Česká národní banka (ČNB) zřejmě získá zákonnou pravomoc určovat podmínky získání úvěrů na bydlení, dosud mohla jen vydávat doporučení. Změnu zákona schválila sněmovna. Podpořila dále také v prvním kole návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Poslanci zároveň odsouhlasili i předlohu, která umožní náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí zdravotnickým zařízením a shodli se na posílení objemu peněz na samotestování u pojišťoven.
Změnu novely zákona o ČNB, která jí umožní stanovovat podmínky pro získání úvěrů, musí ještě po sněmovně schválit Senát. Část opozice změnu kritizovala a vyjadřovala obavy, že to pro klienty bank zhorší dostupnost hypoték. Změna by měla omezit možná rizika na finančním trhu, například nadměrné zadlužování domácností. Pro schválení novely hlasovali poslanci ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL.
Tentokrát šlo ve sněmovně o třetí pokus o schválení novely. Debatu o zákonu prodlužovaly rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců především z řad Pirátů a ODS. Vysloužili si za to od místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa obvinění z obstrukcí.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok už dříve řekl, že novela vytvoří rámec pro preventivní působení centrální banky. Podle vlády by centrální banka mohla reagovat třeba na případnou realitní bublinu nebo přehřátí trhu s hypotékami, které by mohlo narušit finanční stabilitu. Dosavadní doporučení se podle něj můžou ukázat jako nedostatečná. Opoziční poslanci naopak vyjadřovali obavy, že opatření ztíží dostupnost hypoték.
Podle poradce České bankovní asociace Vladimíra Staňury nebude mít novela na dostupnost hypoték žádný vliv. „Přijatá změna zákona nebude mít bezprostřední dopad na posuzování úvěruschopnosti žadatelů o hypoteční úvěr, neboť je ve vlastním zájmu bank. Také to pro ně plyne ze zákona o spotřebitelském úvěru, aby posuzování úvěruschopnosti i nadále prováděly s maximální obezřetností a pečlivostí,“ uvedl.
ČNB bude moci vyhlásit podmínky, za jakých budou moci poskytovatelé úvěrů na bydlení poskytnout klientovi hypotéky. Mezi parametry bude patřit celková výše spotřebitelských úvěrů žadatele o hypotéku zajištěných stejnou obytnou nemovitostí v poměru k hodnotě zajištění. Dalším ukazatelem bude poměr výdajů spotřebitele vyplývajících z celkové výše jeho dluhů k jeho příjmům. Třetím ukazatelem bude celková výše dluhů spotřebitele k jeho příjmům.
Vláda vložila do novely opatření, na základě kterého by mohli mladí klienti do 36 let získat k hypotékám snadnější přístup. Zákon samotný však žádné konkrétní limity nestanovuje. Ty bude moci nastavit ČNB. Podle ministerstva financí budou nastaveny tak, že například u ukazatele poměru půjčky vůči hodnotě nemovitosti (LTV) budou mít mladší lidé hodnotu o deset procentních bodů vyšší než ostatní.
Na návrh rozpočtového výboru upřesnila sněmovna novelu tak, aby pro dosažení výhodnějších podmínek stačilo, že méně než 36 let bude jen jednomu ze žadatelů, pokud půjde o manžele nebo registrované partnery.
Novela rozšíří možnosti obchodování centrální banky
Novela má také rozšířit možnosti obchodů centrální banky na finančních trzích. Do loňského roku mohla obchodovat pouze na peněžním trhu a jen s úzkým okruhem subjektů. Širší možnosti obchodů i rozšíření okruhu subjektů však loni na jaře vláda předložila poslancům samostatně jako předlohu v legislativní nouzi v souvislosti s nástupem pandemie koronaviru. Sněmovna ji ale upravila tak, že bude platit jen do konce letošního roku.
Poslanec ODS Jan Skopeček ve středu řekl, že tato změna umožní centrální bance nakupovat soukromé dluhopisy a také kvantitativní uvolňování, tedy podle jeho slov tištění peněz. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) vyjádřil obavy z politizace centrální banky.
Guvernér Rusnok již dříve před poslanci odmítl, že by ČNB chtěla nově nabyté pravomoci zneužívat.
Sněmovna podpořila zákon zavádějící občanské průkazy s otisky prstů
Sněmovna podpořila v prvním kole také návrh, aby lidé ještě letos mohli začít dostávat občanské průkazy s čipy, které by obsahovaly jejich otisky prstů. Před dalším schvalováním normu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu. Dostal na to měsíc. Nový zákon o občanských průkazech má být totiž s ohledem na předpisy Evropské unie přijat do začátku srpna. Komunisté neúspěšně požadovali vrácení zákona vládě k přepracování.
