Testování asi bude i u firem do deseti lidí a živnostníků, říká Schillerová

Nahrávám video
OVM: Ekonomické důsledky epidemie, 1. část
Zdroj: ČT24

Vláda pravděpodobně uloží povinnost pravidelně testovat i firmám do deseti zaměstnanců a živnostníkům, uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V pondělí to podle ní kabinet projedná. Zvažovat bude také častější testování. Možnosti jsou podle Schillerové dvě – povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima řekl, že vzniká kompromis, že by mohly firmy povinně testovat jednou za pět dní. Aktuálně je interval sedmidenní. Testování dvakrát týdně by podle Hamáčka mohlo pro některé větší firmy znamenat kolaps.

Podniky s více než 250 zaměstnanci musely první kolo testování dokončit do 12. března, středně velké firmy měly na otestování všech pracovníků čas do 15. března. Zapojeny už jsou i společnosti s deseti až 49 lidmi, které musejí první cyklus testování skončit do 26. března. Testování je závazné i pro veřejný sektor.

Nahrávám video
OVM: Ekonomické důsledky epidemie, 2. část
Zdroj: ČT24

O posunech v testování podle Schillerové jednají i během víkednu zástupci svazů, komor, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je koordinátorem týmu k testování ve firmách. Primární je podle ministryně debata o těch, kteří zatím ještě povinně netestují. Zároveň zúčastnění diskutují o zvýšení frekvence testování, což je téma i pro tripartitu, uvedla Schillerová.

„Myslím, že se rýsuje kompromis, aby to bylo jednou za pět dní,“ řekl Hamáček. Vyjde to podle něj vstříc firmám, které namítají, že testovat dvakrát týdně je pro ně problém, ale současně i odborníkům, kteří říkají, že sedm dní je moc, uvedl vicepremiér.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů informovala, že vládě doporučila, aby nařídila testování také nestátním neziskovým organizacím zaměstnávajícím alespoň jednoho člověka. Kabinet by to podle konfederace měl probrat též v pondělí. Nové mimořádné opatření by se dotklo spolků, obecně prospěšných společností, ústavů či nadací, které mají minimum zaměstnanců, ale celkem zahrnují přes sedmdesát tisíc osob, uvedla.

Ideální by bylo testovat jednou za tři až čtyři dny, uvedl Prymula

Bývalý ministr zdravotnictví a nynější poradce prezidenta Roman Prymula v České televizi uvedl, že ideální by bylo testovat jednou za tři nebo čtyři dny. Některé testy mají podle něj velmi nízkou citlivost, nejsou všechny stejně účinné. Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal poznamenal, že není pro to, aby si zaměstnanci vzorky odebírali sami. Lepší je podle něj využít někoho zkušeného.

Ministerstvo zdravotnictví uděluje výjimky dodavatelům samotestů, od kterých tuzemské podniky mohou testy nakupovat. Seznam resort průběžně doplňuje. Podle Prymuly i Smejkala by bylo záhodno seznam redukovat.

V souvislosti s častějším testováním by měla podle původních předpokladů být upravena i dotace na test. Firmy by měly mít možnost na test čerpat 60 korun z veřejného zdravotního pojištění. Nárokovat si budou smět maximálně čtyři testy měsíčně na zaměstnance.

Například podle Hospodářské komory je průměrná cena testů mnohem vyšší, příspěvek by měl být podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého alespoň sto korun. Úhrada by se pak měla upravovat podle cen na trhu, uvedl. Hamáček se ale pozitivně k zvýšení dotace nestaví.

Nahrávám video
Testování asi bude i u firem do deseti lidí a živnostníků
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna bude jednat o rozpočtu. V úvodu poslanci navrhují změny pořadu schůze

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 13 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...