Poslanci schválili návrh KDU-ČSL, podle kterého bude sněmovna rozhodovat o podpoře vládního plánu vojenských misí už v pátek. Podle předsedy poslaneckého klubu Jana Bartoška jde před blížícím se summitem NATO o vzkaz spojencům, že Česko plní svoje závazky. Nerozšiřováním misí mimo mandát OSN podmiňují komunisté podporu vznikající vládě hnutí ANO. Zákonodárci také schválili novelu zákona o střetu zájmů. Část údajů v majetkových přiznáních obecních politiků bude neveřejná, registr oznámení zůstane otevřený.
Komunistům navzdory. Sněmovna bude schvalovat armádní mise už v pátek, rozhodli poslanci
Události: Poslanci mírně uvolnili majetková přiznání starostů. Ti očekávali větší otevřenost (zdroj: ČT24)
Širší vedení KSČM počátkem května oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku. Hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí či do sil rychlé reakce.
Návrh na zařazení bodu na pátek podpořili kluby ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti zařazení bodu vesměs hlasovali poslanci SPD Tomia Okamury a KSČM.
Občanští demokraté, kteří zahraniční armádní mise dlouhodobě podporují, se hlasování zdrželi. „Jsme připraveni hlasovat pro mise, pokud je předloží vláda s důvěrou sněmovny,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Premiérovi v demisi Andreji Babišovi vytkl, že s občanskými demokraty o podpoře vládního návrhu misí nevyjednával.
Naopak podle předsedy poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska musejí být „po mnoha proruských excesech“ spojenci ujištěni o tom, že Česko jejich spojencem je. Soudí, že Babišovi nezáleží na tom, zda mise budou schváleny, nebo ne. V případě, že by schváleny nebyly, by podle Kalouska ukazoval na ostatní a tvrdil, že on za to nemůže. Podle šéfa poslanců KDU-ČSL by nebylo dobré, aby se armáda stala kolbištěm politického boje.
V novele zákona o střetu zájmů poslanci změny senátorů nepřijali
Část údajů v majetkových přiznáních obecních politiků bude neveřejná, registr oznámení zůstane volně přístupný. Schválili to poslanci. Změny ze Senátu, podle něhož by lidé měli mít k majetkovým přiznáním komunálních politiků přístup na základě individuálních žádostí, dolní komora odmítla. Novelu o střetu zájmů nyní dostane k podpisu prezident.
Novela byla připravena kvůli tomu, že stávající podoba zákona by odradila zájemce o místa v obecních zastupitelstvech v nadcházejících komunálních volbách. Například někteří manažeři či pracovníci finančních ústavů mají zakázáno zveřejňovat své příjmy. U představitelů malých obcí, kteří za obecní funkci nepobírají plat, proto nově mají být veřejné jen údaje o nemovitostech a funkcích ve firmách.
Neveřejné mají být všechny údaje o závazcích a movitých věcech. Komunální politici by tak zveřejňovali data o příjmech, nemovitostech, cenných papírech a podílech ve firmách. V případě obecních politiků, kteří nejsou za výkon funkce placeni, by s výjimkou zastupitelů statutárních měst včetně Prahy nebyly veřejné údaje o příjmech a majetkových výhodách.
Události, komentáře o zákonu o střetu zájmů (zdroj: ČT24)
Změnu uvítali především Starostové. „Jsme spokojeni. Šlo nám především o neuvolněné místostarosty, starosty a radní na malých obcích, kteří pro obec pracují ve svém volném čase. Zveřejňovat museli příjmy ze svého zaměstnání,“ řekla v pořadu Události, komentáře místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová. Podle ní se „množily případy, kdy si hoši v hospodě promítali majetkové přiznání starostky“ a starostové měli obavu, že je na základě zveřejněného přiznání někdo vykrade.
Naopak změnu kritizovali Piráti. „Na malé obci stejně každý všechno ví,“ oponoval poslanec Pirátů Lukáš Černohorský. Podle něj mohl registr naopak starostům pomoci: sami by se mohli údaji z registru bránit proti nařčení, že se ve funkci obohacují.
Přísnější budou nároky na vývoz jímek
Zákonodárci rovněž zvedli ruku pro zpřísnění požadavků na odvoz obsahu jímek u rodinných domů se zpřísní. Lidé budou muset zpětně dokládat odvoz obsahu svých žump do čistírny odpadních vod. Povinnost začne platit od roku 2021. Změnu přináší novela vodního zákona, jejímž schválením poslanci přehlasovali veto Senátu, který kvůli řadě chyb a nepřesností novelu odmítl. Normu dostane k podpisu prezident.
Novela počítá s tím, že do budoucna lidé budou muset doložit vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí likvidaci odpadu z jímek za poslední dva kalendářní roky. Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jako jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.
Sněmovna odhlasovala také lepší zajištění ochrany klientů cestovních kanceláří v případech úpadku. Sloužit by k tomu měl nový garanční fond, jehož vznik poslanci odhlasovali v rámci novely zákona o cestovním ruchu s úpravami navrženými Senátem. Týkají se čistě technických, nikoli věcných změn. Do garančního fondu budou cestovní kanceláře odvádět podle novely až 0,1 procenta ročních tržeb. Koeficient bude stanovovat každoročně ministerstvo. Až bude ve fondu 50 milionů korun, odvod bude nulový. Naplnění fondu se předpokládá zhruba do dvou až tří let.
Poslanci rovněž podpořili další schvalování návrhů nových zákonů o znalcích a tlumočnících, od nichž si vláda slibuje zkvalitnění jejich práce. Rozhodla o tom dnes navzdory kritice obou norem i z tábora vládního hnutí ANO. Předlohami se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.
A po úterním jednání Poslanecké sněmovny bude i dál v restauracích a na dalších místech platit úplný zákaz kouření. Zmírnění protikuřáckého zákona s setkalo s nepřízní zákonodárců už v úvodním kole.