Praha - Libor Ambrozek rozdával jako ministr životního prostředí za KDU-ČSL nestandardní cestou dotace, často neprůhlednou formou ministerských výjimek. Během čtyř let v ministerské funkci, tedy v letech 2002 až 2006, udělil přes 400 výjimek za více než pět miliard korun. To odpovídá dvěma ročním rozpočtům Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který dotace vyplácí. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny.
„Jeho nástupce Petr Kalaš nedal žádnou. Martin Bursík dal výjimky v řádu jednotek a já také,“ potvrdila bývalá ministryně životního prostředí a současná náměstkyně Rut Bízková. Peníze mohl Ambrozek posílat, kam se mu zachtělo, dotace nemusel s nikým konzultovat. Jím schválené projekty jen stačilo dát radě fondu na vědomí. Tím se však prý systém dotací stal nepřehledným.
Andrej Mudray, bývalý šéf SFŽP
„Mnoho poslanců si tehdy říkalo o výjimku semhle nebo támhle. Ministr (Ambrozek) se jim snažil vyhovět, protože nechtěl mít ve sněmovně potíže a potřeboval podporu pro své návrhy.“
Podle HN má Ambrozek ještě jeden problém. Na ministerstvu se totiž obklopil lidmi napojenými na dotační firmu Star, která zpracovává žádosti o evropské i národní dotace. Mimo jiné i o dotace z fondu životního prostředí. Navíc Ambrozkovým nejbližším spolupracovníkem byl šéf Staru, lobbista Martin Baier. O jeho vlivu vypovídá i to, že když v září 2006 nastoupila první vláda Mirka Topolánka, ministr životního prostředí Kalaš dostal od premiéra za úkol „debaierizaci“. Stejně tak prý měl učinit o pár měsíců později i jeho nástupce Bursík.
Ambrozek odmítá vysvětlit svou finanční situaci
Hospodářské noviny na zvláštní propojení Ambrozka s byznysmeny přišly, když mapovaly jeho kariéru. Před několika týdny totiž vyšlo najevo, že si v Kyjově postavil dům za deset milionů korun, který zaplatil bez hypotéky. Když exministr vysvětloval, kde na dům vzal, tvrdil, že si uspořil z platu. Sám Ambrozek odmítá svoji finanční situaci vysvětlit.
