Ministr Dvořák by chtěl do voleb jednat s Bruselem o podmínkách vstupu do ERM II. Rozhodla by další vláda

Rozhovor s ministrem Martinem Dvořákem (zdroj: ČT24)

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by chtěl někdy na začátku roku 2025 vyhodnotit, jak Česko plní maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny. Pokud by tomu tak bylo, navrhuje začít jednat s Evropskou komisí o tom, kdy a za jakých podmínek můžeme vstoupit do systému ERM II. Uvedl to v pořadu ČT Týden v politice.

Domluvu s Evropskou komisí udělat bez rizika a následků, o samotném vstupu by rozhodla až příští vláda, řekl Dvořák. Další kabinet by tak nemusel případně proces k přijetí eura začínat od nuly. Zhruba pět až šest let dlouhou proceduru nelze v jednom volebním období stihnout, uvedl.

Před sněmovními volbami na podzim roku 2025 by pak Česko mělo rozhodnutí Evropské komise, zda může fungovat v systému ERM II, kterému se také někdy říká předpokoj eura.

Dvořák také očekává, že vznikne usnesení vlády, které zaváže Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do října letošního roku zpracovaly analýzu plnění podmínek pro přijetí eura, výhodnost vstupu a související legislativní otázky. Projednán by měl být i materiál České národní banky o sladěnosti Česka na vstup do eurozóny.

Jak postupovat dál

Vládní strany se podle ministra shodují, že je žádoucí splňovat podmínky pro přijetí eura, což znamená zdravou ekonomiku. „Ale jen někteří z nás z toho vyvozují, že bychom měli při plnění tří kritérií splnit i to čtvrté, kterým je vstup do ERM II,“ uvedl. Za relevantní argument považuje to, že vstup do ERM II není moudrý v okamžiku, kdy země nemá stanovené datum přijetí společné měny.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.

V průzkumech veřejného mínění se dlouhodobě většina veřejnosti vyjadřuje proti přijetí eura, bývá to kolem sedmdesáti procent.