Lékaři se cítí ohroženi syndromem vyhoření, řada zvažuje odchod

Praha – Víc než třetina lékařů uvažuje o odchodu ze zaměstnání. Na vině jsou špatné pracovní i platové podmínky. Vyplynulo to z výzkumu České lékařské komory s psychiatrickou klinikou 1. LF a VFN v Praze, který se zabýval syndromem vyhoření lékařů.

Osmdesát tři procent lékařů se domnívá, že jsou syndromem vyhoření ohroženi. Nejzávažněji se fenomén projevuje u lékařů úrazové chirurgie, infekčního lékařství a interny. Nejméně naopak u pracovních lékařů, dětské dermatologie nebo revmatologie. Pouze osm procent lékařů se necítí být ze své práce dlouhodobě ve stresu.

Syndrom vyhoření se podle průzkumu týká stejnou měrou mužů i žen. Nejvíce ohrožuje mladého svobodného muže, který je v atestační přípravě v některém z chirurgických oborů a je zaměstnán ve zdravotnickém zařízení zřízeném obcí. Právě v takovém typu zařízení je spokojeno nejméně lékařů – necelých dvacet procent. Nejspokojenější jsou naopak ti lékaři, kteří mají vlastní praxi, takových je víc než 30 procent. V součtu je ve svém zaměstnání spokojený pouze každý pátý lékař. Lékaři se syndromem vyhoření mají například méně trpělivosti nebo vykazují více profesních chyb.

Průzkumu se zúčastnilo téměř 7,5 tisíce lékařů, což je více než pětina všech lékařů v Česku.

Podle Radka Ptáčka z psychiatrické kliniky 1. LF UK VFN v Praze lékařům nejvíce vadí, že mají na pacienta málo času. To ostatně potvrzují i výzkumy prováděné mezi pacienty. Přitom pro úspěšnost léčby je dostatek času klíčový. Lékař by si měl s pacientem vždy důkladně promluvit, aby mohl co nejlépe stanovit správnou diagnózu. Podle Ptáčka by pomohlo zlepšení pracovních podmínek lékařů, a to nejen finančních.

Syndrom vyhoření je důsledkem chronického stresu a obecně nadměrné pracovní zátěže. Jeho projevem je fyzická únava, potíže s koncentrací a rozhodováním, zhoršená schopnost komunikace i empatie, která přerůstá často až v cynismus k výkonu práce. Syndromem vyhoření trpí často lidé, kteří jsou v práci v nadměrném kontaktu s jinými lidmi – nejen lékaři, ale zdravotníci obecně, dále třeba učitelé nebo sociální pracovníci.

7 minut
Rozhovor s Radkem Ptáčkem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turkovo pondělní jednání s Pavlem ohrožují poslancovy zdravotní problémy

Ministerský kandidát Motoristů Filip Turek podstupuje dle mluvčí strany Barbory Šťastné vyšetření a intenzivní medikaci. Kvůli zdravotním problémům tak není jisté, zda zvládne absolvovat pondělní schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Serveru iDNES Turek v neděli sdělil, že vyhlídky v tomto ohledu nejsou pozitivní a mluví se dle něj i o operaci.
před 1 hhodinou

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
14:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 2 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 4 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Od kufru až po rakev. Web se ztrátami a nálezy funguje deset let

Přes 180 tisíc předmětů se za deset let objevilo na webu eZtráty. Ke svým majitelům se jich vrátila zhruba polovina. Ty ostatní musí instituce tři roky uschovávat, a pokud se nikdo nepřihlásí, připadnou právě jim. V Praze část míří na charitu, některé se draží v aukcích. V hlavním městě ročně evidují až šest tisíc nálezů. Byly mezi nimi i kuriozity – umělý chrup, protéza, kánoe či rakev. Dominují však kufry, kočárky nebo přepravky na zvířata. Část věcí pochází z letiště. Hlásit se o ně mohou lidé na pracovišti v ulici Karolíny Světlé. Přes 560 institucí a firem po celém Česku je zároveň inzeruje na webu eZtráty.
před 9 hhodinami

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 22 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:45
Načítání...