše Zemana, podle něhož by byl kanál výhodný pro Českou republiku mimo jiné proto, že by přinesl nová pracovní místa. Zastánce projektu prezident Zeman argumentuje tím, že si vláda studii proveditelnosti dala do koaliční smlouvy, kterou by neměla porušit. „Projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe by přinesl po dobu patnácti let jeho realizace 60 000 pracovních míst, což je velmi silný argument v době nezaměstnanosti, která Českou republiku trápí,“ řekl dnes prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj je „vysoce pravděpodobné“, že Zeman otevře téma výstavby kanálu na jednání vlády, které chce v blízké době navštívit.
