Ještě nedávno prázdné úřady práce teď řeší spoustu žádostí. Nejhůř jsou na tom lidé v exekuci

Nahrávám video

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

„Já jsem úplně šťastný, že to mám z krku, ale když se teď podívám na ostatní, samoživitelky a tak dále, tak jestli to zvládají, já před nimi smekám,“ pozoruje s obavami aktuální situaci jeden z dlužníků, který byl v insolvenci skoro pět let.

Proces oddlužení byl u něj podobný jako u všech ostatních – z platu se mu pravidelně strhávala část, kterou určil insolvenční správce. Jenže s tím teď může být u řady lidí problém. „Napočítal bych určitě okolo dvaceti, třiceti lidí, kteří tuhle situaci momentálně řeší,“ dodává. Stejně jako další lidé tak volá po tom, aby se po dobu pandemie srážky ze mzdy odložily.

„Lidi, kteří jsou v insolvenci, to je ohrožená skupina. Vypadnou jim příjmy, kdy třetí, čtvrtý rok jsou v insolvenci a najednou nebudou schopni platit závazek ve výši minimálně třiceti procent,“ souhlasí úvěrový a dluhový expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle s tím, že by se jim pomoct mělo.

Exekuce v číslech
Zdroj: ČT24

Není to teď jediné nebezpečí. Strachu a paniky využívají také první podvodníci. Exekutorská komora už vydala varování. „Neznámý pachatel, který se vydává za dnes již bývalého notáře Michala Kulíka ze smyšleného Notářského a exekutorského úřadu Praha–západ, rozesílá falešné exekuční příkazy. Přestože obsahují zákonné náležitosti, nejsou pravé,“ upozorňuje. 

Vlastní dluhy přivedly do exekuce část populace velkou jako Brno, Ostrava a Liberec dohromady. Samotných vymáhacích řízení je v Česku skoro čtyři a půl milionu. Pokud už člověk v dluhové pasti je, exekucí mívá víc. V průměru pět.

Návod pro dlužníky

Ministerstvo spravedlnosti ale už pro dlužníky připravilo návod, jak požádat o odklad exekuce nebo snížení splátek – obojí je prý možné. „Stáhnete si na stránkách ministerstva vzor, ten vyplníte podle návodu. Odklad je možný až na jeden rok. Snížení splátek je na dohodě s insolvenčním správcem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jenže s odklady zásadně nesouhlasí Asociace věřitelů – navrhuje místo toho stopnutí úroků. Poukazuje na to, že ani věřitel – tedy strana, která dluh vymáhá – nesmí být takovým odkladem poškozen.

Otázkou tedy zůstává, jak ochotně budou soudní exekutoři rozhodovat ve prospěch dlužníků – a na jak dlouho jim nakonec případně exekuci nebo splátky odloží.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně ve čtvrtek po jednání vlády oznámila, že společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení.

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena v následujících dnech a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Schillerová také v neděli uvedla, že vládě ve středu navrhne i plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Podle ní by měl být zároveň po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů.

Pozastavení považuje za nutné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bankovní sektor by ho podle něj měl zvládnout. Návrh vítají i někteří opoziční politici.

Práci řeší i ti, kteří zatím v exekuci nejsou

Úřady práce (ÚP) jsou teď plné žádostí i od těch lidí, kteří s nimi doposud neměli téměř žádnou zkušenost. „Ukončuji činnost, protože jsem osoba samostatně výdělečně činná a nemám se jak živit za současných podmínek. Takže se jdu prostě přihlásit na pracák. Knihkupectví jsou zavřená, knížky se neprodávají, koncerty nejsou,“ říká například redaktor a hudebník Michal Hrubý.

Problém je, že úřady mají teď často omezený provoz, protože vláda chce, aby lidé chodili co nejméně. Pokud tam človek přesto chce osobně zajít, pak je podle mluvčí ÚP Kateřiny Beránkové potřeba si předem domluvit termín. A to buď telefonicky, nebo emailem.

Vláda také schválila opatření, že úřady práce po dobu nouzového stavu nebudou vyžadovat doložení příjmů za poslední čtvrtletí. Jenže ti, kteří se ptají, často v praxi dostávají od úředníků rozdílné odpovědi.

„Paní mi řekla, že si mám vytisknout papíry doma, vyplnit, přijít na úřad a tam to mám dát do schránky. Nevím, jak to vůbec budu řešit, jestli to zvládnu někde vytisknout, protože všechno, co jsem se informovala, tak je tady zavřeno a tiskárnu doma nemám,“ popisuje své zkušenosti samoživitelka Pavlína Botková, která pracuje v kulturním domě v Karviné. Má teď všechny směny zrušené a je doma s dětmi.

Občanka do krabice?

Nejvíc ji překvapil způsob ověření totožnosti. Do krabice u vchodu má prý vložit kopii nebo rovnou originál občanského průkazu. „Řekli ofocené nebo že můžu udělat to, že tam dám všechny doklady, ona si to okopíruje, ale s tím, že žádosti už musí být vyplněné a potom by mi to dala. To moc nechápu, to jim mám dát občanku a pak čekat třeba dva dny, než mi ji nějak vrátí?“ podivuje se.

Jako poslední variantu vyřízení „na dálku“ prý úřad klientce nabídl elektronický podpis, který ale nemá. Oficiální stanovisko vedení úřadu práce je přitom jiné a proces by měl být jednodušší.

„Všechno je v současné době možné dělat elektronicky, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě, že lidé nemají elektronický podpis, mohou ty žádosti posílat emailem, přílohou by měl být sken nebo fotografie,“ vysvětluje Beránková.

„Úřady práce v různých lokalitách se chovají velmi různě a může se stát, že vám poskytnou úplně odlišné informace,“ potvrzuje také Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 16 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.