Zmírnění protikuřáckého zákona poslanci smetli, návrh neprošel prvním čtením

Takřka na den přesně rok od chvíle, kdy začal platit protikuřácký zákon, rozhodli poslanci, že se omezení, která zavedl, měnit nebudou. Skupina poslanců, mezi kterými byli zástupci většiny stran s výjimkou KDU-ČSL, chtěla mimo jiné umožnit, aby v restauracích nebo například divadlech vznikly kuřárny, takže by kuřáci nemuseli své závislosti holdovat venku.

Novelu projednávali poslanci natřikrát. Nakonec však výraznou většinou schválili návrh na zamítnutí novely – pro bylo 91 ze 172 přítomných poslanců včetně všech zástupců ANO a KDU-ČSL, jednomyslně proti byli poslanci ODS a SPD; poslanci dalších stran hlasovali rozdílně, případně se zdrželi. 

Návrh na zmírnění protikuřáckého zákona původně podpořilo přes 80 poslanců z osmi sněmovních stran - včetně dvacítky členů ANO. Ti nakonec hlasovali proti předloze se zbytkem hnutí.

Svoboda a zdraví

Zastánci zmírnění zákona argumentovali zejména svobodou výběru. Podle Vojtěcha Munzara (ODS) funguje zákon v současném znění „na úkor výkonu vlastnických práv majitelů hospod a restaurací“.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti), který byl pod návrhem také podepsán, řekl, že návrh podpořil i jako nekuřák. „Vadí mně, že v klidových vnitroblocích v noci v Praze je bordel kvůli kuřákům, kteří tam jsou nuceni stát před hospodou,“ uvedl.

Rostislav Vyzula (ANO) naproti tomu upozornil na zahraniční zkušenosti. Poukázal, že docela měkký protikuřácký zákon býval ve Španělsku. „Po několika letech zjistili, že není efektivní, tak zavedli zákaz,“ shrnul. Dodal, že nejde „o zákon o svobodě podnikání, ale o ochraně veřejného zdraví“, zdůraznil.

Na obranu stávajícího znění zákona vystoupil i ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). „Ten zákon má za cíl zvýšit ochranu před negativními důsledky návykových látek, zejména tedy tabáku, ale řeší se tam i alkohol. (…) Zákon má pozitivní dopad na veřejné zdraví. To má přednost před svobodou podnikání. Měnit zákon po roce účinnosti je nezodpovědné,“ řekl ministr poslancům.

Novela měla kromě kuřáren umožnit provozovatelům menších hospod nebo barů do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo, označit podnik za kuřácký.

Autoři předlohy se soustředili i na část předpisu, která se týká alkoholických nápojů. Chtěli zrušit odpovědnost hostinských za to, že podají alkohol dospělé osobě, u níž panuje podezření, že pak bude vykonávat činnost, kterou by mohla někoho ohrozit nebo poškodit majetek.

Rok bez cigaret, s peticemi a návrhy na změnu

Jedním z argumentů pro zamítnutí změn v protikuřáckém zákoně byla i skutečnost, že původní předpis je zatím docela nový. Od okamžiku, kdy v barech zřídl dým, uplynul teprve rok – bezmála na den přesně. Zákon přezdívaný „protikuřácký“ je účinný od loňského 31. května. Mělo to svoji symboliku, protože na poslední květnový den připadá světový den bez tabáku.

Loni byl na přelomu pátého a šestého měsíce zákaz kouření v restauracích nebo třeba na zastávkách zdaleka nejdiskutovanějším tématem. V centru pozornosti ale zůstává protikuřácký zákon stále.

Během roku se objevilo několik iniciativ, které jako by naznačovaly, že plošný zákaz kouření v restauracích je veřejnosti navzdory. Senátoři na podzim projednali petici, podle které znamenal zákon pohromu pro hostince zejména v menších obcích.

„V okamžiku, kdy vešel v platnost tento zákon, tak přestali chodit lidi,“ argumentoval člen petičního výboru Jiří Míka. Spoluautorka petice Miroslava Neradová zase říkala, že „hospody jsou prázdné, případně tam sedí jeden nekuřák, který hlídá tašky a bundy“.

Zamítnutá poslanecká novela chtěla kromě kuřáren umožnit provozovatelům malých hospod a barů, kde se nevaří, rozhodnout se, zda kouření povolí, anebo zachovají zákaz.

Kromě poslanecké iniciativy, která měla zákon zmírnit, vznikla podobná i v horní parlamentní komoře. Senát však s navrhovanou novelou naložil loni v prosinci podobně jako nyní sněmovna a rovnou ji zamítl.

Skupina senátorů příliš neuspěla ani u Ústavního soudu, kde si na protikuřácký zákon stěžovala. Soud zrušil pouze část, která zakazovala pít alkohol při činnostech, při nichž by člověk mohl ohrozit sebe sama, a zúžil zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akcích pro děti. Ustanovení, která se týkají kouření, však ponechal beze změny.

Jaký by mohl být skutečný postoj veřejnosti k zákazu kouření, pak naznačil výzkum veřejného mínění Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos, podle kterého podporuje zákaz 71 procent respondentů. Navíc výzkum zpochybnil i tvrzení, že do restaurací chodí lidé méně. Vyplývá z něj, že se návštěvnost zvýšila.