Lehátkové vozy stejného typu, ve kterém před měsícem u Pardubic zemřely po srážce vlaků čtyři ženy, nemají konstrukční vady. Potvrdily to zkoušky ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel. RegioJet po neštěstí tyto čtyřicet let staré vagony z provozu stáhl. České dráhy (ČD), které mají soupravy ve flotile také, zahájily mimořádné kontroly. Těmi sice vozy prošly, test ale ukázal na další problém – korozi, která může být nebezpečná.
Kontrola lůžkových vozů neodhalila konstrukční vady. Otázkou je ale koroze
7 minut
Události: Lůžkové vozy nemají konstrukční vadu
V lůžkovém voze mohou najednou spát desítky lidí, v každém kupé několik osob. Dopravci je využívají hlavně na nočních spojích do zahraničí. České dráhy nasazují tyto soupravy například na spojích do Polska, Maďarska či na Slovensko.
V takovém voze jely i čtyři ženy, které na začátku června nepřežily srážku spoje RegioJetu a nákladního vlaku v Pardubicích.
Vozy Českých drah prošly po neštěstí kontrolou. „Vybrali jsme na každé straně vozu zhruba dvanáct míst, která by mohla být nejvíc namáhaná. Změřili jsme tloušťku, abychom zjistili, jaký je tam úbytek materiálu,“ přiblížil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Dopravce došel k závěru, že vagony všechny limity splnily. Konstrukční vadu neodhalila ani stlačovací zkouška, kterou si ČD objednaly ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel. „Nejslabší místo toho vozu je v oblasti za hlavním příčníkem, ke kterému je připojen podvozek. Tam se očekávalo, že by mohlo dojít k trvalé deformaci, popřípadě zhroucení takzvané skříně. Skříň (lehátkového vozu ČD) to vydržela,“ sdělil generální ředitel ústavu Zdeněk Malkovský.
Pochybnosti RegioJetu
RegioJet tyto své soupravy po nehodě stáhl. O jejich konstrukci má stále pochybnosti. „Domníváme se, že při srážce došlo k narušení právě z důvodu jiné konstrukce rámu. Myslíme si, že laboratorní podmínky neodpovídají skutečným podmínkám při srážce,“ uvedla mluvčí RegioJetu Alexandra Janoušek Kostřicová.
Všechny vozy teď zkontroloval i Drážní úřad. Při pardubické nehodě vyšlo najevo, že čtyřicet let staré vozy často trápí také koroze. „Je to preventivní kontrola, to znamená, že to nemusí mít vůbec vliv na šetření mimořádné události,“ sdělil ředitel technické sekce Drážního úřadu Radek Šafránek.
Jaká míra koroze je ještě bezpečná pro provoz, určují sami dopravci. Jakým způsobem, to budou muset také ještě doložit. „Pokud (dopravci) dodržují výrobní dokumentaci, tak by tam neměl být předpoklad, že dojde ke zhoršení nebo degradaci odolnosti vozů,“ vysvětlil Šafránek. Šetření nehody tak ještě stále není u konce. Problematice zrezlých vlaků se ale Drážní úřad chce do budoucna věnovat víc.
Letos zemřela na železnici už stovka lidí
Celkové ztráty na životech na železnici byly v prvním pololetí i přes smrtelnou nehodu v Pardubicích menší než loni. Za prvních šest měsíců zemřelo na železnici 107 lidí, což je o sedm méně než loni. Nejvíc případů zaznamenala Drážní inspekce v květnu a červnu – shodně 24.
Hned v lednu také na dva týdny u Dolní Lutyně omezila provoz srážka osobního vlaku s nákladním automobilem. Nehodu nepřežil strojvedoucí, dvacet cestujících pak utrpělo zranění. Další neštěstí pak zažila železnice na začátku tohoto týdne. V noci z pondělí na úterý vlaky srazily v Česku pět lidí, čtyři z nich zemřeli.
V prvním pololetí pak vzrostl počet chyb strojvedoucích. Projetí návěsti zakazující jízdu řešila Drážní inspekce v 81 případech. Za stejné období roku 2023 bylo případů 67. Nejvíc, konkrétně pět zakázaných jízd za posledních šest měsíců, zaznamenali inspektoři v Břeclavi. Tři případy to byly například v Kolíně, Plzni, v Praze-Libni a na brněnském hlavním nádraží.
Vlakům na brněnském nádraží ukazují správnou cestu necelé dvě stovky světelných návěstidel. Přesto za poslední dva roky vjely jedenáctkrát tam, kam neměly. Naposledy se tak stalo začátkem května. Událost se tehdy obešla bez škod a bez zranění.
„V posledních deseti letech docházelo neustále k růstu těchto mimořádných událostí nedovolených jízd. V roce 2023 jsme zaznamenali po dlouhé době pokles, nicméně letos opět dochází k nárůstu,“ popsal mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
V Česku má licenci strojvedoucího přes devět tisíc lidí, zhruba třetina z nich jezdí pro České dráhy. Celkově počet strojvedoucích klesá. Za poslední dva roky opustilo svou profesi dvanáct set strojvedoucích. „Na trhu chybí několik set strojvedoucích. Pokud těch směn uděláte za měsíc místo třinácti patnáct nebo šestnáct, tak si troufnu říct, že to samozřejmě může mít vliv na ostražitost,“ míní viceprezident Federace strojvůdců ČR Jaroslav Vincour.
Do budoucna by měla podstav strojvedoucích vyřešit vyhláška, která počítá se zmírněním zdravotních podmínek pro získání licence.
