Praha - Homosexualita armády v antické Spartě patřila k žádaným vlastnostem. Věřilo se, že motivuje k vyššímu sebeobětování. Starověk byl ale poslední epochou, kdy se o tom otevřeně diskutovalo. Od středověku až po velké armády 20. století je homosexualita tabu. Problém oficiálně neexistoval ani v československé armádě, kde hrozil vojákům za přiznání postih nebo propuštění. Současná česká armáda se na orientaci raději vůbec neptá.
Jediným veřejným sporem armáda versus sexualita je kauza Jaroslava Brokešová. Začátkem osmdesátých let sloužila ještě jako svobodník Jaroslav Brokeš u raketového systému KUB, u zbraně, která je dodnes páteří protiletadlového dělostřelectva. Pak si nechala změnit pohlaví. K profesionální armádě ji ale vzít odmítli. Nejdřív kvůli poruše pohlavní identity, poté změnili diagnózu na nemoc žláz. Brokešová nakonec odešla k dopravnímu podniku řídit tramvaj. „Armáda je výběrová organizace, oni si do svých řad mohou vzít koho chtějí, ale mají to dělat nějakým serióznějším způsobem,“ podotkla Brokešová.
Současný náčelník generálního štábu neví jinak o žádném případu, kdy by se k jiné sexuální orientaci někdo veřejně hlásil. „Já jsem to nezaznamenal po dobu celé mé vojenské kariéry,“ řekl Vlastimil Picek. Česká armáda se na tyto otázky neptá ani rekrutů, ani vojáků ve službě. Podle hlavního kaplana ani není proč.
Jan Kozler, hlavní kaplan AČR:
„Nasazení Američanů je diametrálně delší než našich vojáků, je to rok nebo rok a půl a to už je daleko za zdravou hranicí času, po který můžeme nárokovat, aby skutečně zapomněli na tak bazální záležitost, jako je sexuální orientace.“
Vojáci tu nežijí uzavřeni na základnách jako v armádě Spojených států, ale obvykle tráví v práci svých osm hodin a pak odcházejí domů, do úplně jiného prostředí. A problém prý není ani v zahraničních misích, které v českých podmínkách trvají maximálně šest měsíců.
Americký soud nařídil v pátek vojenskému letectvu, aby zpátky do služby přijalo leteckou záchranářku. Výpověď dostala za to, že je lesba. Americkou armádou teď zmítají spory o sexuální orientaci. Rok stará studie ukazuje, že u ní slouží asi 66 tisíc gayů a leseb.
Joseph Lieberman, nezávislý senátor:
„Na 14 tisíc lidí muselo kvůli tomuto zákonu armádu opustit, přišli o čest sloužit své vlasti. Ne proto, že by byli špatní vojáci, nic neudělali. Vadila jejich soukromá věc - sexuální orientace. To je špatně.“
Třeba americkému pilotovi bojové stíhačky F-15 Viktoru Fehrenbachovi hrozí vyhazov z armády, protože se nadřízení dozvěděli o jeho homosexuální orientaci. Fehrenbach spoléhal na to, že Barack Obama splní svůj předvolební slib a postará se o zrušení pravidla „Neptej se, neříkej“. To jako kompromis umožňující gayům a lesbičkám vůbec sloužit zavedl v roce 1993 Bill Clinton. Demokraté se omezení snažili zrušit úplně, ale v Senátu.
