Německý deník Die Welt minulý týden označil Česko za nebezpečného souseda. Pohled zvenku vypadá přísně, Česko má vysoká čísla nákazy i úmrtí na koronavirus a ve vakcinaci také nepatří k nejrychlejším. Střídavé nárazy od uvolnění k plošným uzávěrám dopadají na zdraví i na ekonomiku. O postižených oborech natáčeli Reportéři ČT Michael Fiala a Aneta Snopová.
Krachují přední restauratéři nebo oděvníci. O kruté realitě podnikatelů natáčeli Reportéři ČT
17 minut
Reportéři ČT: Do dna
Jan Martinkovič si otevřel luxusní brněnskou restauraci Koishi zaměřenou na sushi v roce 2009. O čtyři roky později byl podnik vyhodnocen jako nejlepší tuzemská restaurace. Po dvanácti letech provozu ale musel lusknutím prstů zavřít. Podle ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové bude podobných krachů kvůli koronaviru přibývat.
Loni v dubnu bylo Česko pozitivním příkladem, jak zvládat epidemii a radilo světu. Na podzim se naopak s nejvyšší mírou nákazy a úmrtí stalo příkladem odstrašujícím. Mezinárodní tisková agentura Bloomberg koncem roku hodnotila, jak jsou proti covidu odolné různé země. Sledovala, kolik mají nemocných, kolik zemřelých a kolik pozitivních mezi všemi testovanými a jak dostupná je v zemi vakcína. Česko je skoro na konci žebříčku, dvaačtyřicáté z třiapadesáti hodnocených zemí.
„Když se podívám na vývoj pandemie v Německu a zejména jejich ekonomický vývoj, tak oni jedou na nějaký menší plyn celou dobu a ukazuje se, že to zřejmě bude mít nižší ekonomické následky než ty obrovské výkyvy, které máme my, že prostě chvíli jedeme na plný plyn a potom zase brzdíme,“ myslí si ekonomka Nerudová.
Oblek
Krize zasáhla i Ladislava Blažka, jehož jméno nese jedna z velkých oděvních firem v Česku. „Posledních pět let se nám dařilo velmi dobře. Myslím, že jsme se opravdu stali lídrem pánské módy na českém trhu,“ říká o své společnosti podnikatel.
Podle děkana Fakulty Financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Ladislava Mejzlíka společnost za minulé roky bohatla a rostly jí tržby. „Bohužel to zavření obchodů je určitě srazilo,“ komentuje Mejzlík.
„V loňském roce jsme přišli o tržby v hodnotě 250 milionů. Rezervy, které jsme měli, jsme vyčerpali na jaře a už nebylo kde brát. Výše dluhů se pohybovala kolem 100 milionů a pád dolů je velmi bolestivý,“ popisuje Blažek. Firma vstoupila do insolvence. S věřiteli se dohodla, že jim do tří let zaplatí část dluhů, a to 24 milionů korun. Souhlasil s tím i soud. Pokud se to Blažkovi podaří, firma se zmenší, ale nezanikne.
Pod tlakem je i další známý oděvní podnikatel Michal Mička se svými firmami Pietro Filipi a Kara Trutnov. „Dluhy v případě Pietro Filipi vůči pronajímatelům a dodavatelům jsou ve výši přibližně 100 milionů korun. V případě Kary je to 45 milionů korun. Pak máme ještě dluhy vůči bance, kde bych nerad uváděl přesné číslo,“ svěřuje se Mička.
Jeho firmy už propustily přes 150 lidí. „Zatím jsme insolvenční návrhy nepodávali. Je to jedna z možností,“ říká podnikatel. O záchraně svých firem jedná se dvěma investory a jasno má být do konce ledna. „Děláme všechno pro to, abychom české značky zachránili. Kara zde má tradici od roku 1948, Pietro Filipi od roku 1993,“ popisuje Mička.
