Kauza IZIP: Policie znovu stíhá exředitele VZP Horáka a další čtyři lidi

Nahrávám video

Policie kvůli kauze elektronických zdravotních knížek znovu obvinila bývalého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka a ředitele firmy IZIP Jiřího Paška. Policie je stíhá za pletichy při zadávání veřejné soutěže a dražbě. Další tři představitelé společnosti IZIP pak podle vyšetřovatelů legalizovali výnosy z trestné činnosti a krátili daň. Obvinění má souviset se smlouvami z roku 2008, na základě kterých měla firma pojišťovně sehnat nové klienty. VZP za to zaplatila 450 milionů korun.

Všech pět obviněných si proti stíhání podalo stížnost, kterou má na starosti dozorující státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Rozhodnout o nich by mohl nejdříve za měsíc. 

Horák i Pašek byli ve stejné věci už jednou obviněni, v roce 2013. Nejvyšší státní zastupitelství však stíhání obou zastavilo a policie měla doplnit důkazy: „Jsou splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání i proti těmto dvěma osobám, u kterých to původní stíhání bylo zrušeno,“ tvrdí teď státní zástupce Pavel Prygl. 

Obvinění má souviset se smlouvou z roku 2008. Pojišťovna poslala IZIPu 450 milionů na nábor nových pojištěnců. Místo toho ale měla firma sbírat zákazníky pro sebe. Smlouva navíc byla uzavřená bez veřejné soutěže a na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou.  

Podle tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera projekt nefungoval. Záhy proto podal i trestní oznámení na neznámého pachatele. „My jsme poslali do VZP kontrolu a kontrolní orgán ministerstva zdravotnictví konstatoval, že tam byly nějaké transakce finanční, které nebyly správné,“ dodává Heger. Pavel Horák ale tehdy ve vyjádření pro ČT jakékoliv pochybení odmítal. 

VZP zaplatila firmě IZIP miliardy

IZIP dříve pro VZP provozovala elektronické zdravotní knížky a portál pro komunikaci s lékaři či zaměstnavateli. Pojišťovna přitom za služby firmě IZIP zaplatila za 12 let asi dvě miliardy korun. 

V roce 2012 však VZP vypověděla smlouvu na zdravotní knížky a předloni i smlouvu na provoz portálu. Koncem roku 2015 nahradila pojišťovna portál IZIP novým systémem VZP Point, jehož provoz vychází mnohem levněji.

  • Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři.
  • IZIP v roce 2001 spoluzakládali tehdejší europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. V roce 2011 převedli svůj podíl na švýcarskou firmu eHI eHealth International.
  • Projekt byl na počátku úspěšný. V roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health.
  • Postupem času ale sílila kritika. Odpůrci IZIPu poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Navíc začalo přibývat pochybností o skutečném cíli projektu.
  • Deník Mladá fronta DNES v prosinci 2010 upozornil, že si devět zaměstnanců firmy IZIP v roce 2009 rozdělilo odměny ve výši 59 milionů korun. 
  •  V roce 2012 proto VZP rozhodla o ukončení projektu. Poslední smlouvu se ale podařilo vypovědět až v roce 2015. IZIP přišel VZP za dobu jeho existence zhruba na dvě miliardy korun.
  • V roce 2013 začala policie stíhat bývalého šéfa VZP Pavla Horáka a bývalého ředitele IZIPu Jiřího Paška. Vinila je z pletich při veřejné soutěži. Mělo jít o smlouvu z roku 2008 na nákup nových pojištěnců, která byla uzavřena bez výběrového řízení. Pojišťovna za kontrakt IZIPu zaplatila půl miliardy korun. Nejvyšší státní zastupitelství ale v roce 2014 jejich stíhání zastavilo a věc vrátilo policii k došetření. 
  • Novým většinovým vlastníkem IZIPu se v létě 2016 stali advokáti Tomáš Otruba a Jan Petřík, kteří firmu koupili prostřednictvím investičního fondu Nordic Investors. IZIP přejmenovali na Zdravel a znovu spustili provoz elektronických zdravotních knížek. VZP ve společnosti patří posledních pět procent akcií.
  • Znovu navrhla policie obžalovat Horáka a Paška v srpnu 2018. Kriminalisté muže vinili z pletich, další osobu pak z legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle policie stála VZP smlouva, kterou muži podepsali, na platbách IZIPu 553,5 milionu korun. V květnu 2019 ale státní zástupce nepravomocně zastavil trestní stíhání obou mužů. Pašek nadále zůstal v kauze obviněný ze zpronevěry.
  • V červenci 2019 obžaloval státní zástupce bývalého ředitele firmy Paška a někdejší náměstek ředitele VZP Ilju Čurdu. Ten se později stal zástupcem obchodní společnosti FINIM, která spolupracovala s IZIP. Žalobce je viní ze zpronevěry, oběma hrozí až desetileté vězení; oba pochybení odmítají.
  • V prosinci 2019 padl nepravomocný rozsudek. Pašek a Čurda mají jít na šest let do vězení kvůli podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Podle soudu se toho dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a VZP. Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 3 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 22 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.