Drážní inspekce se zaměří na místa, kde vlaky opakovaně projíždějí návěst stůj. Ročně se v Česku stává ke dvěma stům takových případů, v průměru tedy asi jeden za dva dny a někdy není daleko k neštěstí – jako v úterý, kdy zastavily dva motorové vozy na Písecku padesát metrů od sebe. Podle inspektorů k chybám někdy přispívá i umístění návěstidel, kdy není dobře patrné, ke které patří koleji.
Inspekce bude zjišťovat, proč vlaky v Poříčanech nebo Libni často projíždějí návěst stůj
Nedovolená jízda proti návěsti stůj byla příčinou mnoha železničních tragédií – od té vůbec nejhorší z roku 1960 po předloňskou u Milavčí, kde zahynuli tři lidé. Řadě dalších neštěstí se sice podařilo zabránit, ale vždy znamená taková chyba přinejmenším to, že se nadlouho zastaví železniční doprava na některé trati.
Drážní inspekce považuje za problematická hlavně ta místa, kde projíždějí vlaky návěst stůj častěji. „Na místa s vyšším počtem projetých návěstidel se zaměříme a uděláme místní šetření,“ avizoval Radek Šafránek z inspekce. Loni nastal největší počet takových případů na nádražích ve středočeských Poříčanech (osmkrát), Brně-hlavním nádraží (šestkrát) a Praze-Libni (pětkrát).
Všechna tato nádraží jsou postavena v oblouku, do všech ústí několik tratí a všechna mají mnoho kolejí, a tedy i návěstidel. Poříčany, kde bylo loni nejvíc případů, jsou podle Davida Votroubka z prezidia Federace strojvůdců obzvlášť složité. „Pro strojvedoucího je velice složité okamžitě se zorientovat v lese světel, které pro něj platí,“ upozornil.
Podle železničního experta Jana Šatavy je to ale i tím, že se poříčanské nádraží nyní rekonstruuje. Právě při opravách, kdy se také vypíná zabezpečovací zařízení, nastávají podle něj potíže nejčastěji. „Je to v přestavbě a nefunguje to standardně,“ poukázal.
Mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda ovšem zdůraznil, že všechna návěstidla před aktivací posuzuje situační komise a je vyloučeno, že by na ně nebylo dobře vidět.