Místo baru prodává koktejly v lahvi
Jan Vlachynský má v Brně pět barů a hotel a zaměstnává asi sto padesát lidí. Kvůli koronavirovým opatřením spustili internetový obchod a přes něj začali prodávat věci, které před krizí nedělali. Třeba návody na výrobu koktejlů, mikiny nebo čepice. Po uzavření barů a restaurací začali také míchat koktejly. „Některé z těch koktejlů můžeme nalahvovat a vydrží neomezenou dobu. Jsou to ty, které mají víc alkoholu,“ popisuje svoje současné podnikání Vlachynský.
„Na jaře jsme za březen, duben a květen každý měsíc ztráceli zhruba 2,5 milionu. Teď prostřednictvím rozvozů a výdejních okének v těch jednotlivých barech dokážeme udělat někde zhruba kolem patnácti procent standardních tržeb,“ popisuje podnikatel.
Třetího prosince vláda znovu povolila otevřít restaurace zavřené od konce října. Ján Martinkovič tehdy věřil, že ho to zachrání. „Příprava, nákupy, doplnění zboží, stáhnutí lidí z brigád v supermarketech. Takže děcka, jdeme zpátky,“ přibližuje svoje tehdejší uvažování.
Jenže šest dní poté, co se zaměstnanci vrátili a restaurace se znovu rozjela, přišlo opět omezení. Restaurace musely zavírat už v osm večer. „To je taková míra frustrace, že vy víte, že jste prohrál, že už to dál nejde, už nemáte jakékoliv prostředky k tomu, abyste jel dál. Nechce se vám prostě ani vstát z postele,“ popisuje svoje prožitky Martinkovič.
Musel tedy propustit dvacet lidí a restauraci zavřít. „Gastronomie obecně tratí na té současné uzávěře až tři miliardy týdně,“ říká ekonomický novinář David Klimeš. Vláda nabízí restauracím za půlku října, listopad a prosinec, kdy musely mít zavřeno, celkem 2,5 miliardy korun. Tedy méně, než o kolik jejich sektor přijde podle Klimeše za týden.
Kompenzace podnikatelům
Podle poradenské firmy Bisnode přerušilo loni v Česku podnikání bezmála sto tisíc živnostníků, což je skoro o polovinu víc než předloni. Švýcarská vláda poskytla například v přepočtu skoro bilion korun na půjčky se státní zárukou pro malé a střední firmy ve finančních potížích.
„Státy kolem nás jako Rakousko nebo Německo přistoupily k tomu, že kompenzují obrat,“ říká ekonomka Nerudová. Podnikatelé tam dostávají jako pomoc od státu pětasedmdesát nebo osmdesát procent peněz, které vydělávali loni. „Podnikatelé o tuto kompenzaci v zahraničí nemusí žádat, dostanou ji automaticky na účet,“ vysvětluje Nerudová.
V Česku pomohla vláda s příspěvkem Evropské unie podle svých údajů podnikatelům, živnostníkům a zaměstnancům zatím dvě stě osmdesáti třemi miliardami. Během tří let má teď z Bruselu získat na obnovu ekonomiky přes dvě stě miliard korun. Z dosavadní české státní pomoci vidí ekonomové jako nejlepší programy Antivirus, což jsou peníze na výplaty lidí, kteří v krizi nemůžou pracovat.
„Jedničku bych určitě dala za programy Antivirus, protože ty skutečně pomohly udržet, aby nám neexplodovala nezaměstnanost,“ hodnotí Nerudová. Ta se v Česku během celého krizového roku 2020 zvýšila jen o procentní bod.
Má ale i háček. „Jakmile stát začne vypínat státní pomoc v zaměstnanosti, tedy programy Antivirus, lze očekávat, že míra nezaměstnanosti poroste. Rok 2021 tedy bude klíčový, tam se ukáže, co se v ekonomice vlastně stalo, kolik lidí bude bez práce,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Cestovky v krizi
Propouštět už musela nejstarší tuzemská cestovní kancelář Čedok. Dotklo se to devadesáti lidí, což byla skoro polovina zaměstnanců. „Autobusy nám stojí od poloviny března, museli jsme v podstatě propustit všechny řidiče, podpora je velmi malá. Ztráty spojené s rušením zájezdů byly více než sto milionů korun, my jsme zatím dostali podporu ve výši přibližně deset milionů korun,“ popisuje zdrcující realitu ředitel Čedoku Stanislav Zeman.
