Praha – Předsedkyně vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí Karolína Peake dnes po jednání se svým poradním sborem seznámila novináře se záměrem uvést v život nezávislý úřad, který by kontroloval financování politických stran. Instituce by měla mít pravomoc trestat prohřešky proti průhlednému naplňování stranických pokladen – třeba krácením či pozastavením státního příspěvku. Peake počítá s tím, že úřad by měl zaměstnávat 15 členů a do budoucna kromě dohledu nad stranickými financemi spolupracovat v rámci zákona o whistleblowingu (nahlašování korupce) nebo svobodném přístupu k informacím.
„Sbor považuje zřízení nového úřadu pro dohled nad financováním politických stran jako pravděpodobně jedinou možnou alternativu k současnému stavu, kdy financování stran kontroluje Poslanecká sněmovna, kdy strany se v podstatě kontrolují samy,“ řekla novinářům po jednání s poradci Peake.
Jediným orgánem, který v současnosti kontroluje financování stran, je sněmovní kontrolní výbor. Děje se tak ovšem pouze v rámci schvalování úplnosti závěrečných výročních zpráv, což Peake považuje za nedostatečné. Dalším současným nedostatkem výboru poslanců je podle předsedkyně protikorupčního kolegia nemožnost ukládat sankce. Součástí nového zákona ministerstva vnitra o financování politických stran je také přísnější dohled nad financováním politických kampaní.
Proč nový úřad? Součástí kontroly mají být i sankce
Právě udělování trestů či pokut je jedním z hlavních důvodů, proč ministerstvo spolu s proitikorupčním výborem prosazuje vznik zcela nového úřadu. „V první řadě mi jde o to, aby se jednalo o normální správní řízení podle správního řádu, podle kterého bude úřad nejenom kontrolovat, jak jsou strany financovány a jestli dodržují pravidla, ale který bude moci také ukládat sankce. Bez možnosti ukládat sankce je totiž takový úřad k ničemu. My navrhujeme sankce až do fáze zkrácení či pozastavení vyplácení státního příspěvku,“ uvedla Peake.
Poradní tým zároveň zamítl jeden z předchozích návrhů, kdy měl dohled nad stranickými pokladnami vykonávat nevládní neziskový sektor. „Neziskové organizace nemohou provádět správní řízení podle správního řádu. Velmi těžko mohou ukládat jakékoli sankce,“ zdůvodnila Peake. Ona ani její poradní sbor podle jejích slov nechtějí, aby dohled nad stranickými financemi zůstal v rovině pouhých deklarací. Velký důraz klade vicepremierčin poradní sbor také na apolitické složení plánovaného úřadu pro dohled nad stranickým financováním.
Karolína Peake: „Pokud by úřad vznikl, měl by do budoucna zastávat i jiné kompetence než pouze kontrolu financování stran. Například by se mohl spojit s připravovaným zákonem o whistleblowingu (oznamování korupce).“
Analýza ministerstva vnitra v létě spočetla, že při nynější existenci 178 stran a hnutí, z nichž je asi 60 neaktivních, by nový úřad potřeboval zaměstnat asi 15 lidí, kteří by museli mít odpovídající zázemí a nejméně dva automobily. Roční náklady by podle analýzy byly 18 milionů korun, dalších pět by bylo jednorázově potřeba na rozjezd instituce.
Poradní sbor místopředsedkyně vlády dnes také navrhl rozšířit testy spolehlivosti i na státní úředníky a širší část veřejné správy. Testy jsou v současnosti ponechány u policie, uvažuje se o jejich rozšíření na členy Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vláda se zatím k zavedení testů spolehlivosti staví zdrženlivě, Peake je ale toho názoru, že jde o „velmi dobré preventivní opatření“ pro boj s korupcí.
