Koaliční neshody ohledně eura trvají, opozice volá po referendu

Nahrávám video

Vláda se poprvé po dohodovacím řízení kvůli zmocněnci pro euro věnovala možnému připojení se ke společné měně. Konkrétní termín pro tento krok ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II ale nestanovila. Na základě koaliční dohody vyzvala Národní ekonomickou i Legislativní radu, aby vyhodnotily dopady.

Kabinet na základě koaliční dohody vyzval Národní ekonomickou radu vlády a také Legislativní radu, aby vyhodnotily dopady případného vstupu do ERM II. Analýza by měla být hotová do konce října. „My se k tomu vrátíme v prvním kvartálu příštího roku, kdy už budeme znát velmi přesné odhady, jak dopadla inflace v Česku, jak dopadla inflace v eurozóně a jak dopadl schodek veřejných financí v roce 2024,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Část vládních politiků by však chtěla debatu o přijetí eura a vstupu do ERM II urychlit, například vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) by se závěry chtěl být seznámen ještě v roce 2024. „Abychom v tom dalším, byť je to rok volební, mohli ten krok zvážit a případně se tím směrem vydat,“ říká.

Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Splňovat v takovém případě stát musí maximální míru inflace nebo úrokové míry a také nepřevýšit limit deficitu vůči HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Podle materiálů, které projednala vláda, aktuálně Česko kritéria nesplňuje.

„(Česká národní banka a ministerstvo financí) nedoporučují, abychom v tomto okamžiku přijali závazné datum vstupu do eurozóny,“ zdůraznil v souvislosti se společným dokumentem obou institucí ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

Ještě v tomto volební období by ale vláda mohla podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) vyjednat s Evropskou komisí, kdy a za jakých podmínek vstoupit do mechanismu ERM II. Samotné rozhodnutí by bylo už na další vládě.

Podle prvního vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) Česko má směřovat k tomu, aby do tohoto mechanismu vstoupilo. „Dohoda, která byla učiněna minulý týden, je základem pro to, abychom všichni ve vládě byli spokojeni - to znamená odborné zhodnocení. A z tohoto pohledu připravujeme zázemí pro jakoukoliv vládu, aby takové rozhodnutí učinila,“ prohlásil Rakušan.

Tlak na referendum

Opozice mezitím navrhuje uzákonit referendum k přijetí eura a dalším tématům. „Budeme se snažit to zařadit na jednání sněmovny, to je vždycky ten první logický krok, potom samozřejmě mimořádná schůze je až další logický krok. Ale my spustíme i petiční akce,“ uvedla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Už vyjádření při příchodu na jednání však naznačovala, že kabinet tyto návrhy nepodpoří. „Toto je politické rozhodnutí, které musí učinit vláda, ať už bude jakákoliv,“ konstatoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Přijetí eura dlouhodobě odmítá i druhé opoziční hnutí SPD.

K jeho přijetí naopak ve svém novoročním projevu vyzval i prezident Petr Pavel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
08:22Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 43 mminutami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 2 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.