Léto pomohlo cestovním kancelářím jen snížit jarní ztrátu. Čedok přišel za celý rok asi o osmdesát procent tržeb.
Majitel malé cestovky v Příbrami Jan Vondrášek dokonce o devadesát procent. V cestovním ruchu podniká už třicet let. „Loni jsme plánovali, že pojedeme na Aljašku, kde jsme byli s úspěchem rok předtím a dopadlo to tak, že v červnu nám letecká společnost oznámila, že lety do Anchorage ruší, do dneška jsme pak nedostali zpět peníze,“ popisuje dopad koronakrize Vondrášek. Pomohl mu alespoň zmíněný program Antivirus. „Samozřejmě jsme museli sáhnout do svých rezerv, ale pomohl nám,“ svěřuje se.
Očkování jako spása
Premiér Andrej Babiš (ANO) vidí dlouhodobě jako řešení krize vakcinaci. „To je to světlo na konci tunelu,“ pravil v jednom ze svých facebookových videí na konci listopadu. Čím dříve se totiž obyvatelstvo proočkuje, tím dříve budou moci otevřít obchody a lidé vyjít z domu.
„Proto státy spěchají na očkování, ukáže se to na jaře. Bohužel musím konstatovat, že my jsme se nenachystali, tudíž ty dopady na naši ekonomiku a dopady na naši společnost budou zase větší než na ostatní státy,“ staví se kriticky k práci vlády ekonomka Nerudová.
Největší tuzemský výrobce aut se tedy i proto rozhodl zařídit si očkování sám. „Děláme interní kampaň a připravili jsme i certifikovaná očkovací místa, přímo u nás, máme jich patnáct, plus tři mobilní a budeme schopni očkovat až dvanáct set lidí denně,“ říká vedoucí výroby vozů Škoda Auto Marek Jancak.
Škoda tak bude schopna proočkovat zaměstnance během krátké doby. Věří, že se jim to vyplatí, že peníze, které je bude očkování stát, se pak vrátí při prodeji aut.
Veřejné finance
Česká ekonomika se propadala celý rok 2020. V dubnu, květnu a červnu o jedenáct procent. Jak dopadla v posledním čtvrtletí, se teprve ukáže. Rozpočet státu má nejvyšší schodek v historii. Přesto nechce premiér Babiš snižovat důchody nebo platy ve veřejném sektoru.
Podle ekonomky Danuše Nerudové ale bude pro udržení veřejných financí a dluhu potřeba, aby se zvýšily daně a snížily důchody. Dle ekonomky Heleny Horské pak stát přijde o peníze kvůli vyšším nákladům na splácení dluhu. „Mohli bychom je jinak dát na klíčové obory jako zdravotnictví, školství, naše dálnice a železnice,“ vyjmenovává Horská.
Pomoc v krizi se zároveň podílí i na schodku státního rozpočtu. Ten loni v Česku i s podporou, kterou podnikatelé považují za nedostatečnou, dosáhl rekordních 367 miliard. Rekordní schodky mají ale kvůli pandemii i další ekonomiky včetně Spojených států nebo Německa.
Naděje
Lidé s podnikavým duchem přes všechny potíže řeší budoucnost. „Když jdu večer spát, tak přemýšlím o tom, co bude, ale ještě pořád věřím tomu, že nějakým způsobem oživíme naši činnost,“ doufá majitel cestovní kanceláře Vondrášek.
„Král je mrtev, ať žije král. Já si myslím, že se možná něco pročistí a bude něco lepšího. Chtěl bych udělat zase restauraci. Samozřejmě, že bych chtěl. Už vím, jak se bude jmenovat,“ uzavírá majitel zkrachovalé restaurace Koishi Martinkovič.