Norma reaguje na nařízení Evropského parlamentu, které má vstoupit v účinnost v srpnu příštího roku. Součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou dostat občanský průkaz s platností na dva roky, od šesti do 15 let budou vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let. Podle předlohy bude také možné si znehodnocený občanský průkaz ponechat, řekl poslancům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Děti mladší šesti let a lidé, u kterých je odebrání otisků fyzicky nemožné, budou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeni. Stejně mohou být osvobozeny i děti do 12 let. V případě, že je nemožné otisky odebrat dočasně, bude podle novely průkaz vydán s platností na rok.
Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů. Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.
Pojišťovny zřejmě budou moci posílit objem peněz na samotestování
Sněmovna ve středu schválila zrychleně také vládní novelu, která umožní, aby zdravotní pojišťovny mohly posílit objem peněz na takzvané samotestování na covid-19 ve firmách. Podle ní pojišťovny získají možnost převádět na tyto účely peníze do fondů prevence ze svých základních fondů. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Za měsíc vydají pojišťovny na příspěvky podle podkladů zhruba 480 milionů korun. Činí 240 korun na osobu a měsíc. Počítá se s deseti měsíci testování až do letošního prosince.
„Zapojením prostředků fondů prevence zdravotních pojišťoven do podpory samotestování může reálně v letošním roce dojít k navýšení výdajů těchto fondů odhadem ve výši až pět miliard korun,“ stojí v důvodové zprávě. Ve fondech prevence nyní mají pojišťovny podle materiálu celkem kolem dvou miliard korun.
Z fondů prevence dosud pojišťovny přispívaly svým pojištěncům například na nepovinná očkování, vyšetření nebo sportovní či rehabilitační aktivity. Ve fondu mají pojišťovny peníze nikoliv z vybraného pojistného na zdravotní pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále, pokuty nebo přebytky z hospodaření.
Osoby samostatně výdělečně činné dostanou novelou o měsíc delší lhůtu pro podání přehledu pojistného za loňský rok. Přehled budou moci letos odevzdat nejpozději do 2. srpna.
Zdravotnická zařízení zřejmě dostanou náhrady za výpadky příjmů
Zdravotnická zařízení zřejmě také dostanou i letos náhrady za výpadky příjmů způsobených koronavirovou krizí – sněmovna zrychleně schválila i tuto vládní předlohu. Podle ní bude moci ministerstvo zdravotnictví vydat stejně jako loni takzvanou kompenzační vyhlášku. Návrh zákona posoudí ještě Senát.
Zdravotním pojišťovnám zákon ukládá, že mají povinnost poskytovatelům zdravotní péče náklady kompenzovat. Pojišťovny a zdravotnická zařízení se budou moci na výši náhrad také dohodnout mimo vyhlášku.
Pirát Petr Třešňák neuspěl se snahou přerušit schvalování zákona. Pokračovat mělo podle něho potom, co ministerstvo předloží návrh vyhlášky. Podle ministra Jana Blatného (za ANO) by zdržení ohrozilo financování zdravotnických zařízení. Návrh vyhlášky projde standardním připomínkovým řízením, uvedl.
Platnou úhradovou vyhlášku není možné podle ministerstva zdravotnictví použít. Vznikla loni na základě dohod mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče a nepředpokládala tak vysoké náklady na léčbu pacientů v další vlně epidemie covidu-19. Reálně loni pojišťovny vydaly 352 miliard korun, o 5,5 miliardy korun víc než původně plánovaly.
Od konce roku musely nemocnice opět přerušit péči, kterou lze odložit. Podle odhadů z důvodové zprávy tak přicházejí v součtu o příjmy zhruba 3,2 miliardy korun měsíčně.
Vyhláška by měla upravit také úhrady pro obory mimonemocniční péče, například zdravotnické záchranné služby, laboratoří nebo ordinací, aby bylo možné zdravotníky za dobu epidemie odměnit. Sněmovna v doprovodném usnesení požádala na Třešňákův návrh o to, aby zohlednila odměny zdravotníků-záchranářů. Ministerstvo zdravotnictví by navíc mělo podle dolní komory povolit poskytování lázeňské rehabilitační léčby pacientům, kteří prodělali covid-19.
Chráněný účet pro dlužníky až od července
O založení takzvaného chráněného účtu budou moci dlužníci v exekuci žádat zřejmě až od července. Sněmovna to schválila zrychleně už v prvním čtení prostřednictvím novely skupiny poslanců o tříměsíčním odkladu zavedení tohoto institutu, aby se banky mohly dostatečně připravit. Předlohu teď dostane k posouzení Senát. Zvláštní bankovní účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz.
Skupina poslanců z osmi klubů v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD) se ohledně odkladu odvolává na sdělení bankovního sektoru, podle něhož si zavedení chráněného účtu vyžádá určité technické změny.
„Dodatečná lhůta by měla umožnit bankovnímu sektoru náležitou přípravu chráněného účtu po technické stránce a měla by zajistit úspěšný start chráněného účtu,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě.
Česká bankovní asociace sdělila, že banky by uvítaly i delší odklad. Tříměsíční odložení pro ně bude technologickou výzvou, uvedla. Klíčové je nyní podle asociace to, aby předlohu schválil co nejdříve i Senát.
