Praha – Sociální demokracie zažádala Ústavní soud o předběžné opatření, které by zastavilo dnešní ratifikaci restitučních smluv. Úmluvy o majetkovém vyrovnání má se zástupci 16 církví podepsat premiér Petr Nečas. Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška dnes nejvyšší instance nestihne o opatření rozhodnout; od vlády by ale bylo korektní, kdyby smlouvy nepodepisovala a počkala na verdikt ke stížnostem opozice, které restituce napadají. Podobně by na místě premiéra reagoval i nastupující prezident Miloš Zeman.
V elektronické podobě podala ČSSD žádost o předběžné opatření včera večer, písemně ho v Brně odevzdala dnes ráno. Svůj spěšný krok zdůvodňuje tím, že u Ústavního soudu momentálně leží tři stížnosti (od ČSSD, KSČM a VV), které ústavnost majetkového vyrovnání napadají, a je třeba je projednat dřív, než vláda podpisem smluv restituce definitivně stvrdí. Podle některých právníků by je totiž po uzavření smluv už nešlo zrušit.
„Chceme po vládě, aby respektovala právo opozice obrátit se na Ústavní soud a právo Ústavního soudu o této věci rozhodnout,“ uvedl předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. „Nevidíme důvod k tomu, aby vláda takovýmto způsobem spěchala a do budoucna vytvářela potenciál pro legislativní chaos.“ Podle stranického místopředsedy Lubomíra Zaorálka totiž může do budoucna vzniknout rozporná situace, kdy soud restituce zruší, ale zároveň budou platit restituční smlouvy s církvemi.
Podle zákona má vláda čas na uzavření smluv až do konce září. Pokud by soud předběžným opatřením nezakázal podpis smluv, měl by podle ČSSD zakázat alespoň jejich plnění, a to až do rozhodnutí o návrzích opozice na zrušení církevních restitucí.
Předběžné opatření:
Podle zákona může Ústavní soud předběžným opatřením přikázat orgánu veřejné moci, aby nepokračoval v určitém zásahu, pokud hrozí vážná škoda, újma, násilný zásah, případně pokud je ohrožen jiný závažný veřejný zájem. O předběžném opatření může soud rozhodnout v neveřejném jednání, v naléhavých případech si nemusí vyžádat ani vyjádření ostatních účastníků řízení. Opatření pozbude platnosti v okamžiku vyhlášení finálního nálezu Ústavního soudu v dané kauze - v tomto případě by to bylo rozhodnutí o návrhu ČSSD na zrušení církevních restitucí.
Soud dnes zřejmě nerozhodne, vládu vyzývá ke korektnosti
Není však pravděpodobné, že by soud dnes rozhodl. O návrhu na předběžné opatření musí jednat plénum Ústavního soudu, které svolává a jeho agendu určuje předseda Pavel Rychetský. Nejbližší zasedání pléna je v úterý. Teoreticky by se ale soudci mohli sejít na mimořádné schůzi, generální sekretář soudu Tomáš Langášek ale nedostal pokyn k jejímu svolání.
Právně Nečasově kabinetu podle Langáška v cestě nic nestojí a smlouvy může podepsat okamžitě. Sám by ale volil jinou cestu. Bylo by podle něj korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem smluv s církvemi nespěchala a počkala na rozhodnutí soudu o návrzích na zrušení zákona o církevních restitucích. „Pokud vláda k podpisu přistoupí, musí si být vědoma rizika, pokud by Ústavní soud v budoucnu návrhu opozice aspoň zčásti vyhověl. Smlouva dnes podepsána být nemusí, není to věc naléhavá,“ uvedl.
Langášek zároveň předeslal, že nejde o vyjádření soudu, ale jeho osobní názor; komentář nicméně konzultoval s předsedou ÚS Pavlem Rychetským.
Nastupující prezident pro odklad podpisu:
Nastupující prezident Miloš Zeman by na místě předsedy vlády rovněž počkal s podpisem restitučních smluv s církvemi na rozhodnutí Ústavního soudu. „Já bych na místě premiéra, pokud byl termín podpisu smluv až do září, počkal na rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl.
Vláda na soud vytváří záměrný tlak, myslí si socdem
Sociální demokracie sama připouští, že se na soud obrátila na poslední chvíli. Podle vlastních slov ale chtěla nejdřív využít politické možnosti – v týdnu vyzvala vládu, aby smlouvy nepodepisovala, včera se na Nečase silou své funkce obrátil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). I dnes Sobotka označil restituce za nespravedlivé, riskantní a příliš nákladné a vládu opětovně vyzval, aby s podpisem vyčkala soudního rozhodnutí.
„Chceme po vládě, aby respektovala právo opozice obrátit se na Ústavní soud a právo Ústavního soudu o této věci rozhodnout,“ vysvětlil Sobotka. „Domníváme se, že účelem vlády je vytvořit tlak na Ústavní soud, aby musel rozhodovat v situaci, kdy vláda už smlouvy podepsala, a musel tak zasáhnout do podepsaných smluv – v případě, že by zákon o majetkovém narovnání nebo jeho část zrušil.“
Strany vládní koalice výhrady opozice i Langáška odmítají.
- Marek Benda (ODS): „Jsem překvapen, že se pan generální sekretář k věci vyjadřuje. On je přeci úředníkem Ústavního soudu! Kdyby mi to vzkazoval soudce zpravodaj, tak tomu ještě rozumím, ale pan Langášek se nemá k věci vyjadřovat. Ústavní soud není třetí komorou českého parlamentu.“
- Stanislav Polčák (TOP 09): „Toto prohlášení je do jisté míry nešťastné. Ústavní soud pokud bych chtěl jakémukoli podpisu zamezit, učinili by to bleskurychle. Vláda nemůže svou činnost odvíjet podle toho, kdo si kdy stěžuje u Ústavního soudu.“
Během 30 let 59 miliard
Podepisované smlouvy se týkají jen peněžní části restitucí. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají podle nich církve získat během 30 let celkem náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci. Část mohou dostat formou státních dluhopisů. Největší díl, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou, kterou bude při podepisování zastupovat arcibiskup Dominik Duka. Naopak pravidelné roční příspěvky na činnost církví bude stát postupně snižovat, až je nakonec zcela přestane vyplácet. Církve by se tak měly po sedmnácti letech stát zcela nezávislými.
Jedinou ze 17 církví, která se ke společnému podpisu zatím nepřipojí, je Bratrská jednota baptistů. Té přitom v dalších 30 letech připadá přes 200 milionů korun. Podle baptistů ovšem nabízená částka výrazně převyšuje škody, které jim vznikly po únoru 1948, a církev tak necítí na peníze nárok.
